All I Need Is You [JiKook]

16

Jimin pov.
Po tom co Jungkook odešel jsem si náš rozhovor přehrával jak táta svou oblíbenou kazetu... Nic jsem nezjistil. Když už jsme u toho táty, slyšel jsem jak se zavřely vchodové dveře. ,,Jimine! Můžeš prosím do obýváku?!",,Však jsem tu." ,,Ah promiň heh... Potřebuju s tebou něco probrat ohledně takové drobné věci, kterou jsem ti měl říct už dávno ale, no..." ,,Tak už to vyklop." ,,Jedeme do LA."
,,C-cože?" ,,Nabídli mi týden volna takže jsem si ho chtěl užít s tebou... Napadlo mě že bychom jsme si mohli nahradit dovolenou, kterou jsme kvůli stěhování nestihli." ,,A kdy, c-cože to? Tati?" ,,Chtěl jsem se tě zeptat zda souhlasíš?" ,,Mimo školu?" ,,Z té tě omluvím. Chtěl bych si užít týden jako táta a syn." Tak nejdřív je na mě naštvaný protože přijdu pozdě, pak si mě nevšímá pro změnu vůbec a teď se mnou chce jet až do LA nebo kam vlastně? Tak to je síla. Chvilku jsem nad tím přemýšlel protože, ale co to plácám, kdo by nechtěl do Ameriky. Takže říkám: ,,Jo, pojedeme." ,,Super, tak jo."
Dobrá reakce, musím uznat. Tak tohle je fakt divný... ,,Kdy?" vypadlo ze mě. ,,Ve čtvrtek." ,,Dva dny?!" ,,Už mám zamluvené letenky." ,,A co škola?" ,,Jak jsem řekl, omluvím tě z ní. A navíc stejně tam teď nechodíš, kvůli tý noze tak se zas tolik nezmění ne? Školu ti může někdo posílat a když si vezmeš věci, nemusel by to být zase takový problém, Hmm?" No to je sice pravda, ale řekněte mi, jaký normální rodič, ať už otec či matka by omluvili na týden své dítě ze školy, protože chce jet do Ameriky? A ještě k tomu tak na rychlo? No asi nemám normálního tátu...

Probudila mě rána, která vycházela z dolního patra. Pravděpodobně obývák nebo kuchyně. Odkryl jsem se a posadil se na kraj postele. Nohama, upřesněně jednou nohou mi projel mráz až ke konečkům vlasů. Bylo to hodně nepříjemné. Vstal jsem a pomalým, váhavým krokem jsem se vydal ke dveřím a následně dolů za tátou. Očividně nespal, páč se dole svítilo. Když jsem sešel níž, uviděl jsem tátu na pohovce koukajíc se nepřetržitě do telefonu. ,,Děje se něco?" ,,Promiň že jsem tě vzbudil ale volali z letiště." ,,No a...?" ,,Jedeme zítra ve dvě. Let, kterým jsme měli letět se díky špatnému počasí nad tichým oceánem ruší. Takže mi nabídli let zítra po třetí hodině. Řekl jsem jim že to promyslím... Co na to říkáš?" ,,Je to strašně na rychlo... , ale tak jo.." Co se dá dělat. Do Ameriky chci. Táta si chce očividně odpočinout od práce i když se stejně vsadím že bude pracovat na dálku, nebo tam má nějákou pobočku, kterou bude muset navštívit. Ale... no prostě to zase moc hrotím a rozebírám do podrobna a hledám v tom plusy a mínusy. Bude to přeci super. Táta se na mě jen děkovně usmál a vstal z pohovky. ,,Tak pojď na kutě, ať můžeš zítra vstávat brzy. Musíš si zabalit." Podepřel mi ruku tak, aby se mi lépe vstávalo z pomohl mi se dostat k pokoji. Já mu jen poďkoval a zalezl se slovy: ,,Dobrou" dovnitř. Zalezu pod deku a pořádně se zachumlám. Je mi docela zima... Hned jak jsem zavřel oči jsem začal přemíšlet jak to vše udělám. Co hlavně budu dělat v městě do kterého jsem ani netušil že se někdy podívám. A pak Jungkook. Ten by mi mohl posílat školu takže bych s ním nějáký ten kontakt měl. Jo to by šlo. Otevřel jse oči a ještě odemkl na chvíli telefon a otevřel chat s Kookiem. Npsal jsem zda by ,i nemohl posílat týden školu a že mu vše zítra vysvětlím, že si zavoláme. Ješte jsem si zapl budík. Ten co si klasicky zapínám, když jdu do školy. 6:30. To se chci zítra vidět. Telefon jsem vypl a zapoojil zpět na nabíječku. Zavřel jsem oči...

,,...mine notak vstávej. Budík už ti zvoní potřetí a ty nejsi schopný vstát!" Slyšel jsem tátův křik z poza dveří a uvvědomil si že už je ráno. No to brzo Jimine! Vstal jsem z postele a natáhl se vypnout budík na telefonu. Promnul jsem si ospalé oči a porozhlédl se po pokoji. Kufr. Takže tu už táta byl.. To mě nemohl vzbudit dřív. Otevřel jsem skříň a vyndal černé jeany a mikinu mě trošku větší. Otevřel jsem dveře a šel do koupelny. ,,Jimine dělej sakra je půl deváté a za dvě hodiny vyjíždíme." zařval na mě z obýváku. ,,Jak to? A je to tvoje vina. Měl jsi mě vzbudit dřív." byla moje odezva s následným zabouchnutím dveří od koupelny. Tam jsem se svlékl z oblečení na spaní a vlezl do vany. Pustil na sebe vlažnou vodu abych se pořádně probral a pak jsem ze sebe smyl přebytečnou špínu ze včerejšího dne. Těžce jsem vydechl a tím se pokusil zbavit obav z letu a i v podstatě všeho co mě poslední dobou tíží. Vylez jsem ven a osušil jsem se nějákým ručníkem co ležel opodál. Nechtělo se mi hledat můj a navíc si ho chci zabalit s sebou. Oblékl jsem si čisté boxerky, mikinu a sice to šlo hodně špatně ale jeany. Vylezl jsem z koupelny a namířil do pokoje kde jsem hned ze skříně začal vydávat vše potřebné k cestě do Ameriky. Nejspíš tam bude teplo. Bylo mi to jasný a tak jsem si na postel vyndal asi troje teplákové kraťasy. Pak ještě jeanové a to bylo asi vše co se krátkých kalhot týče. Pak ještě klasické jeany. Ty jsem si dal vedle jako reservu. Trička, mikiny a spodní prádlo včetně ponožek, mám... Tak teď to vše narvat do toho malého kufru a bude to asi vše. Kufr jsem si dal na postel a začal do něj pomalu všechno skládat. Ještě hygienu a bude to vše. Šel jsem do koupelny a dal si do kapsičky kartáček na zuby a pastu, sprcháč a šampon na vlasy. Já fakt nevím proč si to balím, když stejně jedeme určo do nějakého strašně drahého hotelu kde nám budou i každý den dělat snídani do postele. Určo. Úplně to vidím. Celý táta... No co, stejně. Kapsičku jsem zapnul a šel zpět do pokoje, kde jsem ji umístil do kufru a ten následně zavřel. Stejně mi to přijde divný. Je to narychlo a navíc to tátovi nedělá žádnej problém, to se mi moc nezdá...

----------------

Takže jsem tu zas, od den dříve páč jsem na dovolené...

Vím, děj je strašně na rychlo ale chci se řídit podle předepsané formy a moc se mi to nechtělo překopávat

Přiznám se že jsme se dostali přez tu méně zajímavou část,
konečně

Omlouvám se za možné překlepy a chyby

I purple you all<3