"Vezmeš si Mina Yoongiho a tečka."
"Vezmeš si Kima Taehyunga."
Comedy kpop drama. Více se dozvíte v příběhu.
hlavní ship: TaeGi
další shipy: NamJin, HopeMinKook
Warning: smut, mpreg
Tahle hra na kočku a myš mě bavila. Líbilo se mi, jakou měl reakci na mé tělo. Když jsem se od něj odtáhl a zaregistroval bouli v jeho rozkroku, musel jsem se hodně držet, abych ho neohnul o tu postel. Nalil jsem si další sklenku vodky a raději se podíval z okna.
Periferním viděním jsem ho viděl, jak si bere nějaké kousky oblečení do ruky a směřuje si to do koupelny.
"Nezapomeň hlasitě vzdychat mé jméno, abych z toho taky něco měl," popíchl jsem ho. Zčervenal a bez jediného slova zmizel za dveřmi koupelny. Musel jsem se sám pro sebe zasmát. Ale jsem si jistý, že mě slyšel a po tomhle mi nic nedá zadarmo.
Odložil jsem již prázdnou skleničku na stolek a připravil si pyžamo. Které jsem měl stejně v plánu si tady zapomenout, jen abych ho ještě více provokoval.
Po několika minutách Taehyung vyšel z koupelny v saténovém pyžamu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Jsem na řadě," usmál jsem se na něj sladce. Zvedl jsem se z postele a zmizel za dveřmi koupelny. Svlékl jsem se ze svého outfitu a vešel do sprchového koutu. Skoro ihned jsem zakřičel, když na mě začaly dopadat kapky studené vody. To určitě udělal schválně.
Rychle jsem vodu nastavil na teplejší. Taková úleva.
Po rychlé sprše jsem se usušil a s ručníkem kolem pasu jsem vyšel. Uviděl jsem Taehyunga na mobilu.
"Komu píšeš?" Zeptal jsem se ze zvědavosti, zatímco jsem přešel k posteli, která tu mimochodem byla jediná. Manželská.
"Mému bratrovi," oznámil bez špetky zájmu. Ani se na mě nepodíval.
Vzal jsem si pyžamo z postele a převlékal se před ním.
"Nepůjdeš do koupelny?" Zeptal se. Zvedl jsem pohled od svých pyžamových kalhot a podíval se na něj.
"Není potřeba. Oba jsme chlapy, ne?" pousmál jsem se.
"Fajn," řekl, vypl telefon, připojil ho na nabíječku a otočil se zády k prostředku. Dooblékl jsem se a zhasl všechna světla. Zachumlal jsem se do peřiny, která byla mimochodem strašně jemná, a zavřel oči.
Probudilo mě popotahování vedle mě. Otevřel jsem oči a podíval se na Taehyunga, který seděl na posteli a celý se klepal. Neváhal jsem a posadil se, abych si ho přitáhl k sobě.
"Co se stalo?" Zašeptal jsem. Neodpověděl, jen dál plakal. Povzdechl jsem si, vstal jsem a rozsvítil v malinkaté kuchyňce. V lednici jsem našel mléko, v jedné skříňce jsem našel i hrnec a cukr. Všechno jsem to dal vařit a následně to nalil do dvou hrníčků.
"Vypij to, bude ti lépe." Dovolil jsem si ho pohladit po vlasech. Převzal si ode mě hrneček a celý obsah na jeden lok vypil. Naštěstí mléko nebylo horké, takže si nespálil jazyk.
"Je to lepší?" Zeptal jsem se. Jen přikývl. Vzal jsem si od něj hrneček a položil je oba na noční stolek vedle mě.
"Asi o tom nechceš mluvit, že? Tak si lehni, zavři oči a zkus usnout. Nic ti nehrozí," zašeptal jsem jemně, zatímco jsem ho hladil po vlasech. Ještě chvilku kňučel jako raněné zvíře, než konečně usnul. A mně nezbývalo nic jiného, než přemýšlet o tom, co se mu stalo.
