15. Nová Generace

69 13 2
                                    

Úplněk přiběhl k Hnědounce.
"Udělej něco!" sykl na Severinku.
Severinka kývla a vzala byliny s pavučinami.
Úplněk mezitím uklidňoval Hnědounku.
"To bude dobrý.." mňoukl a sedl si k ní. "Pojď sem." mňoukla na něj Severinka. Úplněk přiběhl.
"Přidrž na ni tlapky a kontroluj ji. Já musím zpět do keřů, nemám správné byliny." mňoukla a odběhla pryč než by Úplněk stihl cokoliv říct.
Podíval se na Hnědounku. Smékala se na zemi v bolestech.
Úplněk se k ní naklonil a olízl ji.
"Jen klid... Hlavně dýchej." mňoukl potichu.

Potom do jeskyně zase přišla Severinka. Na mýtině to pořád ještě vřískalo. Severinka přiložila okolo Hnědounky ostružinové listy, a pak si vedle sebe dala hromadu pavučin.
"Vypadá to že se zpozdily.." mňoukla nejistě Severinka. "Zpozdily?! Je to zlé?! C-co budeme dělat..?!" Úplněk začal panikařit.
"Klid!" mňoukla Severinka.
"Tak jo, až ti řeknu, tak přitlačíš tlapkami na břicho." sykla Severinka.
Úplněk kývl. Severinka položila více listů a pavučin za Hnědounku a křikla.
"Teď!" křikla Severinka a na to Úplněk přitlačil tlapkami na Hnědounky břicho. Nerad ji viděl v bolestech ale bylo to nejrychlejší řešení.
Severinka viděla že už se blíží kotě.
Úplněk přitlačil ještě a Hnědounka taky.
Pak se narodila tři, krásná koťátka.
Jedno bílé, s hnědými packami. Druhé velice tmavě hnědé s tmavými pruhy, a třetí čisté černé jako samotný Úplněk.
"Tu máš! Lízej! Já musím zastavit krvácení." mňoukla Severinka a přišoupla Úplňkovi bílé kotě s hnědými packami. Severinka honem zastavila krvácení a přidala ještě několik listů. Pak vzala tmavého hnědého mouka a olizovala taky. Mezitím se Hnědounka vzpamatovávala. Když už se ji rozsvítilo a zahlédla koťata, usmála se jakoby uviděla to nejlepší co kdy měla. Úplněk si všiml její radosti a zapředl. Hnědounka se pomalu otočila a začala olizovat čistě černé kotě.

"Měli bychom jim dát jména." usmál se po nějaké chvíli ticha Úplněk.
"Máš pravdu." zapředla Hnědounka.
Úplněk se podíval na bílou kočičku s hnědými tlapkami.
"Hmm, Tohle bude-..!" nedopověděl.
"Jak to, že pojmenováváš cizí koťata, Úplňku?!" mňoukl zezadu jeskyně moc dobře známý hlas.
Úplněk se otočil a vycenil zuby, když uviděl toho koho očekával...



344 slov.
Ahuj, zase celkem nudná kapitola já vím xD lidi já fakt nvm co semnou je xD no nic zatím ahuuj. ❤️😂

Stopy Krve Kde žijí příběhy. Začni objevovat