All I Need Is You [JiKook]

9

Jimin pov.

Ráno jsem se vzbudil asi tak okolo osmé. Nechápu že mě Kook nevzbudil. Vím že je vzhůru, protože slyším práskání nádobí. Vzpomněl jsem si na to co jsem četl. Musel jsem se nad tím pousmát. Pomalu jsem vstal a vydal se směrem ke dveřím. Když jsem otevřel, překvapila mě vůně palačinek, se kterými se tu Kookie dělal. ,,Co je k snídani?" zeptal jsem se i přes to, že to vím. Proč ne, že jo. Proč ze sebe neudělat blbce. ,,Ani "Ahoj" mi neřekneš a už se ptáš co bude k snídani?" podíval se na mě zklamaným výrazem. Já se mu mým výrazem pokusil naznačit omluvu a objal ho. ,,Dobré ráno Kookie. Jak jsi se vyspinkal? Ty palačinky ale voní. Jsi šikovný."Jungkook se najednou rozesmál. Nebo spíš přesněji dostal záchvat smíchu. Já se k němu po chvilce přidal. Kookie má krásný smích. Když se usmívá vypadá jako králíček. Má krásné rty. Po chvilce jsme přestali a já se posadil. ,,Namažeš si to?" Kookie neboj, nejsem neschopný. ,,Jasně že jo." ,,Kakao nebo čaj? Klidně i kafe jestli chceš." Já se při matlání nuttely na palačinku zamyslel. ,,Asi kakao, jestli můžu poprosit." rozhodl jsem se nakonec. Kook se na mě usmál a opustil místnost. ,,Chceš ho ohřát, nebo máš raději studené?" ozvalo se po chvilce z kuchyně. ,,Prosím ohřát." Máma mi pokaždé, když jsem snídal dělala teplé kakao. Potom přestala, protože se začala potulovat po barech. Možná vám o tom později povím více. Po chvilce přede mnou přistál hrnek s teplou tekutinou, ze které se kouřilo.

Jungkook pov.

Po palačinkách jsme s Jiminem všechno nádobí umyli a vrátili na své místo. Jimin má dovoleno u nás být až do večera, takže máme hodně času pro sebe. Až moc... ,,Já se nudím!" opakoval Jimin stále dokolečka. Furt jsem mu říkal, ať něco vymyslí, co bychom mohli dělat. On mi vždy odpověděl, že je to na mě. ,,Tak co třeba zase piknik, když film je moc nudný. Hm?" Napadlo mě. Jak lépe strávit den, než piknikem. Správně. Všechno je lepší než piknik, ale podle Jimina je všechno "nůdá". ,,Tak dobře no." řekl nakonec a já v duchu zajásal a ulevil si, že se konečně rozhodl. ,,Kam?" vypadlo ze mě omylem když jsem přemýšlel kde naše společné odpoledne strávíme. Nic mě nenapadalo. ,,A co k tomu rybníčku jak jsme tam byli? Bylo to tam moc hezké." Odpověděl mi na mou otázku Jimin. Proč ne? Jiminovi se tam líbilo a očividně by tam chtěl. ,,Tak jo." Šel jsem do kuchyně a vytáhl ze skříňky piknikovou deku. Tu jsem narval do tašky a zaházel ji různým jídlem, páč tam asi budeme přes oběd. Abychom nezemřeli hlady že jo. Došel jsem do předsíně, kde už čekal připravený, docela úsměv i měl, Jimin. Já si navlékl tenisky a mohli jsme vyrazit.

,,Konečně!" Vzal jsem deku a rozložil ji kousek od mola. Vyskládal jsem na ni všechno možné jídlo co jsem za tu chvilku stačil zabalit a usadil se. Vzal jsem si jablko a zakousl se. Jimin si vzal hrušku a udělal to samé.
,,Co budeme dělat teď?! Je mi vedroo!" zeptal se Chim. ,,Jsme u vody. Co by jsi chtěl dělat..." Chim se na mě podíval jako kdyby netušil co mám na mysli. ,,...Plavat pujdem ty troubo. Kdo-  tam bude poslední- mi udělá masáž nohou!" Začal jsem se zvedat a rozběhl se na molo s Jiminem v patách. Ve vodě jsem ale skončil první. Ha a má to! Nemá otravovat! ,,Hádej kdo mi bude masírovat nohy?!" řekl jsem se smíchem.

Ve vodě jsem s Jimem strávil asi hodinu. Potom už jsme začínali pociťovat hlad a chlad, který mě pomalu, ale jistě začínal vadit. Chimovi, který byl pár metrů za mnou jsem oznámil, že je čas na jídlo. On souhlasil. Já vylezl z vody a začal ze sebe sundavat mokré tričko, protože mě vadilo. Před Jiminem se stydět nemusím. Jsme kluci.

Jimin pov.

Jungkook se začal na břehu svlékat z mokrého trika. Já nemohl odolat a koukal na něj jak na nějaké... no nebudeme to komentovat. Vylezl jsem na molo a zamířil na pevnou zem a stále na něj byl upřen můj pohled. Najednou jsem cítil něco velmi ostrého na mém chodidle. ,,AU!" No Jimine to jsi si mohl odpustit. Upoutal jsem na sebe pozornost Kookieho. ,,Co se stalo?!" Aww on je tak roztomilý, když se stará Umm... Podíval jsem se na svou nohu, pod kterou se po zvednutí objevil střep který byl od krve. Sakra!! Kookie za mnou přišel a když uviděl krev zhrozil se. Já se snažil dopajdat k dece. ,,Počkej pomůžu ti!" Jungkook mě podepřel a pomohl mi se dostat na deku. ,,Ukaž podívám se." Nadzvedl mi nohu a já sykl bolestí. Bolí to. Docela dost. Kook vzal tričko, které si sundal a obvázal mi nohu. ,,Ale..." ,,Žádný ale! Teče to! Dost." ,,Vždyť to tričko je značkový. Určitě bylo drahý." Nevím teda od kdy řeším ceny, ale toho trika je mi docela líto. ,,To už je teď stejně jedno. Však se to vypere. Zdraví je důležitější než nějaké blbé triko!" Už jsem se nadechoval, že něco řeknu, ale znovu mě přerušil. ,,A dost bylo řečí. Teď je čas na jídlo. Já si vezmu mikinu." řekl a usmál se. Já mu úsměv oplatil a vzal si sáček s mými oblíbenými čokoládovými  sušenkami.
Kook si vzal toast, který netuším kdy stihl udělat, ale tak proč ne. Na studený piknikový oběd to celkem ušlo. Jen nevím co budeme dělat teď...

---------------------
Omlouvám se, že nevyšla dlouho kapitola.

Byly jsem na dovolené a teď jedu na  další týdenní detox bez WiFi.

Ale psát se dá i ofline, takže až přijedu vydám vám co napíšu. Předem upozorňuji, že to budou alespoň dvě kapitoly.

Omlouvám se za hrubky

I purple you all<3