Reporters

XII.

,,Latte sebou, nebo tady," zeptala se dívky servírka.

,,Dneska tady prosím," odpověděla a na bar ji položila peníze.

,,Ne to si nechte," zamumlala. ,,Dneska platí hoši," dodala a ukázala ke stolu, kde sedili hokejisti. Dneska byla kavárna celkem plná.

,,To je nějaká akce?" Zeptala se Alex.

,,Jo i ne," řekla s úsměvem. ,,Dneska je tu autogramiáda hokejistů. Co se týče Vaší kávy."

,,Tvojí prosím," skočila ji do řeči.

,,Dobře," zarazila se. ,,Co se týče tvojí kávy, tak mi bylo pouze řečeno, že to mám psát na Andrého. Bude to sem prý postupně chodit platit."

,,To jako proč?"

,,To neřekl, prý ti to dluží," pokrčila rameny. ,,Ale můžeš se ho zeptal sama, sedí támhle," řekla a ukázala k zadnímu stolu.

,,Dobře," naznala dívka a pomalu šla pryč.

,,Jo a když si tykáme, jsem Diana," řekla servírka.

,,Omlouvam se," řekla dívka a pomalu se vrátila k baru. ,,Já jsem Alex," usmála se a natáhla k ní ruku.

xxx

Kavárna se k večeru začala pomalu vyprazdňovat. Už tam zůstala jen dívka a pár hokejistů. Ty postupně taky odcházeli.

,,Hele tak já jdu domu," řekl od vedle Kuba a přitom se na dívku usmál. ,,Taky pak nějak doraž," dodal a rozloučil se se svým spolubydlícím.

,,Dobře," odpověděl André a tím v kavárně bylo absolutní ticho.

André se po deseti minutách zvedl a odešel k baru. Dívka ho sledovala, ale pak ho ztratila z dohledu. Vrátila se ke své práci, kterou už skoro měla hotovou. Když ji dodělala a chtěla odejít, André si to kráčel k ní se dvěma šálky v ruce.

,,Můžu si přisednout?" Zeptal se a dívka jen kývla. André se posadil naproti ní a šoupl před ní jeden šálek.

Bylo mezi nimy naprosté ticho. Alex si ho užíva a André taky. Dívka se po nějaké chvíly napila a ochutnala skvělí nápoj.

,,Co to je?" Zeptala se.

,,Jeden z mých oblíbených čajů," usmál se a vycenil své bílé zuby.

,,A čím jsem si ho zasloužila?"

,,Ber to prosím jako omluvu za mé chování. Zároveň jako poděkování za to zastání v novinách. Víš, nikdy se mi nestalo aby se mi do hlavy dostal tak rychle," zamumlal.

,,To myslíš jak?"

,,Jednou to snad pochopíš," usmál se. ,,Ale teď bych se rád bavil o něčem jiném."

,,Tak povídej," usmála se Alex a znova se napila.

,,Mám pocit, že mi dlužíš kino nebo alespoň malou procházku," naznal.

,,Dobře, kdy?"

,,Zítra?"

,,Myslíš, že si to do zítřka nepokazíš?" Zasmála se.

,,Tak pojď hned," řekl a dopil svůj čas. Alex zkontrolovala čas. Bylo teprve osm.

,,Dobře, ale musím si do bytu alespoň odnést věci," naznala.

,,Zaplatím účet a půjdu s tebou," usmál se a běžel k baru.

I když by si to nikdy nepřiznala, byla ráda. Konečně se jí lehce otevřel a ona se to rozhodla neposrat.