1.

2.3K 91 1
                                    

Stojím u okna a pozoruji jak matka své dítě seřvává. Nevím jestli ma k tomu důvod nebo se jen nudí, ale je mi toho dítěte líto. Ve chvíli kdy matka své dítě udeří se mi vratí vzpomínky.

Vzpomínka:

,, Mami ne, nedělej to prosim!".
Matka odpověděla ,, Proč bych to neměla dělat? Schovala jsi mi cigarety a alkohol tak proč ne?". Hned co dořekla větu tak mne udeřila a já spadla na zem.
Konec vzpomínky.

Ze vzpomínaní mě vytrhl zvuk dveří a já už věděla že je zle. Matka přišla domů. Snažila jsem zmizet ale marně. Měla uz milion důvodů proč mi nějak ublížit. Takže jsem jen zavřela oči a čekala az to skončí.

Když už jsi na mě na vylila zlost dovolila mi jít do pokoje. Chtěla jsem někomu zavolat. Mám ale strach že by mě slyšela. Takže pro jistotu to ani neudělám budu se učit jak jsem ji slíbila. Mám strach že přinesu špatnou známku a bude se dít to co dnes.

NÁSLEDUJÍCÍ DEN

Je okolo čtvrté a já už musím chystat snídani, udělat hygienu, uklidit byt a pak konečně vypadnout odsud do školy. Škola je jediné místo kde se cítím dobře.

ŠKOLA

Když dorazím už vidím tu nejlepší osobu na světě, která mi vždycky zlepší náladu ikdyz neví co se děje u nás. Když Matyáš dorazí obejme mě jak nejvíc může. ,, Tak jak jsi připravená na test? Doufám ze ho umíš, protože ja jsem na něho úplně zapomněl" řekne se smíchem Maty. ,, Umím to, jelikož moc nemam dobrý průměr"😅. Zase mu lžu jako vždy ještě že se nikdy neptá co mám. Když dorazíme do třídy okamžitě zamíříme dozadu.

Maty-M, Emily-E
M: Em? Nevíš tu trojku?
E: Jo vím, 1945
M: Jsi ta nejlepší kámoška co mám. Díky
E: Nemáš zač pro tebe vše😊

Zbytek školy uplynul jako voda. Kdyz jsem chtěla odejít Maty mě doběhl.

M: Hele nechceš dnes zajít ven k rybníku?
E: Jo, klidně. Taaaak třeba za půl hoďky sraz před tvým barákem?
M: To by šlo. Tak zatím.

Celkem se těším jen doufám že Mamka nebude mít nějaký problém. Protoze za tak malou chvíli to nijak nezamaskuji.

Rychle sebrat věci a zmizet splněno. Teď jen rychle dojit k Matymu. To mám také splněno.

M: Čauuuuu.
E: Nazdar.
M:Připravena si užít den na plno?
E: Jasně

Po nějaké chvilce
M: Hele nechceš u mě dneska přespat?
E: Jako klidně ale musíš se mnou zajít domů.
M: Klidně, ale počkám u dveří.
E: Dobře.

Hned jak jsem to řekla mě hodil do vody a já už měla strach ze neco uvidí. Naštestí hned skočil za mnou, takže to asi nějak nepochytil. Celý venek jsme se smáli až pak nadešel čas zajít domů pro věci. Když jsme tam došli tak Maty se postavil ke dveřím a počkal.

Ma-matka, E-emily
Ma: Ahoj, kde jsi sakra byla?
E: Venku s Matym a teď jdu k němu.

Nervózně jsem držela tašku s věcmi a doufala že nebude vyvádět. Když v tom přimo vedle mé hlavy proletěla flaška od piva. V tu chvíli.........

Ahoj, doufám ze se vam příběh líbí. Jelikož začínám tak budu ráda za jakoukoliv radu. Tato kniha je fanfikce na Mattema. Vím že to nejde poznat, ale v následujících kapitolách to už půjde tak nějak poznat. Tak to by bylo ode mne vše aaaa ahooooj.

Pomoc|Emily a MattemKde žijí příběhy. Začni objevovat