Cestovatelka [DOKONČENO] ✔

11. Proč?

Bylo mi jich obou líto. Sama, protože se chtěl omluvit. A Kláry, že je tady kvůli mě. Kdybych neodjela nic by se z tohohle nestalo. Klára by nebyla v nemocnici a Samo by takhlen nevystartoval. Dlouho do večera jsme byli u Klárky. Když jsme odcházeli tak mě kluci skoro doslovně museli odtáhnout. ,,Nechte mě, já tu s ní budu" řekla jsem a vzpírala jsem se jim. ,,Ale notak zlatíčko. Zítra tu budeme znovu" přemlouval mě Víťa. ,,Ne, já tu s ní budu" pořád jsem se vzpírala. ,,Káťa, prosím už pôjdem domov". ,,Ne, ty mě Samo nepřesvědčíš" řekla jsem a chytla se dveří. ,,Notak zlato, pojď už jen kvůli mě" prosil Víťa. ,,No tak jo" řekla jsem a zamávala jsem Kláře. ,,Moment uniklo mi niečo?" ,,No to teda. Já a Víťa jsme spolu" řekla jsem a obejmula ho a on mi dal pusu do vlasů. ,,Prajem vám to"řekl Sam. ,,Děkujem" řekl Vítek a celou cestu jsme se bavili o vztazích až dopadlo řeč na Matyho. ,,A čo Maty? Má on niekoho?" zeptal se Sam. ,,No on...". ,,Je teplej" doplnil mě Víťa. ,,Aha a má tedy niekoho?" ,,Jo, má Domču" řekl Víťa. ,,Aha, tak prajem jim to". ,,Jsou teď spolu u Domči tak jim můžem zavolat jestli budeš chtít" řekla jsem. ,,Tak jo" řekl Samo a Víťa jen přikývl.

Dorazili jsme domů a šli jsme k Samovi do pokoje. Nenápadně jsem se podívala pod postel. Pořád tam byl ten reprák. Napadlo mě vystašit Sama. Zapli jsme TS. Kluci byli aktivní tak jsme se k nim přidali a kecali jsme asi do půlnoci, pak jsme si šli lehnout no teda spíš Sam. My jsme měli v plánu ho strašit. Samozřejmě, že jsem to Víťovi řekla. Když jsme v posteli leželi nějakou tu hodinu tak jsem to zapla a zadržovali jsme smích, protože jsme slyšeli Sama jak nadává. Nejčastěji jsme slyšeli: ,,Čo to do frasa je?" málem jsem se neudržela. Ve dvě hodiny jsme to vypnuli a šli spát.

Vzbudila jsem se jako první. Udělala jsem tedy snídani vzala jsem si noťas a zalezla do obýváku. Po chvilce se vzbudil Víťa a šli jsme vzbudit Sama. Jelikož jsem od Matyho věděla jak takovýho lenocha vzbudit tak jsem vzala s sebou snídani. ,,Samko vztávej" vzbouzel ho Víťa. Nic. Nehlo to s ním. Tak jsem se do toho vložila já. ,,Samo je tu snídaně" řekla jsem a to už byl během chvilky vhzůru a bral mi jeho snídani z rukou tak, že málem skončila v posteli. ,,Jak si to udělala?" ,,Platí to na Matyho tak proč to nezkusit na Sama?!" odpověděla jsem a šla se převlíknout. Když jsem šla ke vchodu, tak tam na mě čekali už nachystaní kluci. Vyrazili jsme směr nemocnice. V půlce cesty jsem se rozeběhla směrem k té nemocnici a kluci běželi hned za mnou. Vběhla jsem Klárce do pokoje. ,,Ahoj Kláry" řekla jsem a přišla k ní a obejmula jsem jí. Stála u postele, kde před tím ležela a byla připravená na odchod. ,,Ahoj Katí" řekla a obejmula mě taky. ,,Kte máš chlapcov?" ,,Loudaj se někde za mnou" řekla jsem a za chvilku přiběhli do pokoje. ,,Pripravená segra?" ,,Áno, len to nie bude ako pred tím" řekla trošku sklesle. ,,Neboj my odjíždíme až zítra. Musím ti toho tolik říct" vydali jsme se na cestu zpátky domů.

,,Tak čo je nového?" ,,Spoustu, tak třeba. Nově bydlím u Matyho a chodím s Víťou. Zjistili jsme, že Maty je teplej a chodí s Domčou"dovyprávěla jsem a Klára neměla slov. Bavili jsme se až do oběda, kdy kluci objednali pizzu k obědu.

Zase den odjezdu. Včera jsme nic nedělali možná tak kluci něco natočili, ale já s Klárou jsme si měli pořád, co říct. Objala jsem se s Klárou a s Víťou jsme nastoupili do vlaku. Celou cestu jsme se bavili a smáli jsme se. Pak na přestupu v Brně z Vítka vypadlo, že má přijet nějaký Nikolas. Moc jsem nechápala o koho se jedná, ale pak mi řekl, že na YouTube natáčí jako Vetus tak mi to bylo hned jasný. Po přestupu jsem už byla docela unavená, tak jsem usnula. Vzbudila jsem se těsně před naší zastávkou. Přdali jsme do kroku, protože začínala být velká tma. Doma jsme si lehli do postele a usnuli jsme během chvilky.

Co?? To je ten park ve kterém jsem byla nedávno s Víťou! Už mě ty sny nebaví! Tak co to je tentokrát?! Já ležím na zemi a z pusy mi teče krev Vítek se mě snaží bránit, ale marně. Potkali jsme asi zase Adama a ten se vrhl i na Vítka. Když jsem se viděla, cítila jsem, že ještě vnímám. No...... Opravdu jen trochu. Adam Vítka složil jak nic. Musím se vzbudit a tomuhle zabránit! Ne!! To nedovolím aby se stalo! Ne!!