Nenávist s příchutí lásky |Slunečná fanfikce|

20.část [2/3] - TÁBOR - DRŽ SE ODE MĚ DÁL

O pár dní později
Z pohledu Týny:
Dneska je pátek a venku je fakt teplo..typické letní počasí, což znamená, že celý tábor vyráží na koupaliště, které je nově otevřené na okraji Prahy. Momentálně je 9:08 a všichni už jsou po snídani. S holkama jsme právě došly do chatky a začaly si balit věci, které si bereme s sebou. Plavky jsme si oblékly rovnou na sebe. Vzala jsem si vak, do kterého jsem si naházela všechny svoje důležité věci. V tu chvilku vešel do chatky Janek, aby si taky vzal svoje věci. Šel k posteli, u které jsem zrovna stála.
Janek: „Jen si tu vezmu věci"
„Jo, v pohodě", řekla jsem a odvrátila jsem pohled jinam.
V deset hodin celá naše skupina vyrazila. Máme to zkratkou po cyklostezce asi dva kilometry.

Z pohledu Janka:
Je 5.července a dneska vyrážíme na koupaliště. Ne, že by se mi v tomhle vedru nějak moc chtělo, ale nemám na výběr. Holky byly v chatce, převlékaly se tam a balily si věci. Po chvíli jsem tam vešel a vzal si svoje věci. V deset hodin jsme vyrazili. Asi po hodině jsme došli k pokladně před koupalištěm.
Zuzana: „Teď si stoupněte do fronty, vstupné je 20kč"
Všichni včetně mě se poslušně zařadili do fronty. Holky byly za mnou na konci fronty. Otočil jsem se na ně.
„Klidně běžte, zaplatím to za vás", usmál jsem se na ně.
Všechny mi poděkovaly a stouply si přede mě.

Z pohledu Týny:
Janek za nás zaplatil, nebyla jsem z toho úplně nadšená, ale je to od něj hezký. Konečně jsme se dostali na koupaliště. S holkama jsme si daly věci na lavičku, svlékly jsme se a vyrazily jsme k bazénu. Holky šly hned do vody, ale mě se moc nechtělo, tak jsem si sedla na skokánek na okraji bazénu..i přesto, že se u bazénu nesmí běhat, pár menších dětí tu pobíhalo sem a tam a pošťuchovalo se. Po chvíli se začaly postrkovat přímo mě za zády, když v tu mě někdo z nich strčil do vody. Nečekala jsem to a tak jsem do bazénu spadla jako kámen. Najednou jsem ucítila, že mě někdo drží v náručí.

Z pohledu Janka:
Šel jsem do vody, abych si trošku zaplaval. Adél s Julčou byly taky ve vodě, ale Týna jen seděla na skokánku na okraji bazénu. Kolem ní probíhaly malé děti a postrkovaly se. Po očku jsem je sledoval. Když najednou do Týny někdo z nich strčil a ona spadla do vody. Chytil jsem jí do náruče a vytáhl jí na hladinu. Promnula si oči, odkašlala si a podívala se na mě.
„V pohodě?"
Týna: „Ehm, jo..teda asi"
Zadíval jsem se do jejích očí. Byl to zase ten nekonečnej oční kontakt. Naše rty se přibližovaly, ale těsně před polibkem ucukla.
Týna: „Janku.."
„Jo, jasně, chápu..můžu pro tebe ještě něco udělat?"
Týna: „Ano, polož mě", řekla docela důrazně.
Doplaval jsem s ní až k okraji bazénu a vysadil jí nahoru. Chtěl jsem odplavat pryč, ale chytla mě za rameno.
Týna: „Děkuju za záchranu, ale..drž se ode mě dál prosím"
Tuhle větu jsem vůbec nechápal.
„Ehm, dobře..když chceš", řekl jsem a odplaval jsem pryč.

Z pohledu Týny:
Janek mě chytil a vytáhl mě nad hladinu. Odkašlala jsem si. Najednou jsme se ocitli v té známé situaci. V tom zatraceně hlubokém očním kontaktu, ze kterého nejde ucuknout. Málem jsme se políbili, naštěstí jsem nakonec uhnula. Pak mě Janek vysadil na okraj bazénu. Poděkovala jsem mu za záchranu, ale musela jsem mu prostě říct, že si nepřeju, aby mě takhle oblboval. Pak odplaval pryč.