28. Flek

106 17 20
                                    

Stín přeběhl malou louku, na které patřilo mu pařilo slunce do kožichu. Jaro už se měnilo v léto. Rychle vlezl do malého lesíku, aby se schoval před vedrem. Do čumáku ho udeřil silný pach. ,,Smečka?!'' Zaradoval se. Byla by to náhoda, kdyby hned v první smečce na kterou narazí zrovna žil Hrom, ale Stín tomu chtěl věřit, musel to alespoň zkusit. Rychle sebou plácnul do bahna a celý se jím obalil. Zalezl do křoví a plížil se. Nechtěl na sebe zbytečně upozornit. Co kdyby tam Hrom nebyl a on by musel zbytečně vysvětlovat smečce, co prohledává na jejím území. Musí to nejdříve prozkoumat.

Houštím se proplížil až k táboru ve středu území. Ještě ho nezahlédl, ale slyšel nějaké hlasy vlků. Zhluboka se nadechl a pokračoval. Měl štěstí, že husté keře se táhly až úplně k táboru.
Za chvíli se už skrz pár větviček díval na tábor. Vypadal obyčejně. Stín se zaměřil na vlky kteří se tam nacházeli. Zahlédl hnědého vlka. Byl podobný Hromovi, ale Stín poznal že to Hrom není. Z lesa do tábora vběhl další vlk, také hnědý. Po jeho boku běžel tmavě hnědý vlk. Z doupěte vylezl hnědý vlk. Stín vykulil oči. Překvapilo ho, že jsou všichni hnědí, ale moc to neřešil. Lehl si na zem a pokračoval v pozorování.

•••

Za celý den Stín vypozoroval, kdo je jaké postavení. Všechno vypadalo normálně, ničeho divného si nevšiml. Jen trochu přísnějšího alfy a také neviděl žádnou omegu. Mohla být ale někde zalezlá, Stín to neřešil. Slunce se zbarvilo do oranžové a klesalo. Stín si sklesle pomyslel, že tady se Hrom asi nenachází.

Chtěl se otočit a odejít. Ale ještě naposledy pohledem prolétl tábor. Všiml si nějakého fleku na zemi. Nenapadlo ho, co to může být, také na to pořádně neviděl přes větvičky keřů. Popošel kus dopředu, aby mu ve výhledu nebránilo houští. Zadíval se na flek a zalapal po dechu. Byla to díra. Stínovy se hned daly myšlenky do pohybu. Přemýšlel, k čemu tam mají nějakou díru. Najednou zahlédl vlka, který vzal nějaké zbytky masa a hodil je do jámy. ,,Zajatci?!'' Blesklo mu hlavou. Najednou už se mu nechtělo odejít. Bylo mu těch vlků líto, i když je neznal a nevěděl nic. Rozhodl se, že se alespoň pokusí je zachránit.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Tak jsem se nakonec rozhodla, napsat raději kapitolu tady, Sloní kly později. :D
Tak co na to říkáte? ;3

Vlčice Jinovatka~Zrádná Cesta Kde žijí příběhy. Začni objevovat