22. Život ve smečce?

101 19 7
                                    

Vločka upustila na zem před Jinovatku a Ledovce právě uloveného zajíce. Ti se hladově oblízli, nejraději by se hned zakousli do masa, ale Vločka se na ně varovně podívala. Rozdělila kořist na tři části a každému dala jednu. Až teď se všichni tři mohli nadšeně pustit do jídla.

Když se všichni dosyta najedli, spokojeně se rozvalili do mechu. ,,Co kdyby jsme narazili na nějakou smečku. Přidali by jsme se k ní?'' Zeptala se zamyšleně Vločka. Ledovec začal přemýšlet a Jinovatka vykulila oči. ,,Vím že smečka je jen skupina několika vlků, nic víc...'' Řekla Jinovatka. Vločka se usmála. ,,Každý člen ve smečce má nějaké postavení. Alfa je vůdce smečky, beta je něco jako jeho pomocník. Gama je vlk co vede lov, říká lovcům kde budou lovit a co budou lovit. Delta říká hlídkařům kdo kdy půjde na hlídku. A nejnižší postavení je omega. Ta vyměňuje podestýlku v doupatech. Život ve smečce je dobrý. Celé smečce se skoro nikdo nepostaví, je to bezpečnější než žít jako samotáři. Ve smečce se také můžeš seznámit s milými vlky.'' Vysvětlila Vločka. ,,To zní docela zajímavě.'' Usmála se Jinovatka. ,,Takže kdybychom na nějakou narazili, přidáme se k ní?'' Zeptala se Vločka a podívala na Ledovce, jestli souhlasí. Ten kupodivu nic nenamítal, takže bylo domluveno.

Vlci se zvedli a ukončili přestávku. Museli jít dál, aby si našli nové území nebo nějakou tu smečku. Jinovatka byla plná vzrušení. Moc doufala, že opravdu na nějakou smečku narazí a budou se k ní moct přidat. Nikdy nic takového nezažila a ráda by zkusila žít ve smečce. Ledovece nápad moc nenadchl, ale nebyl proti. Jen z toho nechtěl být radostí bez sebe. Vločka tento nápad vymyslela už dávno. Chtěla pro Jinovatku to nejlepší. Když do té doby než se potkali nepoznala plno věcí, Vločka jí chtěla všechno ukázat. V její bývalé smečce se jí žila dobře, až do doby co se rozpadla. Chtěla aby to vyzkoušela a poznala i Jinovatka.

Nad hlavou vlkům šuměly husté koruny listnatých i jehličnatých stromů, našlapovali na hebký a měkký mechový koberec. Tenhle les se jim zamlouval. Klidně by se tu i zabydleli, jenže necítili žádnou kořist a nenarazili na žádné jezero nebo potok. Jen díky nějaké louži zahnali žízeň. Proto by se jim tu hodně těžko žilo.

Pomalu se stmívalo. Skupinka vlků čirou náhodou narazila na nějakou opuštěnou noru, což se jim hodilo. Po dlouhé cestě byli dost unavení, proto si zalezli dovnitř, i když ještě nebylo tak pozdě, a usnuli.

Vlčice Jinovatka~Zrádná Cesta Kde žijí příběhy. Začni objevovat