Asistentka

38

(Korenština bude psaná normálně
Čeština s kurzívou)

"no tak trochu jsem provokovala Jimina a on má teď stojan v kalhotech " Zahihňám se a Jimin mě zabije pohledem a oddupe si to naštvaně pryč ale divím se že jsem to řekla jakoby nic vždy s tím mluvit o tomhle mám problém A NE V KALHOTECH VY PERVERZACI! počkat... Vždyť mě ani nemá co stát logika lvl 1000 ehm mno zpátky do reality Yuro "Yuro nebudu se ptát kde jsi vzala ty cucfleky ale... " Najednou si sundal mikinu "zvedni ruce " Udělala jsem jak řekl a on mi mikinu pomalu oblékl "děkuju" Ani mi totiž nedošlo že jsem bez trička "máš rozeple kalhoty " Zašeptá a já ho kamarádsky jebnu do ramene a rychle si ty kalhoty zapnu a stahnu si mikinu co nejníž ale naštěstí ji mám až po kolena" Ehm nic jsi neviděl " Udělám nevinný výraz nad tím se Yoongi jen zasměje a obejme mě "mám tě rád sestřičko a jsem rád že tě znovu vidím po těch letech " Přimáčknu se na něj víc "ty jsi mi taky chyběl braško" Najednou mi začal zvonit mobil "jakej kuřbuřt " Odtahnu se a vytáhnu si mobil z kapsy "maminečka moje milá"  Řeknu ironicky a vezmu to"co je mami? " Yoongi se zasměje mýmu  výrazu ಠ_ಠ který vypadá určitě vtipně nerada volám s našima "Rin ani mě nepozdravíš?" Sevřu ruku v pěst " Neříkej mi Rin! Jsem Yura! Pochop to! "Yoongi na mě nechápavě koukne a máma si povzdechne " No k věci chceme tě jít navštívit takže už jsme v letadle protože budeš mít narozeniny takže nám řekni adresu" Mobil mi vypadne z ruky a spadne na zem a ja jako socha stojím a výjeveně koukám na Yoongiho "Rin? Rin! Rin co se děje co tam děláš!? Halooo! " Slyším jak řve máma z mobilu a Yoongi se jen zamračí a vezme mobil "ahoj mami" Řekne a máma se trhaně nadechla"Y-Yoon-g-i?" Vykoktala ze sebe divím se že Yoongi umí česky "ano mami jsem to ja co jsi Yurže ržekla" Zeptal se s neutrálním výrazem ale asi ř mu moc nejde "n-no že.. Ehm přijedeme s Filipem do Ko-Korei... "
Yoongi se zamračí "klidně si pržijeď ale bez Filipa " Zatne ruce v pěst "Yoongi... Yura je jeho dcera má právo s ní slavit její 19té narozeniny " Yoongi mu se náplní oči slzami "ne! Ještě ji zabije jako mého otce! Nepřeji si aby tu byl! "  Vykřikne Yoongi a z očí mu začnou téct slzy "Yoongi... " Šeptnu a jdu k němu  "Yoongi ne-" Ani ji to nenechá doříct "NE! PROSTĚ TADY NEBUDE! NEBUDU OHROŽOVAT ŽIVOT MÉ SESTRY A KAMARÁDŮ JEN KVŮLI TAKOVÝMU KOKOTOVI!A NECHCI NIC SLYŠET NEZAJÍMÁ MĚ TO! " Zakřičí a tipne hovor "Yoongi... To bude dobrý... Nebreč... Taky ho tu nechci "Yoongi mě obejme a rozbrečí se " M-mlatil mě.. Ale... A-ale p-pořad t-to byl-l m-muj ... T-tát-a "řekne mezi vzlyky " SssShhhhhh už je to pryč... Nebreč notak... "Snažím se ho uklidnit

Po chvíli se uklidnil ale teď už jsme naskládaní na Taeho posteli a koukáme na nějaký film Od Marvelu ale ja to moc nevnímám protože přemýšlím nad tím hovorem od mámy  *chceme tě jít navštívit takže už jsme v letadle, budeš mít narozeniny* nechci je tady... Nechci aby přijeli... Pokazili moje dětství... Vyhnali bratra... Vždy shazovali něco co jsem měla ráda... Dvakrát mi dokonce řekli že pokud budu s Asiatem tak mě vydědí... hhhh Yuro už jsi dospěla nemají do toho co kecat- z mých myšlenek mě probudí Jimin že si mě přitáhl na klín do obětí " Nad čím přemýšlíš "zašeptal mi do ucha "Nadničím" Zašeptam taky " To vidím jsi zamračena a ani nevnimáš" Položí si bradu na moje rameno "neřeš to teď prosím "Jimin lehce kývne a společně se začali zažírat do filmu

*CRRRRRN  CRRRRRRRN CRRRRRRRN* JAKEJ KOKOT ZVONÍ V... Podívala jsem se na hodinky  VE DVĚ RÁNO!? vydupu si to z pokoje a dupu si to je dveřím a naštěstí to nikoho krom mě a Devory nevzbudilo " Jakej kokot " Zamrmlala naštvaně Devora a ja otevřu dveře ale v tu chvíli hned stuhnu " Oh zlatíčko věděla jsem že jsi tady "  Usměje se máma a hned s tátou se vserou dovnitř jakože Haló? Kdo vás pustil? "N-no moment! Kdo vás- hhh to nemá smysl toto"Devora jen nechápavě koukala " Kdo to je Yuro" Máma dala jejich kabáty Devoře a to samý udělali s kufry "ukliď to jo díky"
Devora jen tiká očima mezi mnou a našima "to jsou rodiče.... Mami co to děláš Devora není sluha a vy tu nemáte co dělat! Ja i Yoongi jsme ti řekli že vás tu nechceme! " Prsknu po mámě a na to se na mě táta zamračí "tak hele holčičko m-" Přerušila jsem ho  "je mi jedno co tu chcete ale vypadněte! " Táta ke mě přišel a mračil se naštěstí Yoongi přišel na to že jsem řvala "nech ji! Má pravdu nemáte tu co dělat! " Po chvíli se sem nahrnuli i ostatní "co se děje " Přišel Joon a protáhl se " Nic jen moji retardovaný rodiče se sem přisrali  počkat... Jak víte kde bydlím"
Otočila jsem se na naše "našli jsme tě přes mobil " Usmál se na mě táta " Asi si koupim jiný mobil... " Jimin ke mě přijde a obejme mě zezadu kolem pasu a hlavu si položí na moje rameno "kdo že to je " Povzdechnu si a naši ho popálí pohledem "my jsme její rodiče takže ruce pryč od ní ona není na Asiaty" Odpoví mu máma a Jimin se hned odtáhne a trochu nechápavě na mě koukne "hhhh mami... Ty víš že to není pravda to že ty jsi podvedla Yoongiho tátu s tímhle" Kouknu na tátu jsem ráda že nám nerozumí "neznamená to že všichni Asiatů budou takovy ale vlastně se ani Yoongiho tátovi nedivím chovala bych se stejně takže pokud budete chtít být v Korei tak prosím bez narážek na Koreice a obecně Asiaty ano? Nebo vezmu Gregora a to si mě teda nepřejte a už vůbec si nepřejte Gregora s Jiném to je vražedná kombinace"

___________________

Přesně 1000 slov UwU snad se kapitola líbila

Co by jste dělali na jejím místě vy ? 🤔