[2]✅

1.8K 36 3
                                    

Zavřu knížku s pohádkami na dobrou noc a potichu jí položím na noční stolek. Sofie, moje mladší sestřička mě donutila jí dneska přečíst dvě pohádky místo jedné, protože nemůže spát. Je to takhle vždycky, když je máma pryč. Pohladím jí po jejích černých vláskách a dám jí pusu na čelo.

Následně opustím její pokoj a vydám se do kuchyně, kde sedí děda a čte si nějakou knihu.

,,Dědo, za chvíli pro mě dorazí Sára s Markem" oznámím mu a posadím se vedle něj.

Je zvyklí, že když je mamka na delší dobu pryč chodím ven s kamarádkami a tak různě, ale nikdy se na to moc netvářil. Někdy je až moc starostlivý.

Zvedl pohled od své knížky a koukl se na mě přes své brýle na čtení. Děda je na svůj věk, strašně zachovalí. Doma ve své soukromé posilovně cvičí každý den a nejedna žena se za ním otočí, když jde po ulici. Bohužel některé z nich jsou i mé spolužačky a kamarádky.

,,A kam že to jdete?" zeptá se mě a položí své brýle i s knihou na stůl.

,,Na oslavu kamarádovo osmnáctých narozenin. Je to u něj v baráku, bude tam asi celá škola" Nelžu mu i když bych asi měla, protože by mi to mohl lehce zatrhnout, ale to on naštěstí nedělá. Věří mi a já jsem za to ráda. ,,Budu opatrná, nebudu moc pít, užívat nelegální látky ani nic podobného, slibuji." Zopakuji mu to co chce slyšet pokaždé, když jdu někam večer ven a zvednu se, protože zazvonil zvonek.

,,Buď opatrná, An. Víš, co je venku za lidi" Varoval mě. Vždycky byl tak strašně starostliví, ale kdo by se mu divil?

,,Víš, že se umím bránit a jak jsem řekla, bude tam většina školy. Neboj se." Připomenu mu a pak se uchechtnu ,,Navíc se umím docela dost dobře bránit." Po tom, co se stalo, když jsem byla malá mě děda začal učit jak se bránit, a že to nebyl žádný měkký trénink. Nikdy mě nešetřil.

,,Už vážně musím." Usmála jsem se na něj a dala mu pusu na čelo, na rozloučenou.

,,No konečně" Vykřikne Sára, ale to už jí táhnu k Markovo autu a hned na to nasedám.

,,Pardon, zdržel mě děda, tak jedeme?" Zeptám se netrpělivě, když vidím, že ještě nejedeme. ,,Mimochodem Sáro, sluší ti to" Řeknu jí, protože máme skoro stejný oblečení, složený z podkolenek, dlouhého trička do půli stehen a kostkované košile, kterou jsem já měla červené-černou a Sára Černo-modrou. Jako sestry.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Párty už je v plném proudu a já někdy v mezičase ztratila Sáru i Marka. Teď sedím na kuchyňské lince s láhví nějakého alkoholu a pohledem skenuji okolí. Najednou se v mém zorným poli objeví dnešní pořadatel oslavy, se slizkým úsměvem.

,,Ahoj, copak tu tak sama?" Řeptá se a dá své dlaně na mé stehna. Povytáhnu nad tím obočí, ale nechám je tak. ,,Slyšel jsem, že si překonala můj rekord na motorce" Řekl naoko lhostejně, ale v očích mu bylo vidět, že ho to štve a to hodně.

Ušklíbla jsem se.

,,No jo, zvykej si. Už nejsi nejlepší" Řekla jsem mu a chtěla se znova napít, když mě zarazila jeho ruka.

,,Zítra ve dvanáct přesně. Závod na okruhu, uvidíme, kdo je lepší Blacková" Ušklíbl se a pak mi sjel od hlavy k patě.

,,Chceš se znova ztrapnit?" zeptala jsem se ,,Ráda ti v tom pomůžu" Podotkla jsem se a pak zamračila, protože se jeho dlaně začínali nebezpečně přibližovat k mým bokům.

,,Co kdyby jsme se na chvíli zavrtali do mého pokoje?" Zeptal se s pohledem upřeným na mých stehnech.

Protočila jsem oči. Už to byla celkem dlouhá doba, co to na mě zkouší, ale nikdy se mu to nepovedlo, ani nepovede. Ať už kvůli tomu, že je nechutnej nebo protože má přítelkyni. Pokud se to tak dá nazývat.

On, kapitán fotbalového týmu. Ona, kapitánka roztleskávaček a vrchní roztahovačka nohou na škole.

Vyspala se nejmíň s polovinou školy a to nepočítám učitele.

A on? Je mu to jedno. Když si chce zašukat jde buď za ní nebo za nějakou husou ze školy. No a na mě má zálusk asi od poloviny září, kdy jsem ho poprvé odmítla.

,,Ale notak Andreo" Zavrčel a nahnul se mi k uchu ,,Vím, že to chceš" Zavrněl i do ucha a skousl ušní lalůček.

Rty pak posunul na můj krk a začal mě tam líbat a následně sát. Zavrčela jsem a zatlačil mu na ramena, aby se odtáhl.

No, co si budeme nalhávat. Nepovedlo se to. Akorát jsem ho tím naštvala.

Petr mi násilím roztáhl nohy a natiskl se na mě. Pořád mi sál kůži na krku.

Oni mají totiž s jeho dvěma nejlepšíma kamarády, takovou svojí značku. A to cucák. Když se jim líbí nějaká holka nebo jí chtějí kvůli jejímu tělu, tak si jí takhle označkují.

Nikdo ze školy si pak nedovolí na ní sáhnout.

A taky nenávidí, když si ho holka zamaskuje či zakryje. A tím nenávidí, myslím, vážně nenávidí.

Chudák Granzerová to minulí rok udělala uprostřed léta. Dva týdny pak musela nosit tepláky a tričko s dlouhými rukávy.

Není to tak, že by jí zmlátil, ale těch cucáků bylo prostě o něco víc. Samozřejmě, že to všem došlo a měla problémy.

Zajela jsem Petrovi rukou do vlasů a prudce zatáhla. On se trochu odtrhl, ale ne na moc dlouho. Znova chtěl začít, když jsem ho kopla prudce do břicha, on zavrávoral a spadl.

Zavrčel a zvedl se. Na tváři mu panoval naštvaný výraz, který se z sekundy na sekundu změnil na spokojený, když se koukl na můj krk.

Rychle jsem vytáhla telefon a koukla se na odraz mého krku.

,,Ale ne." Zavrčela jsem a z batohu jsem si vyndala šminky. ,,Spraví jednoduchý make-up" Řekla jsem lhostejně a chtěla to začít maskovat, když se přede mnou ozvalo zavrčení a pudr mi Petr vytrhl z ruky.

,,Žádný make-up, kurva" Z očí mu přímo stříleli blesky a já se musela usmál.

Už na mě byl zase namáčknutý, ale naštěstí mi nehlídal nohy.

,,Já se tě nebojím, Petře. Zkusíš, ale ještě neco podobného, jen jednou. A budeš se bát ty mě." zavrčela jsem. Jen se uchechtnul.

,,A jak mi jako zabráníš?" Zeptal se a tentokrát jsem se uchechtla já.

Kopla jsem ho do holeně a on ode mě odstoupil vzala jsem ho za ruku a zkroutila mu jí za záda. Podlomili se mu kolena a klekl si.

,,Nehraj si se mnou Petře" Zašeptala jsem mu do ucha a pustila ho.

Vzala jsem si všechny věci a zamířila pryč z místnosti.

Čas se trošku pobavit.

- Tak a tady je po delší době kapitola.

Blbne mi Wattpad a tak nevím, kdy vydám další. Ale samozřejmě se budu snažit vydat jí co nejdříve.

Mějte se

- AdlkaCsaovsk

VnučkaKde žijí příběhy. Začni objevovat