[5]✅

1.6K 43 0
                                    

         - Nik Romano -

Byli jste někdy na schůzce mafie?

Ne, nemyslím si.

Ale pokud si pod tím představujete vzrušující vymýšlení plánů, přestřelky a takové blbosti z akčních filmů, tak vás musím hluboce zklamat.

Není to vzrušující a už vůbec ne akční. Teda většinou.

Někdy to není zas taková nuda, ale to nezahrnovalo dnešní schůzku s Bossem.

,,A co ta holka?" Zeptal se můj strýc a já po dlouhé době zpozorněl.

Jaká holka? O žádné se tu nemluvilo, alespoň o tom nevím.

,,Tak ta právě teď leží po namáhavé noci, v jednom z pokojů pro hosty. Moc se jí nelíbilo, že jsme na ní poslali naše lidi, a tak se jim snažila utéct. Pár našich při tom teda dostalo pár ran. Mika při tom dostala do bezvědomí. Ale máme jí. Nakonec jí sice museli uspat ranou, protože jim vykopla z ruky stříkačku s uspávadlem, ale máme jí tu." Vysvětloval boss a já na něj jen zaraženě hleděl.

,,O kom se tu mluví?" Zeptal jsem se potichu mého bratra, který seděl vedle mě a pozorně poslouchal bosse.

Ondra se na mě otočil s obočím až někde ve vlasech, pak protočil oči a začal. ,,Kdyby si mě poslouchal, věděl by si že jsem jí už měsíc pozoroval. Je to vnučka bratra našeho bosse a on jí chce využít, že jsem pomocí s ní vyláká jejího dědu." Tak o tom určitě nemluvil. Ale což, měl jsem důležitější věci na práci.

Teda pokud se za práci dá počítat chlastání a děvky. Asi jo.

Uchechtl jsem se a před očima se mi objevil obraz té zrzky, kterou jsem měl včera. Byla pěkná a divoká, což mám rád, ale znova už bych s ní domu nešel. Byla až moc ukecaná.

Ale ta její kámoška, ta by mohla...

Z mého osobního vesmíru mě vytrhl muž, který se vřítil do pracovny. Znal jsem ho. Byl to Adam. Celkem milý kluk, ale na mafii se nehodí.

,,Ta holka, pane" Řekl, když se konečně pořádně nadechnul. Vypadal jako by uběhl maraton. ,,Utíká." Vydechl a čekal na Bossovu reakci.

Boss, ale nemluvil. Byl celý červený a zhluboka dýchal, až později promluvil. ,,Najděte ji a přiveďte." Řekl v klidu, až mě to překvapilo. A asi jsem nebyl jediný.

,,Chlapy už jí hledají, je to asi půl hodina, pane" Řekl Adam. Chtěl říct ještě něco, ale přerušil ho telefon, zvonící v jeho kapse.

Vyndal to a vzal. ,,Mají ji. Byla skoro u brány, bylo to jen taka tak." Řekl Adam a típl to.

,,Jak se mohla za půl hodinu dostat pěšky tak daleko?" Zeptal jsem se nahlas.

,,Vychovával jí můj bratr, divím se že neumí skákat jako spiderman." Povzdychl si Boss a vydal se směrem ke dveřím. Nikdo se neodvážil jít za ním. ,,Tak je na čase, aby jste poznali mou krev." Řekl a tím nám dal jasný povel, ať ho následujeme.

Vyšli jsme a v tichost šli ven před budovu.

,,Je sexy?" Zeptal jsem se potichu Ondry a on se ušklíbl.

,,Jo, je sexy jako peklo, ale být tebou nezačínal bych si s ní. Je to kočka, ale umí dost škrábat a taky je to příbuzná Bosse." Řekl a šel dál.

Tak, to bude ještě zajímavé.

Vyšli jsme z domu přesně když před dům přijeli tři auta.

,,Proč jich jelo tolik sakra?" Nechápavě jsem nad tím zavrtěl hlavou, protože jsem nevěřil tomu, že je vážně tak nebezpečná nebo dobrá.

Z aut začali vystupovat naši lidi, všichni měly až naštvaný výrazy.

Asi se jim nelíbilo, to že museli honit nějakou holku. I když Blackovou.

Jeden z mužů obešel auto a otevřel kufr.

Dali ji do kufru? Ale no tak.

Hned jak ho otevřel do obličeje ho udeřila noha a on se skácel k zemi s nosem od krve.

Au, to muselo bolet.

Uchechtl jsem se.

,,Sakra, ta svině!" Zařval muž se zlomeným nosem a začal se zvedat ze země.

To ta holka už ale byla venku z kufru a snažila se vykroutit jednomu z našich lidí.

A já musel tentokrát dát bráchovi za pravdu, protože ona...

Ona byla vážně sexy.

Skoro černé vlasy jí padaly na ramena a mě se v hlavě objevovali dost nemravné myšlenky, které zahrnovaly hlavně tahání za ně.

Její tělo bylo bezchybné. Dlouhé nohy, které dovršoval vypracovaný zadek a boky, které bych právě v tuhle chvíli nejradši zmáčknul a udělal tam pár značek.

Bříško, které i když se schovávalo pod tílkem bylo vidět, že je ploché a ani prsa jí nechyběli.

Měl jsem pocit, že mi v tu chvíli ztekla i slina, ale nakonec jsem se vzpamatoval a začal si všímat konverzace, která tady probíhala.

,,Proč se nebojíš?" Zeptal se šéf s nechápavým výrazem ve tváři.

Myslím, že to tady zajímalo všechny, protože ona nebrečela, nekrčila se v rohu ani neprosila.

Prostě jen vzpřímeně stála, s bradou hrdě vztyčenou a všechny nás probodávala nenávistným pohledem.

,,A k čemu by mi to bylo?" Zeptala se a usmála se. ,,V životě jsem se bála dost a tohle není zatím nic oproti tomu.." Trochu se zarazila, ale pak se trošku až šíleně usmála a dodala.

,,Ale jestli vám to udělá radost klidně vám ukážu, jak se bát." Pokrčila rameny a v její tváři se mihla bolestivá grimasa, než se jí v očích objevily slzy. ,,Prosím, pusťte mě. Prosím, udělám cokoli." Naříkala a já byl v údivu.

Ta holka je ztělesněním anděla s ďáblem v těle. Stejně jak se to říká.

Stejně jako správná Blacková.

Slzy jí stékali po tváři, ale nikdo z přítomných se neměl k tomu jí zastavit. Všichni, dokonce i šéf byli ztuhlý a na tváři jim panoval překvapený výraz.

Do jednoho.

Ale než jsme se stihly vzpamatovat, ona popadla pistol, kterou držel muž za ní a praštila ho tím do spánku.

On se skácel v bezvědomí a ona už mířila na šéfa s odhodlaným výrazem.

Sakra, proč je teď ještě víc sexy?

,,Tak a teď mi řeknete proč jsem zatraceně tady nebo vám prostřelím hlavu." řekla v klidu až mě zamrazilo. Jeden z mužů se zasmál.

,,Vždyť si s tím ještě ublížíš holka, radši to odhoď." Řekl neznámo kdo a ona se k místu odkud se to ozvalo přísně podívala.

Kdyby uměl pohled zabíjet, po tom muži už by zbyl jen popel.

,,Vážně si to myslíš?" Zeptala se a koutky jejích úst se znatelně zvedly.

Zvedla ruku a zamířila na dům ze kterého jsme přišli.

Vystřelila a kdo by to čekal, vážně se trefila do jednoho se vzdálených oken v druhém patře. To se s hlasitým zvukem roztříštilo na tisíce kousků a dopadalo na zem.

,,Tak ještě jednou." Znovu zamířila pistolí na šéfa. ,,PROČ. TU. JSEM. A. KDO. ZATRACENĚ. JSTE?

- Mocinky se omlouvám, že jsem nevydala kapitolu tak dlouho, ale bylo toho strašně moc a já neměla čas ani inspiraci psát. Budu se snažit vydávat alespoň jednou do týdne nebo dvou, ale nic neslibuji.

Doufám, že se vám líbí i z pohledu Nika jako mafiána a těšte se na následující kapitolu.

- AdlkaCsaovsk

VnučkaKde žijí příběhy. Začni objevovat