Cestovatelka [DOKONČENO] ✔

14. Pohřeb

Šli jsme do nemocnice a Nela nás zavedla rovnou k Nikovi. Byl vzhůru. ,,Ahoj Niko, jak je?" ,,Už líp. Nevím co se v noci stalo. Ale chytla mě taková bolest" seděli jsme tam až do oběda. ,,Samo, nechceš jít s námi na oběd?" zeptala se Nela. ,,Nie, len stačí keď mi to prinesiete". ,,Dobře Same" řekla jsem a táhla Nelu do obchoďáku Karolína. ,,Počkej, co je s ním?" ,,Fajn, ale až bude oběd". ,,Doře?!" chudák nevěděla jestli mi má věřit. Ale co, už se do toho namočila až po krk tak jí v tom nenechám.

Došli jsme do mekáče. Objednali jsme si a sedli jsme si. ,,Dobře řeknu ti to na plnou hubu. Sam je gey a miluje ho" vychrlila jsem ze sebe. ,,Počkej to fakt?!" ,,Jo. Radek mě navštěvuje ve snech a myslí si, že by mohli skončit spolu". ,,Tak jim pomůžem. Nevím jak je na tom s orientací brácha, ale Samovi pomůžu". ,,Dobře tak vezmem něco Samovi a půjdem?" ,,Jo" řekla a šli jsme Samovi pro oběd a namířili jsme si to do nemocnice. Jen jsem se podívala do okna, který měl výhled na Nika. Nela tam už chtěla jít, ale musela jsem jí zastavit a ukázala jsem na Nika přes okno. ,,Ahaaa". ,,Dost zajímavé. Až se odtrhnou tak tam půjdeme" jen jsem to dořekla tak se odtrhli a vešli jsme dovnitř. ,,Na Samo" řekla jsem a podala jsem mu jeho oběd. ,,Ďakuju". ,,Nemáš zač" řekla jsem a posadila se vedle Nely. Poseděli jsme tam ještě nekolik hodin. Byly jsme na odchodu, ale dosatat Sama pryč od něj bylo asi to nejtěžší. ,,Notak Same zítra tu budeme znovu" řekla jsem a konečně šel. ,,Můžete u nás přespat, jestli chcete". ,,To je dobrý nápad, ale slíbila jsem Tobimu, že se u něj zastavím, tak jestli nevadí, že tu zůstane jen Sam?" ,,Ne nevadí". ,,Tak jo zatím ahoj" řekla jsem a běžela na nádraží.

Zpátky u Tobiho. Sice se o mě bál, ale byl rád, že jsem přišla. Tam jsem zase nějak zůstala, ale zpátky se mi nechtělo, tak jsem přespala u Tobiho v pokoji. Trval na tom abych s ním usnula.

,,Díky, že se staráš o Tobiho i o kámoše". ,,Ráda se o všechny postarám, jen škoda, že jsem u tebe selhala. Nedokázala jsem tě ochránit jako Tobiho a Nika". ,,O mě se neboj. To já dávám i tak pozor na tebe". ,,Díky Radku, prosím neodcházej!" ,,Neboj nikam nejdu. Dnes tu budu jen u tebe. S Tobim ve snech jsem mluvil. Doporučuju zůstat u Tobiho, zkusím něco, co bych mohl využít". ,,Dobře, ale nevyděs mě"

V tu chvíli mě vzbudil Tobi. ,,Co se stalo Tobi?" ,,Brečela jsi a mluvila ze spaní. Bál jsem se o tebe". ,,To je v pořádku Tobí" řekla jsem a obejmula ho. ,,Tak se mi to povedlo" řekl Tobi s Radkovím hlasem. ,,Co to??" samozřejmě jsem málem dostala infarkt. ,,Klid. Tobimu se nic neděje jen mi půjčil tělo" řekl Radkův hlas z Tobiho těla. ,,To je sice pěkný, ale prosím vylez z něj". ,,Dobře" řekl a já civěla na Tobiho jak na blba. ,,Co se stalo?" zeptal se už normální Tobi. ,,Už nic. Jen... Radek se do tebe dostal a mluvil jsi jeho hlasem" řekla jsem a šla udělat snídani. Teta byla v práci, takže mám na starosti Tobiho já. Celý den jsme si hráli. Oběd jsem udělala já a pak jsme spíš dělali blbosti, než si hráli. Když pak teta přišla z práce, tak jsem se vydala zpátky k Radkovi domů. Cestpu mi psala Nela.

N: Ahoj zítra pustí Nika a Sam tu chce být až do pohřbu

K: Dobře jen na ně dávej pozor

N: Dobře a Niko tam taky půjde

K: Dobře pa

N: Pa

Jen jsem se připojila na síť, už se mi ukazovali komenty styli, kdy bude další video. Ach jo. Ti nechápou situaci. Samozřejmě jsem vydala video, kde jsem to vysvětlila a pak mi dali pokoj. Díky ti bože. Jen jsem lehla do postele a usnula jsem. Ve snu jsem se zase bavila s Radkem.