5. Narozeniny

221 8 0
                                    

Chtěla jsem využít toho, že jsem si zabalila hodně věcí, tak jsem napsala Vláďovi, jestli mu to nebude vadit a zároveň jsem napsala Radkovi. Oboum to nevadilo, což mi hrálo do karet. Dokoukala jsem tedy ten film. Po konci filmu jsem zaklapla noťas a šla se podívat na kluky. Ti seděli na gauči a čučeli do mobilu. ,,To jak dlouho do těch mobilů koukáte?!" zeptala jsem se jich. ,,Jen chvíli" odpověděl mi Štěpa. ,,Nechcete si něco zahrát?" zeptala jsem se. ,,Jasně" odpověděli najednou. ,,Ale co?!" dodal Kuba. ,,Tak co třeba flašku?" navrhla jsem a hledala jsem někde po místnosti flašku se kterou bychom to mohli hrát. ,,To je dobrej nápad. Dojdu pro flašku" řekl Kuba a někam odešel.

Flašku jsme hráli několik hodin. Hodně jsme se toho od sebe dozvěděli. Pak ale Kuba udělal něco za co bych ho zabila. Zmínil se o mém zpěvu. ,,Kubo!! Já tě zabiju,vždyť víš, proč nerada zpívám" jen jsem to dořekla hned se schoval za Baxe. ,,Já tě chci slyšet" namítal Štěpán. ,,Já nezpívám už pět let. Matka mě to sice učila, ale kvůli ní jsem i přestala. Teď mi zpěv připomíná ty časy, kdy jsem bydlela s matkou a otcem" při zmínce na tátu jsem se rozbrečela a utekla do pokoje. ,,Promiň" dodala jsem rychle a zavřela se v pokoji, ale nezamkla se, protože jsem od dveří neměla klíče a stejně mi to přišlo divné. Usnula jsem docela rychle.

Když jsem se vzbudila byla tma jak v prdeli. Podívala jsem se na mobil kolik je hodin. Je 01:05. No to je super můj spací režim je v prdeli. Všimla jsem si, že mám na mobilu pár nepřečtených zpráv. Jedna byla od Kuby a zbytek byl od Štěpána.

K: promiň mi, že jsem mu to řekl, jsem debil, promiň

Psal mi Kuba. Pochopila jsem, že to nechtěl říct tak jsem se podívala co mi přišlo od Štěpána.

Š: Katí, promiň mi to

Š: nevěděl jsem to

Š: Aspoň se hezky vyspi, byl jsem u tebe, ale ty už si spala tak jsem tě nechal

Jen jsem si to přečetla a šla si dát vanu. Rovnou jsem si umyla hlavu a vyfénovala. Vrátila jsem se zpátky do postele a vzala jsem mobil do ruky a podívala jsem se kdo je aktivní. Byl aktivní Maty, Samo, Klára, Domča a ... Štěpán?! Jak to, že všichni nespí? Napsala jsem radši Domčovi, protože ten by mě mohl aspoň trošku pochopit.

K: Ahoj Domí, jak to, že nespíš?

D: Ahoj Katí, nejde mi spát a proč nespíš ty?

K: Ale včera jsem měla blbej den a usnula jsem asi ve čtyři a vzbudila jsem se až teď

D: Aha a co se ti stalo, že si měla blbej den?

K: Zrovna jsem u Kuby a je tu i Bax a Kuba se omylem zmínil o tom, že jsem zpívala. Tak jsem to Baxovi vysvětlila, jenže jsem řekla až moc a řekla i to s tátou

D: Aha to je mi líto, ale určitě to nechtěl udělat

K: To nechtěl. V době, kdy jsem spala mi oba napsali a Štěpán mi to vysvětlil, že to nechtěl

Do toho mi napsal Bax, radši jsem to nečetla a věnovala se konverzaci s Domčou.

K: Hele asi zase na chvilku zalehnu. Někdy se ozvi zatím pa

D: Jasně pa

Nedalo mi to a musela jsem se podívat co mi Štěpán chtěl.

Š: Katí, půjdeme ráno všichni na kafe?

K: Dobře

Š: A zlobíš se na mě?

K: Ne vůbec

Odložila jsem mobil a šla za ním, protože mi stejně nešlo usnout. Vešla jsem k němu do pokoje a zalehla k němu pod deku. ,,Nemůžu usnout" řekla jsem a obejmula jsem ho. On mi objetí objetoval a tak jsme i usnuli.

Cestovatelka [DOKONČENO] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat