- Nik Romano -
,,Půjdu za ní." Řekl jsem jakmile jsem se probudil z transu, jenž způsobila dívka která právě vyběhla ze sklepa celá od krve. Už jsem chtěl jít, když mě zastavil Bossův hlas.
,,Niku..." Oslovil mě a já se na něj podíval. ,,Nemysli si, že nevím co se mezi vámi stalo." Odmlčel se a já sklopil pohled. ,,Jestli jí ublížíš, skončíš podobně jako on." Ukázal na polomrtného muže přivázaného na židli a já polknul.
,,Nemám to v plánu." Řekl jsem upřímně a vyběhl z místnosti. Chtěl jsem jít do jejího pokoje, protože jsem si myslel, že bude právě tam, ale když už jsem byl skoro u schodů z kuchyně se ozvalo tříštění skla a následné nadávky.
,,Kde to sakra?!" Když jsem došel do kuchyně uviděl jsem An jak prohledává skříňky a něco hledala. ,,Tady." Vykřikla, když otevřela skříňku s pitím a vyndala si od tamtud flašku rumu, který občas pije Boss. Pokud mu dojde whisky.
,,Neměla bys pít. Jsi rozrušená." Řekl jsem pomalu a An sebou cukla. Jen se ohlédla přes rameno a napila se rovnou z flašky. Samozřejmě, že mě neposlouchala.
,,Tak fajn.." Zamumlal jsem a došel k ní. Vzal jsem jí flašku z ruky a sám se napil. ,,To je moje!" Vykřikla An pohoršeně, ale já na to nereagoval. Hořká chuť mi projela krkem a následně mi tělem projelo teplo. Koukl jsem se na An od krve a bez dalšího přemýšlení jsem si jí hodil přes rameno. Byla celá od krve, ale to mě nezajímalo.
,,Co to děláš?" Zavrčela na mě, ale to už jsem byl na cestě do jejího pokoje. Musím říct, že jsem si myslel že to bude lehčí, ale očividně jsem měl špatný odhad. ,,Pusť mě na zem." Bouchla mi do zad, ale já nereagoval.
Znova.
Což jí podle její reakce dráždilo ještě víc, protože ona začala nadávat. Kopala do mě a bouchala pěstmi. Přišlo mi to vtipný.
Konečně jsme došli do jejího pokoje a teprve tam jsem jí pustil. Kdyby pohledy uměli zabíjet byl by ze mě popel. An se na mě dívala vražedným pohledem a já se ušklíbl. Do ruky jsem jí vrazil flašku a ona se na mě zmateně podívala.
,,Zůstaň tady. Osprchuj se a počkej na mě." Nařídil jsem jí a odešel jsem z pokoje. Nečekal jsem na její souhlas. Stejně by nepřišel.
Došel jsem do ložnice, kterou jsem obýval, když jsem zrovna nebyl u nás doma a klekl si vedle postele. Pak jsem sáhl pod ní a snažil se nahmatat malou krabičku, kde jsem měl uschované své zásoby. Usmál jsem se, když jsem jí konečně nahmatal a vyndal jí.
Byli v ní cigarety, tráva a malé lahvičky s alkoholem. Dal jsem to na postel a došel ke skříni ze které jsem si vyndal tepláky s mikinou a oblékl si to. Přece jenom i moje oblečení bylo trošku nasáklé krví. I s krabičkou, kterou jsem si dal do velké kapsy jsem se vydal do kuchyně a tam vzal další flašku alkoholu spolu s jídlem, které mi padlo pod ruku.
Spokojeně jsem se usmál a chtěl se konečně vydat za An, když mi cestu zatarasil můj bratr, který se tvářil až moc šťastně.
,,Tohle všechno kvůli jedné holce?" Zeptal se mě a poukázal tak na mou plnou náruč jídla a pití. Naštěstí, ale neviděl krabičku, kterou jsem měl v mikině.
,,Nechci aby se psychicky zhroutila...?" Zkusil jsem, ale podle jeho výrazu se mi to nepovedlo. ,,Fajn, záleží mi na ní...." Zamumlal jsem něco čemu jsem se už nějaký čas bránil.
,,Konečně..." Zasmál se Ondra a já se na něj nechápavě podíval. ,,Už jsem myslel, že budeš do smrti chodit od baru k baru a každou noc mít jinou. Dokud by tě přítel nějaké z nich nezabil." Poplácal mě po rameni a s úsměvem odešel z místnosti.
,,Debil." Zavrčel jsem a dál se nezdržoval. Když jsem vešel do jejího pokoje ještě byla v koupelně. Protočil jsem nad tím oči a všechno položil na postel když jsem zaslechl její hlas.
,,Vzdaluji se, abych čelila bolesti. Zavírám oči a nechávám se unášet pryč... Přes ten strach, že nikdy nenajdu způsob, jak zahojit vlastní duši."
Její hlas byl smutný a...zlomený. Tělem mi projela husina a já přišel blíže ke dveřím do koupelny.
,,A budu bloudit až do konce časů... odtržena od tebe."
,,Moje srdce je zlomené. Spi sladce, můj temný anděli. Odnes nás z náruče zármutku nebo od mého zatvrzelého srdce."
Do hajzlu.
,,An?" Zaťukal jsem na dveře koupelny a přerušil tak její zpěv. Nemohl jsem to dál poslouchat. ,,Už jsi hotová?" Zeptal jsem se a An otevřela dveře. Na sobě měla tílko a šedé tepláky.
,,Myslela jsem, že už se nevrátíš." Podotkla a já se ušklíbl. ,,Proč tady jsi? Nezhroutím se." Koukla se na mě naštvaně.
,,Protože tu chci být." Pokrčil jsem rameny a pár kroky jsem byl u postele na kterou jsem skočil. ,,Přinesl jsem jídlo a další věci, které by se mohli hodit." Ukázal jsem vedle sebe a pak vzal do ruky krabičku kterou jsem otevřel a vyndal z ní už ubalený Joint.
,,Chceš mě zhulit a opít abych byla více dostupná?" Podezřívala mě An a já se zasmál. ,,K tomu nepotřebuju nic z toho..." Zamumlal jsem a podíval se na ní pohledem, kterým jsem vždy přemlouval mamku, aby mi něco povolila.
An se zasmála a sedla si vedle mě na postel. Pak si ode mě vzala brko a dala si ho zemi rty. Já vytáhl zapalovač a zapálil ho.
,,Pustíme si film?" Zeptala se když vyfoukla kouř a já kývl na souhlas. ,,Vybírám." Vykřikla a zvedla se z postele aby mohla dojít pro ovladač, který byl na stole.
,,Tak to teda ne..." Vykřikl jsem a zvedl se z postele abych jí ho stihl vzít. Bohužel byla rychlejší a ovladač si schovala za záda. ,,Nebudu se koukat na žádný romanťák." Upozornil jsem jí a ona ohrnula nos než si potáhla další prásk z brka.
,,Já taky ne." Vydechla mi kouř do obličeje a se spokojeným úsměvem se rozešla zpět k posteli.
Tohle bude zajímavý večer.
- Další kapitola za námi a Nik si konečně přiznal city, které k An cítí. Konečně! Luv u:)
-AdlkaCsaovsk

ČTEŠ
Vnučka
Ação- Jmenuji se Andrea Black a jsem vnučka bývalého mafiána. - Příběh je můj a není to fanfikce. Vše je z mojí hlavy. - Upozornění: V příběhu se mohou vyskytovat gramatické chyby, násilné a sexuální scény. PŘÍBĚH PROŠEL KOREKCÍ A ZMĚNAMI!!!!