Asistentka

18

Toho Jimin využil a ruce si opřel kolem mé hlavy takže jsem byla v pasti začal se přibližovat a mě tlouklo srdce jako o život nevěděla jsem co dělat jen jsem sledovala jak se jeho hlava přibližuje k té mé a najednou nás dělí od sebe 1 cm ale pak se přesune k mému uchu "nelži mi já vždy poznám pravdu ještě jednou zalžeš a uvidíš je ti to jasné? " Řekl chladně a jeho rty se otírali o mé ucho  co s tím všichni máte?! Já se jen otřásla a kývla hlavou "šikovná holka" pořád mluvil chladně a nakonec se  naschvál otřel nosem o můj krk "Ngh"těžce jsem vydechla a snažila se vydat žádný další zvuk sebrala jsem všechnu sílu a odstrčila jsem ho od sebe a rychle odešla za Yoongim

Když jsem přišla tak Yoongi tam už čekal a hned se na mě podíval a poplácal na místo vedle sebe abych si sedla vedle něj tak jsem si sedla a on si mě celou dobu prohlížel jako by něco hledal " Co potřebuješ? "Zeptala jsem se ho a on si jen skousl spodní ret začala jsem být trochu nervózní jen si přesunul blíž ke mě a natáhl se po mém konci trička a povytáhl ho víš a já ho hned zastavila byla jsem dost vystrašená"Prosím potřebuju vidět tvé bříško neboj jen se podívám nebudu se tě dotýkat slibuju" Celou dobu se mi díval do očí já zase jemu jeho oči se mi zdály povědomé musela jsem se zhluboka nadechnout a vydechnout zavřela jsem oči a pak pustila Yoongiho ruce které mě hned vyhrnuly tričko do půlky trupu chvíli se nic nedělo tak jsem otevřela oči a viděla jak se na mě Yoongi kouká šťastně a smutně zároveň nechapala jsem to "M-mužu si sáhnout? Vím říkala jsem že se dotýkat nebudu ale prosím" Jen jsem kývla a on mi pohladil znamínko no spíš takovou skvrnu jeho teplé ruce mě uklidňovali najednou mi tričko zase srovná a obejmul mě chvíli jsem nechapala co se děje ale pak jsem mu objetí opětovala "Vrátila jsi se... " Řekl a už bylo slyšet že nemá daleko od pláče "Yoongi promiň ale pořád nevím o co jde... "Odtáhl se a podíval se s uslzenyma očima na mě " Yuro jsi moje sestra" Yura. exe. přestala pracovat prosím resetujte systém "takže ty jsi můj ztracený bratr? " Yoongi jen kývnul na souhlas a mě se do očí na hrnuly slzy "tolik let tě hledám a ty jsi najednou tady ty Žuro moje malá"obejmula jsem ho tak silně že až skoro nemohl dýchat když jsem si to uvědomila tak jsem trochu povolila ale pak nás vyrušilo odkašlání Vaness a Jimina oba vypadali docela naštvaně Vaness stála s skříženýma rukama na hrudi a to samé Jimin ale ten se opíral o zeď "
Odtáhla jsem se od Yoongiho a podívala se na Jimina s Vaness "Vaness Jimine... My jen... " Začal Yoongi ale to by nebyl Jimin aby se nenasral a neodešel Aha tak díky Jimine "ja ti to vysvětlím Vaness " Řekla jsem a Yoongi to vysvětlil místo mě pak se zvedl a šel jí políbit také jsem se zvedla a šla za Jiminem do pokoje ale on vyšel z pokoje s černou koženou bundou a roztrhanými černýmy kalhotami měl roušku a černé slunění brýle(srry nwm jak to popsat xd prostě tyhle kalhoty)

(I'm dead) "Jimine kam jdeš? " Nic prošel jako bych neexistovala jako bych tu nebyla "Jimine... " Nic  "Jimine! "Pořád nic kde je nějaká židle!? Mu ju rozjebu o hlavu! Rozběhla jsem se za ním a stoupla si před něj" PARK JIMINE KAM JDEŠ!?"On mě jen odstrčil a šel dál tak jsem ho chytla za rukáv ale on se vytrhl  zavrčel na mě a šel dál co jsem mu zase udělala... Když si začal obouvat boty jak se ohýbal tak jsem přišla natáhla k němu ruku že ho pohladim po zádech ale on mou ruku chytil měl pevný stisk zvedl ruku tak že jsem stála na špičkách skoro jsem létala jeho obličej byl stejně vysoko jako můj přes ty jeho tmavé brýle jsem ani neviděla jeho oči "nech mě být posrala jsi to! A to hodně! Víš co? Nevšímej si mě a pokud ti přijdu jen jako debil kterého musíš obskakovat atd tak klidně odejdi! Nepotřebuju tě! Nikdy jsem tě nepotřeboval! Jsi jen prolhaná ARMY! NENÁVIDÍM TĚ!Nikoho nepotřebuju! Jdi si za Yoongim! A mě už nechte všichni na pokoji! " Na konci se mu zlomil hlas pustil mě a já zpadla a narazila o roh botníku můj bok myslím že jsem si sedřela kůži protože to pálí když jsem se podívala na Jimina mizel ve tmě ulice a mě se do očí nahrnuly slzy právě se mi rozpadlo srdce na milión kousků... Ihned ke mě přiběhl Yoongi a začal se vyptávat jestli jsem ok a tak nevnímala jsem ho ani štípavou až pálivou bolest na mém boku vnímala jsem jen bolest mého rozbitého srdce utekla jsem do pokoje schválila jsem se do kuličky na posteli a rozbrečela jsem se naplno málem jsem se i zadusila vlastním vzlykem poslední dobou brečím hodně... Těžké období no... "Jsi jen prolhaná ARMY! NENÁVIDÍM TĚ!" Tyto slova mi hrají dokola v v hlavě vstala jsem a šla ke skříni vyhrabala jsem z ní

Tento outfit a rozběhla se z pokoje ven musím na vzduch... Když jsem otevřela stali tam Lily, Yoongi, Kook a Jin jen jsem se na ně podívala a běžela z domu běžela jsem pořád dal dokud mě nezačali palálet plíce a bolet nohy zastavila jsem a alespoň jsem si trochu zklidnila dech rozešla jsem se směr park a ne park jako Park ale park jako park chápeme? Po pár minutách jsem uslyšela za sebou kroky ale když jsem se otočila nikdo tam nebyl Yuro už jsi paranoidní kdo by šel takhle pozdě ven to jsem od rána řešila něco s Yoongim a pak ještě brečela tak dlouho super den tyvole fakt když jsem šla takhle parkem znovu jsem uslyšela kroky otočila jsem se nic nikdo nikde najednou mě někdo dal něco před pusu a já usnula pak jsem slyšela dva výstřely a víc ani ťuk
_____________________________________
I'm still alive my sisters and brothers (☞ ͡ ͡° ͜ ʖ ͡ ͡°)☞
( ͡° ͜ʖ ͡°) sorka za chyby 💜