Probudila se až ráno. Už se jí vracelo vědomí, ale hlava se jí pořád motala a před očima viděla matoucí kruhy. Zvedla se na stuhlé tlapky, nešlo to vůbec snadno. Byli zesláblé, jako skoro každý sval v jejím těle. Těsně pod kůží už se jí rýsovala žebra a nahlas jí kručelo v břiše.
Chvíli se musela zamyslet, aby si vzpomněla co se stalo. Byla na lovu celý den, ale nic ne ulovila. Proto ze zoufalství slupla rostlinu. Poté.. Už nic. ,,Blbá rostlina!'' Zanadávala si do vzduchu.
Když se jí podařilo se vyškrábat na tlapky, rozhlédla se. Vyschlo jí v krku.
Musela najít nějaký zdroj vody. Pomalu se rozešla. Hlavou se jí honilo plno věcí. Jestli přežije, jestli má cenu se snažit, jestli neměla raději zemřít při pádu z vodopádu, alespoň by se ušetřila tohohle trmácení.
Po nějaké době se konečně dobelhala k nějaké malé studánce. Zaradovala se a začala chlemtat chladnou vodu. Když zahnala žízeň posadila se. Jemný jarní vánek k ní přival nějaký pach. Naspicovala uši a začenichala. Nevěděla co je to za pach, věděla však že tohle nebude kořist. Pach kořisti znala, ale ostatní pachy predátorů ne. Začala mít obavy, v tomhle stavu se neubrání, to věděla moc dobře. Schovala se tedy za keř a vyčkávala.
Čekala už docela dlouho. Začala jí zmáhat únava a pomalu usínala. Už skoro zavřela oči, když v tom zahlédla mezi stromy mihnout se zrzavou skvrnu. ,,Co je to?'' Podivila se. Za chvíli skvrna vylezla z houští a ukázala se Jinovatce v celé své kráse.
Uviděla ohnivě zrzavé, trochu menší než ona, štíhlé stvoření s huňatým ocasem. Rozhlíželo a čmuchalo kolem. Jinovatce se nezdálo moc nebezpečné, něco jí ale říkalo že tohle není dobré... Přikrčila se ještě více k zemi a zatajila dech.
Stvoření si jí ale velmi snadno všimlo.
Porobodlo Jinovatku naštvaným pohledem a odhalilo špičaté tesáky. Jinovatka se lekla a ještě více se přikrčila, věděla ale že jí to nepomůže. Stvoření se rozešlo k ní. Když už stalo přímo u ní, Jinovatka se pokusila o útěk. Zrzoun ale rychle zareagoval a chňapl jí za nohu. Jinovatka vyjekla bolestí. Zrzavý tvor jí přišpendili k zemi a zaryl do ní drápy. Jinovatka se nemohla bránit, byla moc slabá, jen kňučela bolestí.
Zrzavé stvoření z ní najednou slezlo, otočilo se zády a vykoplo zadníma nohama čímž vlčici odmrštila k nejbližšímu stromu. Následoval silný náraz do pevného kmene. Jinovatčino bezvládné tělo se svezlo k zemi...
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Tak co? Jste napjatý? :)
Omlouvám se že dlouho nevyšla kapitola, ale neměla jsem laptop. Vlastně ho pořád nemám, ale rozhodla jsem se vám kapitolku napsat na mobilu. Tak to oceňte. XD (Kdyby někdo nevěděl proč liška zaútočila na Jinovatku, tak proto, že Jinovatka vstoupila na její území.)
ČTEŠ
Vlčice Jinovatka~Zrádná Cesta
Adventure[Nejspíš navždy pozastaveno] Mladá vlčice Jinovatka je vlastními rodiči nucena, žít jen v jeskyni. Nemůže ven vystrčit ani čumák. Temnota a Stín nejsou zrovna milující rodiče. Jednoho dne se Temnota rozhodne své dcery krutě zbavit... Překrásný cover...
