Stopy Krve

9. Napadnutí.

Úplněk a ostatní se už chystali.
Až nastane noc, všichni zaútočí.
Lví měsíc právě vyšel z léčitelského doupěte. Polárka mu dávala nějaké bylinky. Lví kývl a začal žvýkat.
Poté vyšla i Severinka. Polárka ji něco potiše mňoukla do ucha a Severinka odešla do doupěte.
Potom vyšla s bylinami v tlamičce.
Polárka přikývla a vzala si je.
Šla k dalším kočkám. Něco dala Krkavcovi a pak odešla k Bělosrsti.
Potom přišla k Úplňkovi.

Úplněk se na ni tázavě podíval.
"Tumáš, šťovík a heřmánek. Udrží že to bez hladu a v síle." mňoukla a posunula k němu bylinky.
Úplněk jen mlčky kývl a začal jíst.
Polárka mezitím odešla jinam.

Heřmánek celkem šel ale šťovík byl strašně kyselí. Úplněk nakrčil nos.
Po nějaké době ho přece snědl.

Když už byli všechny kočky najezené bylinkami a vším, tak už byla tma.

"Jdeme, všichni myslete na plán."
Mňoukl potichu Lví a vydal se přes tunel pryč z tábora. Kočky ho následovali.
Úplněk svižným krokem přiskákal k Větvince.
"Ještě jsme nestihly trénovat boj. Myslíš že nebudeš pro soupeře jen jako nějaká myš?" Mňoukl potichu.
Větvinka se na něj rozzlobeně podívala.
"Ne! Trénovala jsem trochu s Vrabcem a řekli jsme si že budeme bojovat bok po boku aby jsme byli silní jako jeden válečník." sykla potichu ale pak se usmála.
"Myslíš že jsem slabá jako myš?" mňoukla vyzývavě. Úplněk se přátelsky zašklebil.
"Uvidíme. Máš s Vrabcem celkem dobrý plán." Mňoukl potichu a pak zvedl hlavu. Větvinka už jen švihla ocáskem a dívala se na cestu.

Už byli u řeky. Přesně u toho místa kde Úplněk zabil Zrzáka.
Ani se na to místo bahna nepodíval.

Lví měsíc dal vysoko ocas do vzduchu jako znamení. Potom vykročil do vody a kočky za ním. Úplněk jen chodil ale když už byla mělčina pryč, začal plavat. Plavání mu nikdy moc nešlo a proto se s tím nějak moc nepáral.

Když vyplaval otřepal si vodu z kožíšku a vyplavali i ostatní kočky.

"Už jsme na jejich území." mrskl vousky Lví měsíc. "Tady se rozdělíme. Skupinu první povede Jestřáb. Druhou provedu já a třetí Ostříž.
Až dám znamení všichni zaútočí."
Mňoukl potichu a všichni přikývli.
Kočky se rozdělily. Straka, Prach, Krkavec a Bukovec šli bokem a zaútočí zezadu. Jestřáb je vede.
Potom se druhým bokem odbelhali Bledoocas, Stín, Písečná duna a Ostříž je vede. Za nimi se potichu plazily Můra a Duše, připravené sebrat koťata a zmizet.

Když se všichni rozdělily zbyl jen Úplněk, Větvinka, Vrabec, Kouř, Bouře, a Bělosrst. Lví měsíc je vedl k táborů Lučních.

Když dorazily Lví měsíc vylezl nahoru a podíval se do jejich tábora. Všechny kočky byli shromážděné u Vysoké skály. Tygřice, teď už Tygří hvězda práce dorazila od Mračného kamene.
Něco potichu říkala a pak nahlas všem kočkám mňoukla.
"Mým zástupcem se stane..."
Rozhlížela se po kočkách.
"Vlčák!" mňoukla a šedobílý kocour s mnoha jizvami vstal. Opravdu vypadal jako vlk. A taky povahou vypadal jako Orlí. Tygří mu byla vždy oddaná a proto zvolila někoho kdo byl také jako Orlí měsíc.

Lví měsíc se podíval za jejich tábor a nahoře na druhé straně byl Jestřáb v čele s ostatními. Lví kývl. To je znamení. Útok!

"Děkuji Tygří hvězdo, jsem poctěn že se mohu stát tvým zástu-..." nedomluvil protože vtom do tábora přiběhl Jestřáb s ostatními kočkami z jeho skupiny.

"Vyrážíme." zvedl se Lví a kočky za ním. Proběhli tunelem a vyrazily do tábora. Kočky útočili na první skupinu ale když uviděli druhou s tolika kočkami a s Lvím v čele, zděsily se.
"ÚTOK!!!" Vřískl nahlas Lví a skočil na nejbližšího soupeře. Na to se všichni Útesový rozběhli k překvapením Lučním a zaútočili.

Úplněk skočil po nějakém kocourovi. Ten se ale otočil a vymanil se. A pak drápl Úplňka do břicha, přesně tam kam to udělal ten mourovatý kocour s kterým bojoval při té bitvě když zabily Fretčí hvězdu.
Úplněk zavřískl bolestí. Měl tam citlivý bod. Kocour se usmál.
Úplněk si něco uvědomil...
Počkat.. Ta samá mourovatá srst... Ty poškrábané záda jaké jsem udělal...
TO JE ON! TO JE TEN KOCOUR!
A TAKÉ TEN CO MUSEL ZABÍT FRETČÍ! KDYŽ JSEM HO ODHODIL, NEUVĚDOMIL JSEM SI ŽE JSEM HP ODHODIL PŘÍMO K FRETČÍ HVĚZDĚ!
TO ON JI ZABIL! TO ON MŮŽE ZA TU ZKÁZU CO MI TEĎ LVÍ DĚLÁ!
Pomyslel si Úplněk a oči se mu úplně zúžily. Měl z nich jen opravdu malé čárky. Začal vidět rudě...něco se v něm zase probudilo... To co se v něm probudilo když zabil Orlího.

Kocour skočil směrem k Úplňkovi. Chystal se na něm přistát ale Úplněk zvedl tlapu s drápy a silně ho škrábl po tváři že ho přesměroval do leva a kocour dopadl do hlíny. Vstal a plival hlínu. Úplněk do něj silné vrazil a přišpendlil k zemi. Kocour se snažil vymanit ale Úplněk mu zaryl drápy do srsti moc silně.

Kocour začal panikařit a škrábal Úplňkovi po břiše. Úplněk se mu zakousl do krku. Skousl pevněji.
A ještě jednou pevněji až to křuplo.
Kocour ze sebe vydal bezbraný jekot.
Úplněk se mu zakousl ještě víc pevněji a kocour přestal ječet. Úplněk mu překousl dýchací cévy.

Byl s ním konec. Kocour naposledy vydechnul a následně zemřel.
Úplněk ho pustil z tlamy a ještě se mu valila kocourova krev z krku.

Olízl se. Jak moc miloval zabíjení.
Začalo ho to bavit.
Zvedl tlapku a na ní měl přímo proud, kocourova krve. Olízl si ji.
(Začínám bejt psycho ;-; xD)
Potom se otočil, mrskl s ocasem a nechal ho tam ležet.
Rozhlížel se. Lví měsíc bojoval s Vlčákem, Bělosrst s nějakou černou kočkou A tak dále. Úplněk se rozhlížel a neuvědomil si že ho někdo sleduje...

Úplněk se ohlédl.
Tygří hvězda!
Sledovala ho celou dobu. Byla schovaná v keřích a pozorovala jak Úplněk zabil toho kocoura.
Úplněk se naježil a vletěl do keřů.

Bylo tam špatně vidět. Byli tam samé trny. Rozhlížel se ale ona nikde.
"Vylez! Já vím že tu jseš!!!" zasyčel Úplněk. "Tak kdesi!?" rozhlížel se ale Tygří jakoby se vypařila.
Vtom ho něco srazilo k zemi.

Tygří hvězda mu zaryla drápy do srsti
a Úplněk se nemohl vymanit.
"TAK!" prskla.
"A TEĎ POMSTÍM ORLÍHO A I DRÁPA!
Sykla a Úplněk poznal že mluví i tom Kocourovi kterého před pár chvílemi
Úplněk zardousil.
Úplněk se vrtěl, a když potom konečně vymanil ramena z jejích drápů, zaryl ji je do hrudi.
"Možná někdy! Ale dnes ne!" prskl a drápy ji ztrhl z hrudi a ona začala krvácet.
Sekla ho do ramene ale Úplněk ji silně kopl zadníma nohama, až ji vyrazil dech. Tygří zalapala po dechu a Úplněk se rychle zvedl z pod z ní a vstal.

Tygří hvězda se sice ještě svíjela v křeči z rány ale už se výhružně koukala na Úplňka.
Úplněk se zašklebil a ignoroval to.
Vzal ji za kůži na krku a vlekl ji z keřů.
"Nech mě ty idiote!!!" Zaječela a sekla ho silně do čumáku. Úplňka to zabolelo a pevněji sevřel stisk.
Tygří zasténala a máchala tlapami.
Oháněla se s drápy okolo Úplňkovi hrudi. Úplňka to přestalo bavit a zastavil se. Uvolnil stisk a Tygří si myslela že uteče ale v tom ji hned zase popadl a odhodil přímo k skále až do ní silně narazila. Spadla na zem a snažila se vstát ale nemohla. Nohy se jí bolestí podlomily...

Úplněk k ní mířil. Zastavil se u ní. Tygří jen zvedla hlavu a zasyčela.
"I KDYBY JSI MI VZAL VŠECH DEVĚT ŽIVOTŮ, MĚ JE TO FUK!!! NIKDY SE NEVZDÁM!" a pak ji hlava zase klesla.
Úplněk se zasmál.
"Jo? Tak to bych chtěl vidět!" zašklebil se a zvedl tlapku s drápy. Tygří ji měla těsně nad okem. Úplněk ji potom zvedl víš a spustil dolů...
vtom ho něco srazilo a on se svalil na zem. Praštil se o vyčnívající skálu a upadl do nekonečně temnoty......

1282 slov
Ahooj kulíšci! ❤️
Dlouho nebyla kapitola já vím ale kvůli škole nemám čas a hlavně je duben :/
Duben je u nás celkem špatný měsíc na psaní protože v dubnu mají všichni z naší rodiny narozeniny😂6. Dubna = brácha
13. Dubna = já
16. Dubna = táta, babička
23. Dubna = mamka

Takze máme samé slavení a tak😂
❤️
Prosím snažte se to pochopit. Do toho všeho mám ještě školu a tak. :/
No nic snad to chápete a nevím co tu dalšího říct 😂 takže u další kapitoly a ahuuj kulíšci! ❤️🖤😂