Uzavřená |Mattem, Moon|

-15-

Večer

Ležím v posteli a jen tak se koukám na strop. Kluci už spí ale já usnout nemůžu. Už zítra přijedou děcka a mě je jasný že se budou chtít seznámit. Nemám náladu ani na ostatní. A prej že si to užiju je teprve první noc a já bych už nejradši odjela. Jsem nervózní, strašně.

...

„Vstáváme!" Uslyšela jsem tlumený zvuk sirény kterou mi kluci přiložili k uchu. Rychlostí blesku jsem vstala.

„Takže jelikož víme že to tu neznáš provedeme tě. Pokud budeš chtít a seznámíš se s pravidly i ostatními youtubery. A potom přijedou děcka!" Oznámil mi s radostí Maty ale místo úsměvu jsem na tváři měla jen ksicht který mu říkal děláš si prdel, celej den budu zalezla tady a nikam se nehnu.

-

Stojím vyčerpaně před umyvadlem a koukám se na mou tvář. Už jsem se seznámila s nějakými youtubery a teď měli přijet děcka. Rozhodla jsem se že půjdu Samovi a Matymu sdělit že se dnes na seznamování s dětmi necítím. Už bylo o něco tepleji tak jsem na sebe hodila něco lehčího a vyšla z chatky.

„Vanessa je támhle!" Uslyšela jsem známý hlas. Maty. Najednou se ke mě nahrne naval děti s telefonem přepnuty na přední stranu foťáku. Měla jsem chuť na ně zařvat ať mě nechají. Začala jsem se prodírat davem děti až ke klukům.

„Jak se o mě sakra dozvěděly!?" Zeptala jsem se zděšeně.

„Dali sme s Matym a tebou fotku na instagram. Ľudí sa pýtali či tú budeš tak sme im povedali že áno. "

„Kluci omlouvám se ale na tohle nemám nervy." Řekla jsem s odešla zpět do chatky. Možná jsem byla rozčilená, ale víc mě mrzelo že jsem kluky zklamala.

-

Uslyšela jsem otevření dveří a blížící se kroky. Seděla jsem na posteli a poslouchala písničky. Najednou jsem si vzpomněla na to co jsem si udělala. Pohlédla jsem na ruku o které jsem věděla že už se nezahojí.

V pokoji se objevil Dominik. Usmíval se na mě jak sluníčko na hnoji, úsměv jsem mu ale neopětovala. Když jsem věděla že se chystá něco říct, sundala jsem si sluchátka.

„Asi nemáš moc ráda děti co?" Tahle otázka mě pobavila, z mého výstupu tam venku to bylo očividné.

„To mi povídej." Povzdychla jsem si. „A co tu vlastně děláš? Neměl by si být s dětmi?" Nad tím slovem jsem protočila oči.

„Děti se šli zabydlet. Sam s Matym sem nechtěli jít aby tě nerušili a Vitaa je kdoví kde. Já jsem si řekl že se stavím za tebou a třeba se aspoň trošku víc poznáme."

-

„Aauuu! To strašně bolí!"

„Já nevím z jakýho důvodu sis to dával na obočí." Už půl hodiny se Dominik snaží sundat masku kterou jsem mu půjčila.

„Nepřijdu o něj že ne?" Zeptal se mě zděšeně.

„Ne pokud sebou nebudeš pořád cukat!" Dominik se uklidnil a já jsem mu sundala i poslední kus masky kterou měl na sobě.

„Hotovo!" Řekla jsem s radostí. Dominik si sáhl na své obočí aby se ujistil.

„Díky." Najednou jsem uslyšela chychotaní. Otočila jsem se.

„Tak to vypadá že jste se tu bez nás dobře bavili." Řekl Maty upírající na mě pohled. Já se jen zahyhňala. „Dominiku potřebuju s tebou o něčem mluvit a Ondra po tobě taky něco chce." Dominik se zvedl z postele. A tak jsem tu zůstal jen já a Sam.

„Nemusela si utekať. " Řekl Sam a přisedl si zamnou.

„Já vím ale neřekla jsem vám zásadní informaci..." Odmlčela jsem se „...nesnáším děti." Sam se zasmál.

„Chápem niekto deti rád nemá. Len ťa majú moc radi a tešili sa na teba nechceš im predsa kaziť radosť. "

„Já vím pokazila jsem to." Sklopila jsem pohled k mým stehnům.

„To nehovor. "

„Ale ano, dali jste mi dárek a já vás zklamala."

Palcem mi vzal bradu a donutil mě se mu podívat do očí. Jeho teplý dech jsem ucítila na mých rtech...

Upss... Doufám že mě za ten otevřený konec nezabijete a že se líbí :))

Kikina:')