Cestovatelka [DOKONČENO] ✔

13. Organizace

.... A Radka!? Hned jsem přiběhla k posteli. ,,Radku prosím vzbuď se!" říkala jsem hodně neslyšitelně. ,,Káťa, prepáč, ale možno sa nezobudí. Doktori ho skôr, alebo neskôr chcú odpojiť. Mal nehodu s priateľkou. Ona ho nechala, aby pokojne zomrel" vysvětloval mi Sam a já nechtěla, aby to tak bylo. Sotva jsem ho našla a teď o něj příjdu a to nechci. Nedovolím to!! Radek je můj bratranec a nechci o něj přijít! A co Tobi!? Ten by to bral hůř jak já! Musím Tobiho najít! ,,Kluci omluvte mě musím za Tobim" řekla jsem a vysprintovala jsem si to k tetě. ,,Ahoj teto, kde je Tobi!?" ,,Ahoj, co se stalo? Je u sebe v pokoji. Po schodech nahoru první pokoj na pravo". ,,Dobře děkuju" řekla jsem a rychle šla za Tobim. ,,Tobi můžu dál?" ,,Ahoj jasně pojď". ,,Tobi, musíš jít se mnou musím ti něco ukázat". ,,O co jde?" ,,Neptej se, ale rovnou to uvidíš. Pojď". ,,Dobře" řekl a i s tetou jsme šli do nemocnice za Radkem. ,,Jak mu je?" zeptala jsem se kluků, jedinej Vítek mi dokázal pořádně odpovědět. ,,Na chvilku se probral. Prý tě chce vidět než půjde. Stejně tak i Tobiho a mamku a pak zas usnul" řekl mi a já šla k němu a chytla ho za ruku. ,,Radku nevím jestli mě slyšíš, ale prosím, na chvilku se vzbuď, jsme tu" řekla jsem. Jen tak jsem tam 5 minut stála a pak jsem ucítila stisk. ,,Radku!" ,,Kátí!?" řekl a já mu skočila kolem krku. ,,Chci se rozloučit" dodal. ,,Ne prosím nedělej to!" ,,Jinak to nejde. Mami, Tobi, prosím postaráte se na chviku o ní?!" ,,Postaráme se neboj brácha" řekl Tobi ubrečeným hlasem. ,,Kluci promiňte mi, že jsem byl občas takovej debil". ,,Dávno odpustené, Radku" řekl Sam. Všichni jsme měli slzy v očích. ,,Prosím nedělej to!" řekla jsem do ticha. ,,Vím, že si v dobrých rukou, proto odcházím. Nebezpečí ti nehrozí. Ani s Vítkem ne, přeju vám to" řekl a už se mu sklápěli víčka. ,,Sbohem miluju tě Radku" řekla jsem mu do náruče. ,,Já tebe taky sestřenko" řekl a navždy usnul. ,,Pojďte děti půjdeme" řekla teta a já jen jak tělo bez duše jsem šla k Vítkovi a ostatním. Chvilku jsme zůstali u tety. Já se tam rozhoda přespat. Ale kluci šli domů. S Tobim jsem byla až do večera v objetí, dokud neusnul. Přenesla jsem ho k němu do postele a šla k tetě. ,,Kátí, jestli chceš můžeš spát v Radkově pokoji, je hned vedle Tobiho". ,,Dobře, ale ještě se podívám na nějaký film, chceš se mnou?" řekla jsem a sedla si vedle ní. ,,Dobře a co pustíme?" ,,Něco vyber" řekla jsem a pokusila jsem se o úsměv, ale moc to nešlo.

Už je po filmu a já jsem v pyžamu a ležím na Radkově posteli a koukám na strop a v hlavě mi jedou všechny vzpomínky s Radkem. Nevím proč, ale napadlo mě vlíst Radkovi na počítač. Jen jsem ho zapla a uviděla jsem tu fotku. Chtělo se mi znovu brečet. Připojila jsem se ke klukům na TS a zapla kameru.

M: Ahoj Katí tak jak je?
K: Nic moc, Tobi už spí a před chvilkou jsem se koukala na film, pošlu vám do skupiny jednnu fotku, co mě rozbrečela nanovo

Vytála jsem mobil a vyfotila obrazovku a poslala jsem jim to

V: To mě mrzí zlato
D: jak je ta fotka stará?
K: 10 let
M: No pěkně stará
K: To jo, Hej Samo co je s tebou jsi nějakej nemluvnej
V: Má mutlej mikrofon
S: Prepáč luďa, ale musím ísť
K: zatím ahoj
D+M+V: Ahoj
M: Co mu je?
K: Nevím, hej kluci vadí, že tu jsem přes Radkovo účet?
D: Ne vůbec, chápem, že u sebe nemáš noťas
M: Asi tak
V: Jo Jo, chápem, že přes svůj účet nemůžeš
M: Kdy se chceš vrátit?
K: Ani nevím, chci tu pomoct s pohřebem a ten bude za týden. Přijdete?
V+M+D: Jasně
M: Ke kamarádovi na ohřeb půju na 100%
K: Díky kluci. Musím ještě obvolat pár lidí tak zatím pa
M+V+D: Pa

Vzala jsem do ruky mobil a napsala jsem celému příbuzenstvu. Až kolem 3 hodiny ráno jsem šla spát. Všichni účast přijali a já si mohla v klidu lehnout.

,,Radku!" ,,Ahoj Kátí!" ,,,Ale jak?!" ,,Neboj se jen spíš". ,,Co ti vůbec provedla?" ,,Měli jsme jít s klukama ven a ona chtěla taky. Poslední dobou jsem si všiml, že se chovala divně. Pak mě zatáhla do uličky a tam mě s jedním týpkem zabila. Pak přišli ke mě kluci a už, ale bylo pozdě. Ztratil jsem hodně krve" řekl a já ho chtěla obejmou, ale můj dotyk jím prošel. ,,Jestli jsi mi vzala věci z nemocnice, tak si vem klíčky od mého domu. Jsou v kapse u bundy". ,,Doře"řekla jsem.