All I Need Is You [JiKook]

26

,,Jimine já..." podíval jsem se na něj. Výraz, který měl, jsem na jeho tváři snad nikdy neviděl. Měl překvapivě "perverzní" pohled plný zvědavosti. ,,Vypadáš, že ti to vůbec nevadilo." ,,Co ty víš?"... Ne! Prostě to nemůžu říct. Co, když se se mnou přestane bavit a vysměje se mi do obličeje za to, že ho miluju? Nemám odvahu mu to říct. Pohled jsem sklopil do klína. ,,Ale no tak Kookie. Nedělej z toho tragédii. Já nekoušu." To si ze mě děla srandu. ,,Protože tě.. miluju.." řekl jsem neslyšně. Byl jsem rád že jsem to slyšel sám, jenže on je asi zkřížený se psem a podle reakce slyšel vše! Chvilku mlčel a mě tím pádem stoupal adrenalin v krvi. Neměl jsem ponětí, že vyznat lásku bude tak obtížné. Se sklopeným obličejem jsem přes popadanou ofinu sledoval jeho ne tolik překvapený jako přemýšlivý výraz... Nakonec se ale usmál. Pomalu jsem začal zvedat obličej a nadechovat se... Najednou jsem ale mezi rty necítil proudit vzduch. Místo toho mi do pusy vklouzl jeho jazyk. Trochu mě to zaskočilo, ale když jsem si uvědomil co se děje, pomalu jsem zavřel oči a nechal se líbat někým, s kým plánuji celý svůj život už od první chvilky, kdy jsme se potkali. Pokusil jsem se zapojit, to se mi po chvilce povedlo a tak jsem s čistým svědomím mohl ochutnat jeho rty. Nikdy jsem nečekal, že to bude on, kdo mi ukradne můj první francouzský polibek. Byl to taky on, komu jsem po dlouhou dobu věnoval svůj pohled. A taky to bude ten, komu hodlám dát své srdce. ,,Já tebe taky." Ukončil polibek a čelo přiložil na to mé. ,,Miluju tě Jeone Jeongguku. Nikdy jsem nemiloval někoho tolik  jako tebe..." Když jsem slyšel tyhle slova, myslel jsem si, že jsem ve snu. Je teď můj, jenom můj a nikdo s tím nic nesvede. Ani přátelé, ani rodina. Nikdo mi nevezme mého Jimina... Už to nedovolím. Už ne.. odtáhnul se a usmál se na mě. Jeho úsměv miluju. Něco tak roztomilého mi teď patří.  Z pohledu na jeho fluffy rty jsem zbystřil jeho oči, které se změnily na dvě čárky. Bylo to k sežrání. 

Jimin pov. 

,,Jungkookie, buď můj. Prosím~" zašeptal jsem mu do ucha. ,,Budu, už jsem.." Usmál se na mě a já to znovu nevydržel a políbil ho. Jeho rty jsou k sežrání. Mohl bych je žmoulat mezi svými klidně i hodiny. No nevím jak by potom vypadal. Už teď jeho rty vypadali jako po botoxu. Byly napuchlé a tím pádem ještě více "šťavnaté." Mám ho. Po jeho slovech se mi ulevilo. Dostal jsem něco, po čem jsem toužil nespočetně dlouhou dobu. Od prvního dne co jsem ho viděl jsem doufal, že bude můj. Strašně moc ho miluju a něco mi říká, že bych si toho měl vážit. Neodpustil bych si, kdyby se mu znovu něco stalo. Neodpustil bych si, kdybych si toho nevážil. Má pro mě nesmírnou hodnotu, které se nikdy nevzdám. NIKDY! Je jen můj a já jen jeho. Jsem neskutečně rád, že se toto celé děje. Vše co se děje není už jen ve snu, ale i ve skutečném světě. Vzpomínky a zážitky, které jsem s ním zažil, jsou k nezaplacení. Jsem za ně nesmírně rád. Vše bude klapat jak má. Musí..

-----------------------------

A omlouvám se za zpoždění, ale dost školy... a povinností... a lenosti. ¨

I purple you<3