23. Vůně vzpomínek

101 21 5
                                    

Slunce zapadalo, obloha byla tmavší a tmavší, stmívalo se. Stín si hledal místo, kde by mohl přespat, odpočinout si po dlouhé cestě a nabrat síly na další dlouhou cestu. Zrovna opatrně vkročil do nějakého lesa. Zavetřil a ucítil různou kořist. Zajíce, srnky, bažanty... Hned by se v lese zabydlel, kdyby k jeho nosu vítr nepřivál pach několika medvědů. Okamžitě se otočil a spěchal z lesa ven.

Běžel kolem lesa po rozlehlé louce. Zastavil až u vysokých šedých skal ve kterých se nacházely všemožné otvory, škvíry, praskliny, pukliny, jeskyňky nebo převisy. Bylo by to pro něj ideální místo na spaní. Strčil hlavu do jedné pukliny, jestli by se tam věšel. Bylo to tam docela úzké takže by se mu tam nespalo pohodlně. Už chtěl hlavu vystrčit ven a hledat dál, když v tom si všiml že v puklině je cítit pach trojice vlků. Nahrnul se do pukliny celý a začal zuřivě očichávat zem. Cítil pach dvou vlčic a jednoho vlka. Pach té jedné vlčice mu něco připomínal. ,,Voní to skoro jako... jako Jinovatka?!'' Hlavou mu prolétly vzpomínky, ale zavrtěl hlavou. Řekl si, že to nemůže být ona. Že ona je mrtvá a tohle je jen výplod jeho fantazie. Ani ten pach ne voněl úplně jako Jinovatka. Byl trochu jiný.

Stín znovu zatřepal hlavou a prošel puklinou na druhou stranu skal, aby nebyl tak blízko lesa medvědů. Musí se teď soustředit na hledání Hroma a ne věřit nějakému divnému pachu který stejně určitě Jinovatce nepatří. Není to přece možné. Jestli je Hrom ještě naživu, musí ho co nejrychleji najít a neztrácet zbytečně čas. Zalezl si do jeskyňky ve skále a zavřel oči.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Těsné co? Skoro by se potkali. Ale to by byl moc krátký příběh... :)

Vlčice Jinovatka~Zrádná Cesta Kde žijí příběhy. Začni objevovat