Stopy Krve

18. Výprava Začíná.

Úplněk se ráno probudil vedle Flama. Zamžoural do raního světla slunce a taky se vzbudil. Úplněk se protáhl a vstal. "Musíme něco nalovit a pak vyrazíme." zívl na Flama. Flame vstal a taky se protáhl.
Úplněk vyšel z díry.

Přemýšlel jak se asi vede Útesový klan. Jak se má Hnědounka s koťaty, a taky přemýšlel kdo teď učí Větvinku.

Pak ale ty myšlenky zahnal a soustředil se na lov. Nasál pachy. Cítil hodně blízko šantu kočičí. Ale něco ucítil. Obrovského králíka!
To by nás nasytilo oba! Pomyslel si Úplněk.
Skrčil se a vydal se podrostem. Králíky nikdy moc lovit neuměl. Základ ; držet se po větru. Úplněk měl štěstí. Nemusel nikam přecházet. Byl už dávno při větru.

A pak, konečně zahlédl to zvíře.
Krásný tučný králík si tam jedl nějaké listy. Úplněk se připlížil ještě blíž, ale to už ho králík slyšel. Pod Úplňkem byla suchá tráva a vydávala takové chřestící zvuky.
Úplněk rychle ještě než si toho stačil králík všimnout, vyrazil a nejrychleji jak mohl utíkal k králíkovi. Pak na něj rychle skočil, a zabodl mu jeho špičáky do krku.

Králík se tvrdě vrtěl a hlavně kopal zadními nohami. Už byl ale moc slabý. Úplněk stiskl stisk na krku ještě víc a králík se pomalu přestal hýbat.
Když už byl úplně mrtvý tak ho položil na zem aby se mohl upravit.

Jak vyletěl za tím králíkem přímo do podrostu a prachu tak se mu do srsti dostal prach a ještě zapletla suchá tráva.

Když už se upravil a očistil, vzal králíka a šel zpět k díře. Tam už na něj čekal Flame s dvěma myši a jedním ptákem.
Když však zahlédl králíka, udiveně vyskočil. "Páni! To si musel lovit až někde ns území Lučních ne? Ty maj králíky!" mňoukl a zasmál se.
Úplněk se zasmál a položil ho.
"Naštěstí byl tady, hned několik dvanáct liščích délek odtud." mňoukl Úplněk a sedl si k Flamovi. Začal jíst králíka. Flame se pustil so druhé strany.

Když ho celého snědly, bylo slunce nejvýše.
"Už bychom měli vyrazit." varoval Úplněk. "Luční jsou celkem daleko a ještě k tomu máme přejít celé jejich území aby jsme se dostali až tam přes skály a až za skalní teritorium." mňoukl Úplněk.
"To jo, je to veliký kus cesty. Na cestě budeme nanejmíň dva dny." potvrdil Flame. Úplněk kývl a vzal dvě myši zatímco Flame vzal velkého ptáka.
Vydali se na cestu...

Už došli k jezeru na jehož prostředku bylo místo kde se konají ta shromáždění. Úplněk se vrhl do vody a začal plavat. Neměl rád vodu. Uměl plavat ale neměl ji rád. Vsáká se mu do srsti a jakmile vyleze, tak je rázem z chlupaté koule jménem Úplněk, promáčený, na kost zmoklý hubeňour.

Přeplavali a dostali se na území Lučních.
"Tady pozor. Určitě tu budou nějaké hlídky." mňoukl Flame a Úplněk souhlasně přikývl.
Šli dál od řeky, dál do teritoria Lučních. Úplněk se rozhlédl. Bylo to tu horší než když tenkrát ten klan napadly.
Asi jim opravdu schází kořist. Řekl si Úplněk. Bylo tu místo krásných luk, strašně moc bažin, a místo světlých krásných stromů, zarostlé, strouchnivělé pařezy.
Úplňkovi se hnusilo v tomhle žít.

Šli dál až se ocitly snad v samotném prostředku jejich teritoria.
Najednou Flame Zpozornil. Úplněk to slyšel taky.

Někdo se blížil!

"Do keřů!" prskl Úplněk skrze myši v tlamě a skočil do keřů.
Jenže Flame zůstal stát.
"Flame dělej!!!" prskl na něj znovu.
Flame pořád stál a Úplněk tomu nerozuměl. On se... Usmál?!

Najednou na Flamovi přistál veliký hnědý, mourovatý kocour.
Úplněk vytáhl drápy a vyšel z keře.
"Ohnivec!" zasmál se ten Kocour.
"Flame!" opravil ho Flame.
"Co že?" zasmál se kocour a slezl z něho. "Vyhnali mne. Ale to už je přes tři úplňky. Právě proto jsem Flame." mňoukl povýšeně Flame. Kocour kývl.
"Jak se vůbec máš, Embere?" zeptal se Flame kocoura.
"Jde to!" mňoukl kocour a Úplněk si už netrpělivě odfrkl. Flame snad úplně zapomněl že je tu Úplněk taky a mňoukl:"Jo,eh! Tohle je Ember, Embere tohle je Úplněk." představil Flame. "Ahoj!" mňoukl přátelsky 'Ember'.
"Ahoj.." mňoukl podrážděně Úplněk a dodal:"Měli bychom jít dál."
Flame kývl. "Máš pravdu."
"A kam to vlastně jdete?" zeptal se Ember a všichni tři šli se zařadily a šli dál. "Jdeme do stodoly." mňoukl Flame a po cestě Emberovi vše odvyprávěl. Jak se s Úplňkem potkali, co vše plánovali, proč se vydávají do stodoly a ostatní.

Když už to dopověděl, pomalu se stmívalo. Úplněk cítil že už se tu mění pach. Tohle musí být hranice celého skalního teritoria. Pomyslel si Úplněk a otočil se na ty dva. "Začíná se stmívat. Přespíme tady. Vypadá to bezpečně. Daleko od Tábora Lučních. Ani tu necítím jejich pach takže je jasné že to sem hlídky nechodí kontrolovat, když už za skalním teritoriem není co lovit." mňoukl Úplněk a Flame přikývl. Položil si ptáka ze zad a sedl si. Úplněk došel pro dvě myši a položil je tam, kde Flame dal Ptáka. Pak si šel sednout.
Místo na kterém přespali bylo vskutku bezpečné. Vypadalo to jako malinký tábor. Uprostřed malá mýtina a okolo keře. Až na to že tenhle "tábor" měl jen dvě liščí délky na šířku. Na kraji u keřů byla kořist a Úplněk si lehl na druhou stranu k keřům. Flame a Ember si lehli k němu aby se přes noc udrželi vzájemně v teple.
Úplněk zívl, položil si hlavu na tlapky, zavřel oči... A usnul.

890 slov
Konečně hodně dlouhá kapitola!!! Už se to všechno zase vrací do normálu! :D dlouhé a né až tak nudné kapitoly! :D Xd
No nic mějte se! A ahuuj kulíšci!
😂🖤