EPILOG ✅

1.3K 48 5
                                    

- Andrea Black -

O ČTYŘI ROKY POZDĚJI

,,Vážně si myslíte, že vám na tuhle cenu přistoupím?" Zasmál se muž se kterým jsem právě vyjednávala cenu u zboží, které si od nás chtěl koupit.

,,Pokud chcete mít zajištěnou dobrou kvalitu? Ano." Odpověděla jsem mu v klidu a on se otočil na další dva muže, kteří stáli za ním.

,,Chci mluvit s vaším Bossem." Řekl nekompromisně, usmála jsem se a otočila na stejně se na ušklíbajíce se bratry Romano.

,,Chlapy, mohli byste, prosím zavolat Boosovi?" Zeptala jsem se jich a Nik kývl na souhlas. Z kapsy si pak vyndal telefon a něco tam namačkal než si telefon přiložil k uchu.

Netrvalo dlouho a můj telefon kapse od saka mi začal zvonit známou melodií Nirvány. S velkým úsměvem jsem ho vyndala a ukázala ho zmateným mužům přede mnou.

,,Niku, už to můžeš vypnout." Řekla jsem a telefon si dala zase do kapsy. Následně jsem se znova podívala na muže přede mnou. ,,Jsem si zcela jistá, že lepší zboží na tomhle světadílu nenajdete." Řekla jsem v klidu a otevřela jednu z krabic se zbožím.

,,Udělala jste na mě vážně dojem." Řekl muž a natáhl ke mně ruku. ,,Beru to." Dopověděl a já s radostí ruku přijala. ,,Bylo mi potěšení s vámi obchodovat." Muž pustil mou ruku a další muž mi podal kufřík, ve kterém měli být peníze.

Kufřík jsem otevřela a usmála se.

,,Potěšení je na mé straně." Kývla jsem na ně a rozešla se k autu, kde stál Nik s Ondrou. ,,Jedeme." Řekla jsem a všichni jsme nastoupili do auta.

,,Ten chlap se mi nelíbil." Začal Nik a já se ušklíbla. ,,Divně se na tebe díval." Dořekl a otočil se na mě.

,,Nelíbí se ti žádný chlap v mé blízkosti, Niku." Líbla jsem ho na tvář a začala sledovat krajinu, kterou jsme míjeli.

Po tom, co se můj děda domluvil s jeho bratrem Frankem, že zahodí válečnou sekeru, tak se můj život otočil o 360 stupňů. Pořád jsem chodila na střední, bavila se s partou, ale taky jsem začala dojíždět k Frankovi, kde mě zaučoval. Dědovi se to moc nelíbilo, ale nakonec se podvolil a nechal to tak jak to je. Mamka byla zasvěcena do tajemství, které neslo jméno Blacková a taky se jí to moc nezamlouvalo. Ovšem nechala to na mně a věřila mi. Když jsem dochodila školu, stala jsem se oficiálním členem mafie a začala vyřizovat různé věci. A když už jsem přišla Frankovi dost zasvěcena a vyspělá, předal mi jeho místo.

Začala jsem učit Sofí na motorce a sebeobranu, kterou určitě někdy bude potřebovat. Je Blacková, přece. To, že je její setra mafiánka, jsme jí ještě neřekli. Na to má čas.

,,Weasley?" Oslovila jsem našeho řidiče. ,,Zajeď prosím sem." Podala jsem mu adresu, kterou jsem rychle načmárala na papírek a on jen kývl, jako signál, že rozumí.

,,Kam chceš jet?" Ozval se vedle mě Ondra. ,,Jenom bych chtěla někoho navštívit." Odpověděla jsem mu a dál sledovala krajinu. Netrvalo to dlouho, když jsme zastavili na místě, kam jsem chtěla.

,,Hřbitov?" Ozvalo se dvojhlasně, ale já jen vystoupila z auta a rozešla se k malému krámku s květinami.

,,Dvakrát bílou růži, prosím." Řekla jsem paní u obchodu a dala jí peníze. ,,Drobné si nechte." Žena poděkovala a já se prošla bránou na hřbitov. Věděla jsem, že jdou za mnou.

Cesta mi přišla jako nekonečná, ale nakonec jsem došla k jejich hrobům. První jsem dala růži na hrob Tess a následně jsem přešla k hrobu otce a položila tam druhou.

,,Omlouvám se." Zašeptala jsem a po tváři mi stekla první slza. ,,Vím, že musíš být zklamaný, ale dělám co můžu." Dořekla jsem potichu a setřela další neposednou slzu.

,,Určitě jsou na tebe hrdí."Oozvalo se za mnou a já se uchechtla. ,,Nepochybuj o sobě, An. Nesluší ti to." Nik přišel za mě a vzal mě za ruku.

,,Přála bych si, aby tady byli. Oba." Řekla jsem a obejmula Nika. ,,Tak moc mi chybí." Zašeptala jsem a Nik mě k sobě přitiskl ještě pevněji.

,,Já vím, ale určitě se tam nahoře mají dobře a chtějí aby jsi se měla dobře i ty." Zašeptal mi Nik do vlasů a já se odtáhla.

,,Jo..." Vydechla jsem a usmála se. ,,Půjdeme..." Nik kývl hlavou a společně jsme se rozešli zpět k autu.

,,Víš, přesto všechno... Jsem ráda, za to jak to dopadlo." Řekla jsem a Nik se na mě usmál.

Mám úžasnou rodinu, muže, kterého miluji a nic víc nepotřebuji. Nakonec všechno dopadlo jako v pohádce.

Se šťastným koncem.

-A je tady konec.

Chtěla bych poděkovat všem, kteří mě podporovali u mého prvního příběhu. Všichni jste úžasní a doufám, že se vám příběh líbil.

- AdlkaCsaovsk

VnučkaKde žijí příběhy. Začni objevovat