Arranged Marriage

7. - Taehyung

Vstal jsem z postele a šel se sklopenou hlavou za Namjoonem. Ihned si mě přitáhl do objetí.

"Omlouvám se, bráško, že jsem to jen tak řekl před téma lidma. Měl jsem ti to říct asi tady nebo jindy, v soukromí," začal se mi omlouvat.

"Nevadí mi to." Usmál jsem se na něj. "Teda, trošku jo, ale zvykl jsem si, že občas neděláš věci správně," jemně jsem ho bouchl do hrudi, ale zůstal jsem v jeho náručí.

"Tak jo, my půjdeme." Mrkl na mě a oba dva odešli.

Povzdechl jsem si při pohledu na všechno to jídlo.

"Tohle nesníme," řekl jsem.

"No, když si nedali oběd. Asi nám chtěli dát trošku soukromí," řekl Yoongi.

"To nevím k čemu. Jdu se najíst, nevim jak ty, ale já mám hlad," vysunul jsem spodní ret a posadil se. Vzal jsem si talíř se sushi a ještě si podal hůlky. Začal jsem jíst tu dobrotu. Rozplýval jsem se nad tím jídlem.

"Je to výborné, opravdu můj otec zaměstnává jen ty nejlepší," zamumlal jsem s plnou pusou.

"Ukaž," řekl Yoongi a přišel ke mně. Vzal si jedno lososové maki, namočil ho do sojové omáčky a snědl.

"Mmm, máš pravdu," chtěl mi ukradnout ještě jeden kousek, ale nenechal jsem ho.

"Tam je plný talíř toho sushi, tak si ho vezmi," nabádal jsem ho. Sáhl po něm a začal jíst.

Bylo slyšet jen cinkání hůlek o talíře a občasné mlaskání. S plným žaludkem jsem se rozvalil na gauč a hladil si bříško.

"Jsem plný. Máme tu nějaké soju?" Zeptal jsem se.

"V lednici jsem nějaké viděl. Chceš ho podat?" Zeptal se. Přikývl jsem. Opravdu se mi nechtělo zvedat.

"Děkuji," poděkoval jsem, když mi podal plnou skleničku soju a napil se. Yoongi se mnou. Ještě mi podal lahev, ze které naléval. 

Vypil jsem skleničku a otevřel si lahev soju, ze které jsem po locích začal pít. 

"Pomalu, nebo se mi tady ještě opiješ a to teprve budou dvě odpoledne," zasmál se Yoongi. 

"Nezájem, chci vymazat ty myšlenky z hlavy," řekl jsem potichu, až jsem měl pocit, že mě neslyšel. 

"Zítra se vracíme domů, nevím, co nám otcové řeknou, ale mám pocit, že nebude trvat dlouho a budeme spolu bydlet." 

"Taky mě to napadlo." Zasmál jsem se a zase se napil. 

Když jsem dopil jednu lahev, chtěl jsem se natáhnout pro další, ale Yoongi mi to nedovolil. Vzal si jí k sobě a zavrtěl hlavou. Udělal jsem na něj psí oči a on těmi svými jen protočil. 

Otevřel lahev a dlouze se z ní napil. 

Vstal jsem na vratké nohy a šel k němu. Lahev jsem mu vytrhl z úst a napil se. 

"To bylo moje!" Vyjekl a vstal. Začali jsme se o tu lahev prát, naštěstí jsem ji stihl vypít, takže byla prázdná. 

"Promiň," zasmál jsem se a škytl si. 

"Ty máš dost, jdeš spát," jemně mě vzal za ruce a položil na postel. Nevěděl jsem, co mě to napadlo, ale začal jsem se svlékat. Zůstal jsem jen v krajkovaných kalhotkách. A bylo mi to jedno. 

"Ty nosíš tohle?" 

"Problém?" Nadzvedl jsem obočí a zahrabal se do peřin. 

"Vůbec ne, právě naopak," zašeptal. Přešel ke mně, dal mi pusu na čelo a ještě zašeptal svým hlasem: "Odpočiň si." 

A já ho velmi rád poslechl.