Cestovatelka [DOKONČENO] ✔

41.

Dorazili jsme domů skoro kolem 10 hodiny večer. Domča na zemi v obýváku s obvázanými rukami a pravou holení. Maty hned vzal Domču do naruče a odnesl ho. Tobi spal na gauči tak jsem si k němu přisedla a objala jsem ho. Na stole jsem si všimla adopce na Tobiho. Já jsem se tam podepsala, tak kde jsem měla a šla jsem si pro jablko do kuchyně. Jako by tam vybuchla bomba. Židle rozházený, nože všude, kde se jen podíváš. A menšna nádobí zničená a poházená taky všude. Po chvilce přišel Maty a měl úplně stejný výraz jako já před chvílí. ,,Tak já to jdu uklidit" řekla jsem a začala jsem sbírat střepy ze země. Maty mé pohyby následně zopakoval z druhé strany kuchyně. Měli jsme hotovo asi za čtvrt hodiny. Já jsem si konečně mohla dát to jablko. Maty šel rovnou spát, já jsem tam ještě chvilku seděla až pak přišel Tobi. ,,Ahoj" řekl a skočil mi kolem krku. ,,Jsi šikovnej, jak jsi to tu krásně zvládl". ,,Děkuju, a jak bylo u Petra?" ,,Dobře. Tobi?! Víš o tom, že by si tě Domča s Matym adoptovali?" ,,Jo Domča mi to řekl, včera jsme byli pro ten papír". ,,Všimla jsem si. Už jsem ho podepsala. Stačí aby ho podepsali kluci a už jseš jejich dítě" na to už nic neřekl a ještě pevněji mě objal. ,,A pojď už spát je docela dost pozdě" řekla jsem a šli jsme spát.

Druhý den ráno se ozval nenormální bordel v kuchyni. Tobi ještě spal, tak jsem vztala a šla jsem se podívat na kluky. Byli ještě v posteli, ale Maty byl už vzhůru. Když si mě všiml, tak jsem ukázala ať jde se mnou. Opatrně vztal a šli jsme dolů. Ať jde do prdele! Jak se sem dostal?! ,,To už přeháníš! Nemyslíš?!!" zařvala jsem na Vítka. ,,Oba moc dobře vime co chci!" ,,Ale ty to nikdy nedostaneš!" přidal se Maty. ,,Nepleť se do toho buzno!" tak to přehnal! Dala jsem mu pěstí do obličeje tak aby se skásel na zem. Přidržela jsem mu ruce za zády, aby nemohl nic dělat. ,,Maty volej bohnici!" ,,Jak?!" ,,Na mobilu mám číslo. Zavolej jim". ,,Dobře" a jak jsem tak řekla tak i tak udělal. Vzal můj mobil a zavolal jim. Byli tu do pár minut. ,,Doufejme, že se odtamtud nedostane". ,,To jo, už bych ho tu nerada viděla znovu" řekla jsem a šla jsem udělat snídani. ,,Nechceš pomoct?" ,,Ne děkuju, navíc to za chvilku mám hotový" řekla jsem a dodělávala jsem poslední úpravy a dala jsem mu talíř se snídaní.
Nějak jsme se zabavili do doby než přišel Domča. ,,Jak jsi se vyspinkal zlatíčko?" zeptal se Maty. ,,Do růžova". ,,To je super, protože..." ani jsem to radši nedořekla a ukázala jsem jim ten papír, co jsem včera podepsala. ,,Ty jsi úžasná. Takže máme Tobiho?" zeptal se Domča a já jsem přikývla na znamení souhlasu. Během vteřiny mě oba mačkali v objetí. ,,Em... Kluci... Já chci ještě dýchat"(Já taky, mám rýmu jak svině a nemůžu moc dýchat). ,,Promiň" řekli a povolili stisk. Vzduch! ,,Jaká byla snídaně?" odvedla jsem téma. ,,Ještě jsem jí neměl, ale jdu se teď najít". ,,No proto. Jdu se podívat na Tobiho" řekla jsem, vztala jsem a namířila jsem si to do pokoje. Za mnou se ozvalo pouhé dvouhlasné jasně. Když jsem tam vešla, tak Tobi ještě spal. ,,Tobi vstáváme" snažila jsem se ho probudit. ,,Ještě chvilku" řekl rozespale. ,,Už si spal dlouho a navíc ti kluci sní snídani jestli si nepospíšíš z tý postele" řekla jsem a konečně se vyhrabal z postele. Sice se z ní musel hodně vykopat, ale vylezl. Šla jsem s ním dolů, ale nešla jsem do kuchyně, ale na zahradu. Lehla jsem do trávy a koukala jsem na oblohu. ,,Káťo!" křikl na mě z baráku Maty. Vztala jsem a šla jsem zpátky. ,,Mám docela dobrý zprávy. V těch bohnicích je tak naštval, že ho použil někdo jako pokusnýho králíka a nepřežil to". ,,To jsou super zprávy aspoň nás nebude už otravovat". ,,To jo" řekl Maty a společně jsme šli dovnitř. Já kokos zapomněla, že Tobi bude muset do školy. ,,Emm... Kluci?! Neměl by Tobi chodit do školy tady?" řekla jsem čímž jsem si vysloužila i pozornost Tobiho což jsem nechtěla. ,,Tak stejně jsou teď prázdniny tak promyslíme, jak to bude" řekl Domča. Jde opravdu vidět, že se snaží být dobrým rodičem i s Matym. Jen jsem se usmála a šla jsem do pokoje. Pepa mi poslal video i s penězma. Dělá si snad srandu?! Tolik?! Vždyť je to moc! Náhoda, že online na TS.

K: Čus Pepo
P: Čau Káťo
K: Hele, opravdu je to půlka z videa?! Ty peníze?
P: Plus mínus, proč?
K: Není to nějak moc?
P: Ani ne
K: No dobře a jak se máš?
P: Ujde to, včera Bax vařil, skončilo to, že stejně jsme něco objednali
K: Aspoň se máte líp jak my
P: Proč? Jak to?
K: Včera i dneska tu byl Vítek
P: Shit
K: Jo jo, dneska ho v bohnici zabili
P: Aspoň je už klid
K: To jo. No nic jdu stříhat zatím ahoj
P: Ahoj

Vypla jsem TS a začala jsem stříhat.

Po asi dvou a půl hodinách jsem měla hotovo a poslala jsem to Pepovi. Šla jsem udělat oběd. Po obědě mi napsal Wedry

W: Čus Káťo, máš chvilku?
K: Jasně, co potřebuješ?
W: Jen jestli by jsi se mnou nešla v 9 večer streamovat?
K: Jo jasně
W: Ok tak večer ahoj
K: Ahoj