Nenávist s příchutí lásky |Slunečná fanfikce|

1 1.část [1/5] - VODÁK -NESTÍHÁM

Z pohledu Týny:
V noci jsem měla nějaké špatné spaní, takže jsem se k ránu docela budila. Když jsem se vzbudila v 5:36, rozhodla jsem se, že už si nepůjdu lehnout znovu. Vzala jsem si notebook a ještě jsem vyplnila čtrnáctidenní smlouvu na prázdninové tábory na statku. Teď už stačí jen, když mi to taťka podepíše. V 5:48 jsem se vydala do koupelny, měla jsem dost času, takže jsem si dala sprchu a vyžehlila si vlasy. Udělala jsem si messy drdol a jednoduchý makeup. Vzala jsem si plavky, na to černé sportovní kraťasy a volnější tričko. V 6:21 jsem byla hotová. Super, mám ještě spoustu času na snídani. Vyrážíme až v 7:10. Sešla jsem do kuchyně, taťka už byl v práci a Běta má tento týden volno. Udělala jsem si čokoládovou ovesnou kaši s jahodami a moje oblíbené ledové kafe. Pustila jsem si video na YouTube a dala se do jídla. Když jsem dojedla, udělala jsem si tři sendviče ke svačině a společně s džusem jsem si je uklidila do batohu. Bylo 6:49. Byla jsem pořád celkem unavená. Šla jsem si vyčistit zuby a pak jsem ještě projížděla instagram. Janek dal něco do stories. Koukala jsem se. Bylo to jen něco ohledně dneška. Udělala jsem si fotku v zrcadle a taky jí dala do stories. Už se bylo chvilku po sedmé, tak jsem si vzala peněženku, klíče a všechny věci, obula jsem si černé Nike tenisky a vyrazila jsem k Julčině domu. V 7:07 jsme vyjeli. Cesta byla klidná, se Sylvou jsme měly sraz až na hlaváku. V 7:23 jsme tam dorazily. Učitelka už tam čekala.

Z pohledu Janka:
Ráno probíhalo v klidu, docela jsem i stíhal. Akorát jsem dneska musel metrem, na což už nejsem zvyklý, protože všude jezdím autem. Došel jsem na metro a tam nastal problém. Všude spoustu lidi a já si zapomněl koupit jízdenku. Bylo už 7:27 a já se musel vrátit zpátky k automatu. Koupil jsem jízdenku a utíkal po schodech zpátky. Metro mělo jet v 7:28, takže mi to ujelo. Ještě ze schodů jsem zahlédl Vildu, jak dobíhá metro. Nestihl to. Doběhl jsem k němu.
„Čus, tak to vypadá, že nám to ujelo"
Vilda: „Čau, no bohužel"
„Kdy jede další?"
Vilda: „7:31 myslím"
„Okey, to stihnem"
Během pár minut opravdu přijelo metro a my konečně nastoupili.

Z pohledu Týny:
Sraz byl až v 7:30, ale kupodivu už v 7:25 ae tu sešlá celá skupina. Teda téměř. Celá třída kromě Janka a Vildy.
Učitelka: „Takže, jsme tu všichni, nebo nám někdo chybí?"
Třída: „Linhart a Fiala", řekl jsme skoro jednohlasně.
Učitelka: „No jo, není čemu se divit", povzdechla si.
Učitelka: „Je 7:32, ale do 7:40 ještě můžeme počkat, vlak nám jede v 7:50, tak prosím, abyste si šli zatím jednotlivě koupit svoje jízdenky"

Z pohledu Janka:
V 7:36 metro zastavilo a my vystoupili. Rychle jsme vyběhli schody a za chvilku jsme byli na hlaváku. Už z dálky jsem viděl skupinu naši třídy. A taky Týnu, ale to je teď vedlejší. Doběhli jsme k učitelce.
„Dobré ráno"
Vilda: „Dobrý den"
Učitelka se na nás otočila.
Učitelka: „No dobrý den pánové, máte zpoždění"
„My se moc omlouváme, ale ujelo nám metro"
Učitelka: „Máte štěstí, že máme ještě čas. A teď si běžte stoupnout do fronty a kupte si jízdenky. Kam jedeme víte"
Proslov skončil a my se zařadili na konec fronty. Koupili jsme si jízdenku a vrátili se zpátky na nástupiště, kde už byla celá třída.