Nenávist s příchutí lásky |Slunečná fanfikce|

18.část [2/2] - TY? - NECHCI TĚ TADY

Z pohledu Týny:
Bylo pár minut po desáté a pomalu začaly přijíždět děti. S Janou jsme je začali dělit do dvou menších oddílů.
Jana: „Takže prváci tady vlevo k Zuzaně a budoucí prváci vpravo ke mně"
Asi za dvacet minut dorazili poslední a všichni se rozdělili.
Zuzana: „Takže, já bych vás tu chtěla všechny přivítat, někteří z vás už tu byli minulý rok"
Jana: „A teď k ubytování. Tento týden budou budoucí prváci bydlet v penzionu a prváci v chatkách. Příští týden se prohodíte"
Zuzana: „Teď bych chtěla budoucí prváky poprosit, aby následovali tady Janu, a holky do penzionu. A prváky, aby následovali mě a tady Týnu k chatkám"
Janek: „A já?"
Zuzana: „Ty půjdeš s námi"
Z toho jsem nebyla vůbec nadšená, spíš extrémně naštvaná. Ale nezbývalo mi nic jinýho, než prostě jít. Celá parta vyrazila k chatkám.

Z pohledu Janka:
Já, Zuzana, Týna a prváci jsme vyrazili k chatkám. Moc jsem nevěděl, jestli mám něco říct, nebo ne. Tak jsem radši mlčel. Zuzana něco vysvětlovala prvákům a pak se otočila k Týně.
Zuzana: „Týnko prosím tě, ty už to znáš. Je potřeba rozdělit chatky. Dej je tak nějak, jak budou chtít, ale hlavně zvlášť holky a zvlášť kluky"
Nenápadně jsem poslouchal.
Týna: „V tom případě, proč je Janek s náma v chatce?"
Zuzana: „Za prvé, protože máme málo místa a za druhé, vy už jste starší a snad vás nemusím hlídat, abyste nedělali nějaký blbosti"
Týna na to Zuzaně nic neřekla, jen pokrčila rameny a šla rozdělovat chatky. Já jsem pořád mlčel a čekal, až Zuzana řekne, co mám dělat. Asi si toho všimla, otočila se na mě a začala ke mně mluvit.
Zuzana: „Janku, prosím tě, běž za Týnou a pomoz jí rozdělit chatky, já se jdu podívat, jak to jde v penzionu", řekla a odešla.
Procházel jsem kolem chatek. V jedné z nich byla Týna a zrovna něco vysvětlovala. Vešel jsem dovnitř. Týna zmlkla a šla blíž ke mně.

Z pohledu Týny:
Jako každý rok jsem rozdělovala chatky, zrovna jsem vysvětlovala holkám nějaké drobnosti, když dovnitř vešel Janek. Šla jsem k němu blíž.
„Co tu chceš?", řekla jsem mu.
Janek: „Poslala mě sem Zuzana"
„Fajn, tak běž vedle a ubytuj kluky"
Janek: „Okey", řekl a odešel.
Začala jsem pokračovat, pak jsem řekla holkám, že v půl jedné se mají sejít v hospodě, že bude oběd. Šla jsem do jedné z chatek na druhé straně, kde Janek přiděloval postele klukům. Divila jsem se, ale fakt to s nima uměl. Nechala jsem ho tam a počkala jsem na něj venku.

Z pohledu Janka:
Snažil jsem se, je to divný, ale fakt jsem se snažil. Týna vešla dovnitř, když jsem s humorem přiděloval postele klukům. Jen koukala a pak odešla. Vyšel jsem ven a ona tam stála.
Týna: „Už je to všechno"
„Super"
Týna: „Jinak, s těma klukama to fakt umíš", usmála se.
„Děkuju", usmál jsem se taky.
Týna: „Přijď za chvíli do hospody, bude oběd"
„Týno já.."
Týna: „Teď ne Janku", řekla a odešla.
Povzdechl jsem si a vyrazil k hospodě.