30. Čau Pepo! Čau Pájo!

96 7 0
                                    

Už jsem převlečená, zabalená. Kluci to ví a já jsem zvědavá na svou novou práci. Samozřejmě YT jen tak neopustím. Když to dokáže Stay tak, i já. Nejsem pussy. Šla jsem si ještě udělat ty ranní blbosti jako vyčistit zuby, učesat se a přemýšlet jak se Pavlovi pomstím za to ráno. Nikdy mu nezapomenu, že mě vzbudil. Uběhla hodina, dvě, třetí se už blížila tak jsem začala být nervózní, kde je. No radši mu zavolám. ,,Čus Pavle, kde jseš?" ,,Ahoj Káťo, za chvilku jsem tam i s Pepou, protože si potřeboval něco zařídit". ,,Ok tak čekám" řekla jsem a típla to. Kluci natáčeli tak jsem mohla mít nějakou tu chvíli pro sebe.

Pája přijel a já se ještě rychle šla rozloučit s klukama. Vyběhla jsem ven a viděla Páju s Artixem. Jsem tak ráda, že nejsem jediná malá. Ale i tak jsem byla menší o pár centimetrů než on. ,,Čau Pepo! Čau Pájo!" ,,Čau Káťo!" řekli oba najednou a Pája mi vzal tašku a dal jí do kufru. Já jsem s Pepou nasedla. Po chvilce si sednul i Pája a jeli jsme.

Musím uznat, že vymotat se z Prahy je docela těžký. Hlavně z jednoho konce někam na druhou stanu. Vystoupili jsme a mě  se vyskytl pohled na krásný dům. Přišlo mi, že na Pepu samotného je to docela velký. ,,Emm... Pepo?! To tu bydlíš sám?" ,,Ne je tam ještě Štěpán a Kuba, ale Štěpán je teď na chvíli prý v Brně". ,,Klasickej Bax" řekla jsem a šli jsme dovnitř a hned ve vchodu nás přivítal Kuba. ,,Ahoj Kubo" řekla jsem rychle než kluci stihli cokoliv říct. ,,Vy se znáte?" zeptal se Herďa. ,,No jo, už dva roky" řekl Kuba za mě. Kluci jen vykulili oči. Asi to moc nepobrali. ,,Nepůjdeme dovnitř" protrhla jsem trapný ticho. ,,Jo" zmohl se na odpověď Pepa.
Celou dobu nikdo nepromluvil. Proč nikdo nemluvil? Já sama nevím co se stalo. Asi je hodně zaskočilo, že se s Housem znám tak dlouho. A já jsem byla ticho, protože chystám pomstu na Páju. Možná do toho zatáhnu i Kubu. Spací pořádek vypadal asi takto: Já s Kubou u něj v pokoji, Pepa u sebe a Pája u Štěpána. Ze začátku chtěl Kuba spát u sebe na gauči ve studiu. To jsem mu zarazila a řekla mu ať spí vedle mě. Po dlouhém přemlouvání se mi to povedlo až na mojí tajnou zbraň  kterou jsem udělala teď poprvé za dlouhá léta. Mým štěněčím očím podlehli všichni tři. ,,Nezahrajem si pravda nebo úkol?" zeptal se pak Kuba. ,,Jo jasně" řekla jsem společně s Pepou. ,,Vy si hrajte, já ne" řekl Pája a sedl si vedle nás na gauč a něco dělal na mobilu. ,,Dobře, Kubo pravda nebo úkol?" řekla jsem. ,,Úkol". ,,Běhej kolem domu 5 koleček" řekla jsem a Kuba vztal a běžel po asi 10 minutách se vrátil. ,,Tak jo... Artixi pravda nebo úkol?" ,,Pravda". ,,Máš editora?" ,,Jo mám". ,,A koho?" ,,Musíš jen jednu otázku tohle byla druhá takže máš smůlu" odvrátil Pepa. ,,Káťo pravda nebo úkol". ,,Pravda". ,,Proč jsi předevčírem byla v nemocnici?" ,,Počkat ty jsi tam zase byla?" vmísil se do toho Kuba. ,,Ano Kubo byla jsem v nemocnici a protože jsem potkala mámu". ,,Aha, to je líto". ,,To je v pohodě, nebýt v tu chvíli Pavla tak jsem zamčená doma ve sklepě bez jídla a pití" odpověděla jsem. ,,Kubo pravda nebo úkol?" ,,Tak teďkon pravdu". ,,Točil jsi někdy gay test?" ,,Jo točil" řekl a mě nenapadlo nic lepšího pustit než písničku NEJSEM TEPLEJ (písnička hore). Kluci na mě řvali ať to vypnu, ale já jsem se tam válela smích. Občas se zasmál i Herďa. Než to skončilo tak jsem od nich slyšela spoustu nadávek. Pokračovalo to asi takto:

J: Pepo pravda nebo úkol?
A: Pravda
J: Kdo je tvůj editor?
A: Káťa * řekl a objal mě*
J: Hmm... Super
A: Káťo pravda nebo úkol?
K: Úkol
A: Hmmm...... Nic mě nenapadá
J: Já bych věděl
K: Ne Kubo tohle dělat nebudu
A: A co nebudeš dělat?
K: Ať tě to ani nenapadne říct nezapomeň, že to k smrti nesnáším
J: Ale notak prosím
K: NE!
H: A co prosim tě? S Pepou to chceme vědět
K: Já ani Kuba to neřekneme!
J: Máš smůlu já to řeknu
Vzala jsem Kubu za vlasy a táhla jsem ho do chodby
K: Pamatuj, že mi to připomíná minulost a já nehodlám jen tak spustit něco, co se mi hnusí
J: Notak, přece se toho tolik nebojíš
K: Ne, ale těch vzpomínek je víc než dost aby se mi vybavili!
J: Nebuď srab
K: Fajn, ale jestli skončím tak, že zdrhnu tak to v životě už neudělám
J: Neboj bude to v pohodě
Jen jsem protočila očima a táhla ho zpátky. Celou dobu jsem ho vraždila pohledem. Kdyby bylo možný vraždit pohledem tak je už dávno mrtvej s Pájou za to ráno.

Cestovatelka [DOKONČENO] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat