"Vezmeš si Mina Yoongiho a tečka."
"Vezmeš si Kima Taehyunga."
Comedy kpop drama. Více se dozvíte v příběhu.
hlavní ship: TaeGi
další shipy: NamJin, HopeMinKook
Warning: smut, mpreg
"Tae, jakto, že jsi zpátky? A proč vypadáš... takhle?" Podivil se můj otec ihned, co jsem vstoupil do domu. Popotáhl jsem, upustil cestovní tašku a vrhl se mu kolem krku.
"Yoongi mě podvedl. Nechtěl jsem s ním být v jeho domě," vysvětlil jsem.
"Jdi si lehnout, přinesu ti čaj a něco k jídlu," pohladil mě po vlasech. Přikývl jsem, vzal si tašku a odešel hlouběji do domu až do mého pokoje.
Tašku jsem odhodil na zem a lehl si na zem. Nechal jsem slzy téct a nahlas vzlykal do polštáře.
Po nějaké době jsem na svých zádech ucítil teplou ruku mého otce.
"Bude to dobré, Tae. Jsem na tebe pyšný, že jsi přišel sem a netrápil se tam."
Neměl jsem sílu odpovídat. Jen jsem ležel a nehýbal se.
"Jsem těhotný," zamumlal jsem do polštáře.
"Promiň, nerozuměl jsem ti."
"Jsem těhotný," řekl jsem tentokrát srozumitelně.
"Wow, takže budu dědeček!" Začal se radovat a objímat mě. Musel jsem se usmát.
Otočil jsem se na něj a objal ho. Až teď jsem si uvědomil, jak moc mi chyběl.
"Doufám, že si to s Yoongim vyřešíte. Nemůžeš zůstat bez partnera. Jak na to reagoval?" Zeptal se.
Začal jsem mu všechno vyprávět. Nevynechal jsem ani jediný detail.
"Proč mi nikdo nedal vědět, že jsi tam? Přijel bych pro tebe a rovnou tě odvezl sem. A hlavně si to s Yoongim vyřídil," bylo roztomilé, jak se o mě můj otec staral.
"Mám tě rád, tati," zašeptal jsem.
"I já tebe, synu. Teď si vypij ten čaj a najez se. Budu ve své pracovně." Usmál se a odešel. Povzdechl jsem si.
Jen jsem ležel na posteli a přemýšlel. V hlavě jsem vzpomínal na všechny chvíle s Yoongim. Věděl jsem, že bez něj nevydržím ani chvilku.
Najednou mi zazvonil telefon oznamující novou zprávu. Od Yoongiho.
The best husband 💍❤️ Dům je bez tebe tak prázdný a chladný. Omlouvám se za všechno, co jsem ti způsobil. xx Yoongs
Znovu jsem se rozbrečel. Bolelo to. Ale někde v hloubi duše jsem věděl, že mě miluje. Vím, že byl opilý, jinak by to neudělal.
O dva týdny později:
Byly to dva týdny, co jsem měl pauzu s Yoongim. Každý den mi sem chodil otec s nějakou květinou a čokoládou nebo bonbonierou.
"Dále!" Odpověděl jsem, když se opět ozvalo zaklepání. Dovnitř vešel můj otec s kopretinou a čokoládou.
"Přišel poslíček a dal mi tohle, prý pro tebe. Zase od Yoongiho," smutně se na mě podíval.
"Kytku vyhoď a čokoládu mi dej, mám na ní chuť," poručil jsem si.
Když však otec vyhodil kopretinu do koše v mém pokoji, litoval jsem toho. Přeci to nevinné stvoření nemůže za chybu, kterou udělal můj manžel.
Po chvíli, co otec odešel, jsem se zvedl a květinu vytáhl. Následně jsem si koš přitáhl k sobě. Začal jsem trhat okvětní lístky s otázkou zda-li mu odpustit, nebo ne.
"Mám, nemám, mám, nemám, mám." Zamumlal jsem si pro sebe poslední slovo a zbytek stonku i s prostředkem vyhodil.
Neváhal jsem a vzal do ruky telefon. Ihned jsem vytočil Yoongiho číslo.
"Tae? Děje se něco?"
"Já... Chybíš mi a trápím se. Chci se vrátit. Miluji tě. Promiň, že jsem na tebe křičel," začal jsem plakat.
"Tae, zlato. Za chvíli pro tebe přijedu, dobře? Taky tě miluju. Ty dva týdny... Jsem byl jako troska. Nemohl jsem pořádně spát, jist, nic. Pořád jsem na tebe myslel jak se asi máš a co zrovna děláš. Měl by sis sbalit, za chvíli tam budu," uslyšel jsem, jak se usmál. Zavěsil jsem hovor a šťastně začal balit všechny věci, které jsem tu měl.
"Tati!" Zakřičel jsem. Ihned celý zadýchaný přiběhl.
"Co se děje?" Ptal se zmateně.
"Vracím se k Yoongimu," řekl jsem šťastně a objal ho.
"Je to tvé rozhodnutí, ale měl bys svého starého otce navštěvovat co nejvíc." Poplácal mě po zádech a pustil ze své náruče.
"Nejsi starý," jemně jsem ho plácl po ruce a zasmál se.
"To je jedno. Hlavně se mi občas ozvi, jak se máš a jak jsi na tom."
"Neboj se. Mám tě rád, tati." Rekl jsem upřímně.
"I já tebe. Tak jdi za tím svým princem, princezno." Zasmál se, když se domem ozval zvonek a já se i s taškou rozběhl ze schodů. Ihned, co jsem otevřel dveře, skočil jsem Yoongimu do náručí a políbil ho.
"Chyběl jsi mi, už to nikdy nedělej, prosím." Zamumlal jsem mezi polibky.
"Slibuji."
A to bylo vše, co jsem potřeboval slyšet. Slib, o kterém jsem věděl, že ho tentokrát dodrží.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
_____________________________ Dobrou noc a ať se vám něco hezkého zdá. ❤️❤️❤️