Accused [Spider-man FF]

15. Avengers Šachy a zákusky

„Tos ty šachy musela taky vyžebrat od bratra, že ti to tak trvalo?" zeptal jsem se, když se princezna zas po dost dlouhé době vrátila.

„Ne. Stavila jsem se v kuchyni pro něco k jídlu." posunul jsem se na kraj postele, abych viděl co nese. Pod jednou paží držela krabici, druhou se snažila vybalancovat velký okrouhlý tác.

Celkem se jí to i dařilo, dokud nezakopla a pokrčený koberec. Všechno v následujících chvílích se událo tak, jako bychom byli ve zrychleném filmu. Shuri padala, tác i krabice letěli vzduchem a moje pavoučí instinkty se mohli zbláznit. Než jsem se uvědomil, stál jsem při ní a moje ruka kolem jejího pásu jí zabraňovala v dopadu na podlahu. Na volné dlani mi ležela kartonová krabice na níž zrovna přistával tác se zákusky. Ještě jsem jí rychle pohnul abych zachytil těch pár, co se z něj vychýlilo. [1]

„V pořádku?" zeptal jsem se udýchaně. Dá vám dost zabrat, překonat takovou vzdálenost v pár vteřinách. Samozřejmě, pokud nejste QuickSilver.

„Ehm. Jo. Jo v pořádku." Překvapeně se na mě koukala. Zorničky hnědých očí měla rozšířené a vysadil bych se, že kdyby neměla její kůže tmavou barvu, byla by stejně rudá jak já. „Jen..." Zapřela se a znovu se postavila. Neuvědomil jsem si že bych jí měl pustit, dokud si neodkašlala. Okamžitě jsem jí sundal ruku z pasu a udělal krok zpátky.

„To bylo divný." řekl jsem a Shuri zároveň se mnou: „Díky že jsi mě chytil."

„Jo." „Není zač." Oba jsme se poškrábali na zátylku.

„Tohle vezmu." Natáhla se pro tác na krabici. Když s tím odcházela sednout si na postel, prohlédl jsem si tu krabici. Byl na ní obraz základní šestice Avengers a obrovský nápis "Avengers Šachy".

„To je to o čem jsi mi vyprávěla?"

„Jo. Pojď sem s tím." Poklepala dlaní na místo vedle sebe. Vylezl jsem za ní a šachy jí podal. Zatímco je vytahovala, usadil jsem se naproti ní, do polohy lotosového květů. [2]

„Jsou v podstatě stejné jako normální šachy. Až na pár změn. Tou nejvýraznější jsou figurky, jak sis mohl všimnout." ukázala na šachovnici. „Iron Man je doslova legenda, takže je král. Black Widow, jediná žena, královna. Hawkeye logicky střelec. Thor je jezdec, to podle mě už jen tak přiřadili aby tam byl. Hulk je ten velký, silný, takže věž. A Kapitán Amerika pěšec."

„Protože byl za druhé světové pěšák v armádě."

„Tak nějak." přikývla.

„Jsem celkem uražený, že tam nejsem taky." ze srandy jsem se ušklíbl. U toho jsem se zarazil.

Udělal jsem něco pro zábavu. Tohle ke mně, teda mému já co zrovna čekalo na smrt, moc nesedělo. Co se mnou ta holka dělá?

„Byl jsi v edici New Avengers. Tu ale stáhli z prodeje, po tom co....nooo."

„Co jsem skončil ve vězení. Chápu, nikdo by přece nekoupil nic spojené s kriminálníkem." Řekl jsem smířeně. „Co dalšího ještě stáhli?"

„Úplně všechno, co se týká Spider-mana. Plakáty, upomínkové předměty.... Dokonce i lidé začali zabarvovat grafity které tě znázorňují."

Sklopil jsem hlavu, jako největší poražený. Všichni mě nesnášeli. Všichni do jednoho.

Vinen, nenáviděn, zatracen.

„Petere, hej. Si v pořádku?" Shuri zněla dost ustaraně.

„Jo, nic mi není. Pokračuj s vysvětlením."