Reporters

XXII.

Dívka stála před Pepsi Center (stadion). Ještě jednou zkontrolovala na hodinkách čas a pak se vydala dovnitř.

,,Mohu Vám s něčím pomoci?" Zeptala se ji starší dáma, za menšim pultem.

,,Dobrý den, mám tu schůzku s panem Sakicem," zamumlala.

,,Ano, ano, pan Sakic Vás už očekává slečno Terencová," usmála se a snažila se ji nasměrovat. Stejně se ztratila a bloudila po stadionu.

Začala to pomalu a jistě vzdávat. Ztratila se v labirintu chodeb.

,,Ztratila jsi se?" Ozvalo se za ní a ona se s leknutím otočila. Stál před ní nějaký chlap.

,,Lehce," zamumlala a pousmála se.

,,Místo pro fanoušky je tímto směrem," usmál se a ukázal jí cestu.

,,Vlastně nehledám místo pro fanoušky," naznala s omluvným pohledem. ,,Hledám kancelář pana Sakice."

,,Ty jsi ta nová holka co se nám bude starat o stránky a rozhovory?" Zeptal se a prohlédl si jí. Alex pouze přikývla. ,,Tak já jsem Gabriel Landeskog, kapitán Colorada."

,,Ahoj já jsem Alex Terencová, ráda tě poznáván Gabrieli," usmála se a následovala ho, aby se z toho labirintu dostala.

xxx

,,Rád Vás vidím Alex," usmál se pan Sakic a podal si s ní ruku.

,,Já Vás taky," zamumlala a posadila se do křesla.

,,Dáte si něco k pití?" Zeptal se a přemístil se k minibaru.

,,Mohu prosím poprosit plechovku Coly?"

Joe vyndal 2.plechovky coly a posadil se za svůj stůl. Jednu plechovku podal dívce a druhou nechal zavřenou před sebou.

,,Tady máte smlouvu, projděte si jí a pak dole podepište," usmál se a podal jí papíry. Dívka si ji pomalu pročítala a do toho pouslouchala klidnou hudbu, která v kanceláři hrála.

Když smlouvu po půl hodině podepsala, na tváři pana Sakice se objevil široký úsměv.

,,Tak vítejte na palubě, Alex," naznal a dívku si vtáhl do obětí. ,,Jsme opravdu rádi, že jste tady. Máte úroveň," dodal a kousek se od ní odtáhl.

xxx

Alex byla ve svém novém bytě kousek  od arény. Prozkoumávala každý kout bytu aby zjistila kde co je. Byl naprosto vybaven. Jediný co jí chybělo byli kufry. Po nějaké době se ozval zvonek a tak hned běžela otevřít.

,,Vidíš říkal jsem ti, že je pěkná," zasmál se Gabriel a štouchl do rozhodně mladšího spokečníka.

,,Co potřebujete hoši?" Zeptala se jich.

,,Přinesli jsme vaše kufry slečno," usmál se ten mladší a rovnou vešel do bytu.

,,Tak to moc děkuji," usmála se. ,,Neměla jsem tušení, že hvězdy NHL dělají i poskoky."

,,Tak já nejsem ještě hvězda," zamumlal. ,,Já jsem na farmě. Třeba se jednou mezi ty hvězdy dostanu," zasmál se a vyšel zpět na chodbu.

,,Tak snad," zazubila se.

,,Tak mi nebudeme rušit a půjdeme, ať si můžeš v klidu vybalit," usmál se Gabriel a drkl do svého společníka.

,,Jo půjdeme," zamumlal ten druhý kluk a seběhl schody aby dohnal kamaráda.

Dívka zmizela v bytě, kde ze stolku sebrala telefon a šla se posadit na balkon, kde měla krásný výhled na stadion.

Zapla instagram a první příspěvek byl od Andrého. Po tváři jí stekla první slza a hned následovali další.

Dala by všechno za to aby teď byla ve Washingtonu. Za to aby mohla Andrého obejmout.

A být s nim napořád.