Cestovatelka [DOKONČENO] ✔

12.Neodcházej!!

Dneska speciálně vydám dvě kapitoly. Ještě je tu možnost, že budu vydávat za den dvě kapitoly, ale to bych pak nestíhala psát
-Vaše Káťa

Byli jsme u Dominika 3 týdny a pořád je, co dělat. Občas jsme šli na procházku, nebo něco natočili, nebo jsme blbli na zahradě. Prostě zábava, že to až nechutně rychle uteklo. Zrovna jsem ve vlaku s Matym a oba čučíme do mobilu a posloucháme písničky. Já se konečně těším na nějakou postel, protože jsem u Domči spala s Víťou na gauči. Žádné dvojsmysli. Prostě jsme tam jen spali.

Už jsme dorazili domů a já jsem se šla projít. Maty prý nechtěl. Hmmm... Co je vůbec za den? Sobota?! Tak to bych mohla vzít kolem baráku. No co? Máma není doma. Jen jsem prošla okolo a všimla jsem si, že mám pořád otevřený okno. Začala jsem vzpomínat. Viděla jsem, jak z toho okna vylézám s věcmi a Vláďa na mě čeká před barákem. Neměla jsem na to, abych vzpomínala a tak jsem šla dál. Když jsem se s Vláďou a Vodopádem viděla na každém kroku tak jsem se vrátila. ,,Copak se stalo?" zeptal se Maty. Ani jsem si nevšimla, že brečím. Ano moje zpomalené reakce fungují na 100%. ,,Ale nic jen jsem si něco uvědomila" řekla jsem a otřela si slzy z tváře. ,,A copak to bylo?" ,,Asi jsem mu křivdila a teď mi chybí a hlavně Vodopád" řekla jsem a spustila nanovo. ,,Neboj pořád je tu možnost, že se můžete stýkat" řekl a obejmul mě. ,,Díky a co ruka?" trochu se zarazil jak jsem to řekla. ,,Maty?!" ,,Neboj nic jsem si navíc neudělal jen to občas zabolí". ,,Ale to by se ti mělo hojit a právě teď by to už mělo být zahojený" začala jsem trochu vyšilovat a vzala si jeho ruku a strhla jsem mu ten obvaz. Měl to tam nově. ,,Maty musíš mi slíbit, že s tím navždy přestaneš nebo to řeknu Domčovi". ,,To neuděláš!" ,,Tak přestaň!" ,,Já nevím jak". ,,Já vím" řekla jsem a nechala ho tam. Prohrabala jsem mu pokoj i všechny věci aby i nic neschovával a tak jsem mu prohrabala i tašku co měl s sebou. Našla jsem jen pár věcí. Vyhodila jsem je do popelmice a ně jsem hodila rovnou odpadky pak jsem schovala všechny nože co byly v kuchyni a rovnou jsem šla do koupelny. Tak jsem toho našla jak nasráno. Hned jsem to vyhodila, pak jsem jen zkontrolovala jestli něco nemá v obýváku. Nic tak znovu kuchyň. Tam taky nic. Jeho pokoj. Nic. Koupelna. Nic. Tak už je to dobrý. ,,Tak teď už nemáš čím a jídlo tu dělám jen já" řekla jsem a sedla jsem si na gauč. ,,Díky za pomoc" řekl a objal mě. ,,Ale to je maličkost, jen se tomu nesmíš poddávat, klidně tě budu hlídat aby se ti nic nestalo a Víťa mi určitě pomůže taky" usmála jsem se na něj. Já jsem šla udělat večeři, protože jsem měla naposledy snídani. Pak jsem si jen lehla do postele a psala si s Víťou. Po chvilce jsem usnula s mobilem v ruce.

Ráno jsem se vzbudila a než mi došlo jak jsem usnula tak jsem hledala mobil. Měla jsem ho u Matyho v pokoji na stole. Oddychla jsem si. Maty ješte spal tak jsem si myslela, že udelám snídani. Ale to jsem si jen myslela. To bych to nebyla já, kdybych nezakopla o práh do kuchyně. Jen jsem si tam lehla a přemýšlela jsem co se to právě stalo. Z přemýšlení mě vytrhl až Maty. ,,Prosimtě co se stalo?" ,,Ale já po ránu zakopnu i o práh" řekla jsem a trochu se zasmála a zvedla jsem se ze země. Šla jsem dodělat snídani a Maty se zatím pořádně probral. Po snídani jsme blbli hráli jsme hry. ,,Hele nechceš jít ven se mnou do nákupáku?" ,,Emm... Proč?" ,,No, abys nechodila pořád v tom stejným, aby jsi měla nějakou změnu". ,,Aha tak jo, ale až po obědě, protože je za chvilku". ,,Ok" řekl a já se odebrala do kuchyně. Všimla jsem si nějakých zbytků tak jsem je ohřála. ,,Tak pojď na oběd". ,,Už jdu!" ozvalo se z jeho pokoje. Co tam dělal, tak to vůbec nevím. Ale během chvilky byl u stolu a padlo to do něj docela rychle.

Po obědě jsme vyrazili do paládia a zalezli do pár obchodů. Koupila jsem si dva páry nových bot, nějaké ty trička, kalhoty a spodní prádlo, ale tam jsem šla sama. Po tom co jsme zjistili, že už je docela pozdě tak jsme šli směr papací zóna a dali jsme si v KFC jídlo. Ani nevím, jak jsem se dostala domů.