Nenávist s příchutí lásky |Slunečná fanfikce|

21.část [1/2] - NEMOCNICE - POHOTOVOST

Z pohledu Týny:
Když mě Janek donesl zpátky do chatky, zavolal Zuzanu, aby se mi na to přišla podívat. Zuzana přišla, zkontrolovala mi nohu a řekla, že mám nejspíše natažené vazy. Takže jsem celý den zůstala ležet v chatce. Bohužel ani to nepomohlo a k večeru mi začala trochu natékat noha nad kolenem a ještě k tomu to bolelo jako čert. To je výborný, zítra mám narozeniny a oteče mi noha. V tu chvíli vešel dovnitř Janek, asi aby mě zkontroloval.
Janek: „Tak co?"
„Bolí to", pokrčila jsem rameny.
Janek: „Podívám se"
Poposunula jsem se na posteli a Janek mi to prohlédl.
Janek: „Máš to celý horký a trochu nateklý, to není dobrý", řekl a odešel.

Z pohledu Janka:
Šel jsem do chatky zkontrolovat Týnu. Prohlédl jsem jí nohu. Měla to trochu nateklý a horký, tak jsem šel pro jistotu za Janou a Zuzanou. Všechno jsem jim řekl a šel jsem s nimi za Týnou do chatky. Obě se jí na to podívaly a pak se chvíli bavily mezi sebou.
Zuzana: „To nevypadá dobře"
Jana: „Možná bysme jí měly vzít do nemocnice"
Týna: „Já si myslím, že to není úplně nutný"
Zuzana: „Já myslím, že to nutný je, takže oblékat a jedem"
„A nemohl bych jí tam vzít já?..jen ať se s tím nemusíte zatěžovat, když máte na starost spoustu dalších dětí. A nebojte se, řidičák mám"
Obě se na sebe podívaly a pak se Zuzana otočila na Týnu, která nic neříkala. Pak se podívala na mě.
Zuzana: „Pokud to Týně nevadí, tak dobře"
Týna: „Mě je to vlastně asi jedno"
Zuzana s Janou chvíli něco řešily a pak odešly.

Z pohledu Týny:
Po chvíli za mnou přišel Janek s Janou a Zuzanou. Chtěly mě vzít do nemocnice, ale nakonec mě tam poveze Janek..výborně. Chtěla jsem slézt z postele, abych se převlékla, ale vzhledem k tomu, že mám postel nahoře, tak to s tou bolavou nohou moc nešlo.
Janek: „Chceš pomoct dolů?", zeptal se a hodil po mě zvláštní pohled.
„Asi jo"
Janek mě chytil za ruce a vzal si mě do náručí. Sundal mě z postele a podíval se mi do očí. Nakonec mě postavil na zem. Rychle jsem se převlékla a podívala jsem se na čas, bylo 17:52. Janek mě dovedl k jeho autu a vyjeli jsme. Asi za dvacet minut jsme dorazili k nemocnici. Janek mi pomohl z auta a došli jsme k pohotovosti. Šla jsem na recepci, kde jsem dala svojí kartičku pojištěnce s zaregistrovala se. Pak jsme si šli sednout a čekali jsme.

Z pohledu Janka:
Pomohl jsem Týně z postele, ona se potom převlékla a vyrazili jsme. Když jsme dojeli k nemocnici, zaparkoval jsem a šli jsme rovnou na pohotovost. Týna se zaregistrovala na recepci a pak jsme si sedli v čekárně a asi čtvrt hodiny jsme čekali.

Z pohledu Týny:
Asi patnáct minut jsem čekali, když se otevřely jedny dveře a vykoukla sestřička.
Sestřička: „Tak slečna Popelková"
Začala jsem se zvedat a prosebně jsem se podívala na Janka, chtěla jsem, aby šel se mnou, i když ho vlastně pořád nesnáším. On se taky zvedl a šel se mnou do dveří. Vešli jsme dovnitř a pozdravili. Sedla jsem si na lehátko a Janek stál vedle mě. Doktorka nejdříve chvíli zapisovala něco do počítače a pak konečně obrátila svůj pohled k nám a začala se nám věnovat.