All I Need Is You [JiKook]

22

Jimin byl na fotce s nějakou holkou.  Po prozkoumání jejího účtu se mi zdálo jako bych byl bez duše. On je v Americe a jediný kontakt co s ním mám jsou emaily a občas nějaká SMS či zpráva přes mess. Je patrně možné, že se tam zamiloval či si  někoho našel. Telefon mi vypadl z ruky. To nemůže být pravda... Bohužel... Po tváři mi nekontrolovaně začaly téct slzy. Pro pocit, že je dokážu zastavit jsem si smutnou tvář položil do dlaní a po chvilce jsem se svými vzlyky začal dusit. Byla to bolest, která způsobila moji nynější reakci. Prudká bolest vycházející z mého hrudníku, rozprostírajíc se po celém mém těle. V křečích jsem si zalezl pod deku a po chvilce jsem propadl zcela vyčerpán spánku.

 Probudil jsem se hladem. Ten jsem ale nechtěl zahnat. Zasloužím si trpět. Kéž bych mohl vrátit čas. Kdybych mu řekl rovnou, že jsem ho políbil, protože ho miluju, nic z toho by se teď nestalo. Teda alespoň doufám. Jenže v tuto chvíli už nic nenadělám. Svoje šance, kterých nebylo zrovna málo, jsem promrhal a on má teď svoji "Gabrielku" nebo tak byla alespoň na svém účtu pojmenovaná. Vstal jsem a i když nerad, zamířil jsem ke stolu, na kterým byl můj teď rozsvícený notebook. Když jsem ho odemkl, všiml jsem si příchozího emailu. Ten jsem i přes mé negativní narážky po chvilce otevřel...

od koho:  jimin.park@.... .kr 

komu:  jeongguk.jeon@.... .kr

předmět: IG

Promiň. Kookie asi ti dlužím vysvětlení. Doufal jsem, že to neuvidíš...

A dost! Notebook jsem zaklapl. Zbytek si dokážu domyslet. Po tváři mi začali téct nově utvořené kapky slané vody. Ty jsem i přes velmi časté odstraňování z mé pleti nezastavil. Vstal jsem od stolu a zamířil do kuchyně. Své uslzené oči jsem ignoroval. To jak vypadám jsem ignoroval. Vše jsem se pokusil ignorovat. Už jsou jen mé ruce, svírající nůž, který se snaží nakrájet mrkev do salátu. Ten mi ale vyklouzl z pevného sevření a prorazil ne moc silnou vrstvu mé kůže, ze které po mé následné reakci začala vytékat sytě rudá teplá krev. ,,AHhr..hmm" Pokusil jsem svůj výkřik utlumit. Bolest vycházejíc z řezné rány, ale pořád nesahala bolesti z hrudi ani po kotníky a já se rozhodl, že je chci vyrovnat. Nůž už teď celý od krve a mrkvové šťávy jsem přiložil ke kůži kousek nad zápěstím, na kterém jsem měl dost hlubokou první ránu a přitlačením na ní jsem začal tvořit druhou. Po výkřiku následovala i třetí. To už jsem měl ale oči plně zalité svými slzami a bolest hlavy dopomohla k upuštění nože na linku a mého následného úpadku do bezvědomí. 

Bolest... Ukrutná bolest vycházející z mé hlavy. Nic si nepamatuji. Když jsem otevřel oči a můj pohled padl na mou krví promočené oblečení, myslel jsem si, že jsem někoho zabil. Poté co jsem ale spatřil mé předloktí se mi vše vybavilo. Pozdní odpoledne. Já vytvářejíc si šrámy, které mě do konce života budou tlačit na srdci. Srdce a ukrutná bolest vycházející právě z něj. V tuto chvíli ho už ale necítím vůbec. Mám pocit jako bych už nebyl mezi živými. Ta představa i přes to, že se mi docela líbila bohužel není skutečná a tak i přes veliký zmatek v mé hlavě ležím na linu před linkou a koukám do stropu, páč je to v tuto chvíli jediná činnost, kterou svedu.  Najednou ale slyším klepání na dveře. Po chvilce už slyším i tlumený hluboký hlas mého kamaráda, marně dobývajícího se do mého domu. ,,Jeone otevři!" Nemohl jsem, nešlo to. Ale po chvilce se rozrazily dveře div nevypadli z pantů. ,,Záloha Jeone... Kde jsi?" Náhradní klíč z podkvětináče mě zachránil. Děkuju.. ,,T-tady Tae~" řekl jsem co nejhlasitěji jsem svedl a pokusil se otočit hlavou a zvednout jednu z končetin tak abych se mohl podepřít a dostat se na nohy. ,,Cože? Haloo!?" řekl nejistým hlase Tae těsně před tím než mě spatřil. Reakce mě překvapila. Okamžitě zapomněl na spam, který jsem mu odeslal a rozeběhl se ke mě. ,,Panebože~ CO SE STALO!?" Začal mě zvedat a v náruči mě donesl do obýváku. Hned co si všiml mé krví politou rukou zhrozil se a ihned běžel pro lékárničku. Neskutečně mě z toho povyku kolem začala bolet hlava... Tae ke mě přiběhl a začal se zajímat jen a pouze o moji, už zase krvácející ruku. ,,Proč?!" ,,J-jim-min"...

Taehyung pov.

Kook usnul. Nejspíš. Moje ruce se klepaly, když jsem se navlhčeným ubrouskem snažil odstranit krev, která byla zaschlá, z jeho ruky. ,,Proč?!" řekl jsem, i když jsem nečekal na odpověď. Ta se mi ale po chvilce dostavila. Celá pochroumaná a velmi slabá, ale i přes to vše velmi srozumitelná. ,,J-jim-min."  Chvíli jsem mlčel a čekal zda řekne ještě něco. Když jsem se na něj otočil, konečně oddechoval. Jimin? Co se zase stalo? Ruku jsem vydezinfikoval a obvázal ji volně nad rány, které se umístěním moc nelišily. Byly přes sebe. Nedokážu uvěřit, že by něco takového ON udělal. Vždy byl poslušný, věrný a hodný. Nikdy se úmyslně nepokusil dostat do potíží a když už v nich byl, dokázal se z nich jednoduše s logickým vysvětlením dostat. Nikdy si neublížil. Na to ho znám až moc dobře a hlavě dlouho. A kdyby něco takového dělal za mými  zády dříve či později bych se to dozvěděl. Takže jestli se něco stalo muselo to být opravdu, OPRAVDU vážné. Tomu bych se podíval na kloub. Přes Kookieho jsem přehodil deku, která byla složená na kraji pohovky a ruku jsem mu podložil polštářem a nechal nataženou. Budu doufat, že se mu tenký strup znovu neprotrhne. Zamířil jsem do kuchyně, která byla zalitá jeho krví. Pokusil jsem se to malinko poklidit, jinak řečeno vzít hadru a setřít linku. Nešlo to zrovna nejlíp. Pak jsem ale začal hledat zdroj Kookovi reakce. Telefon... Tady nebyl. Takže pokoj. Po schodech nahoru a pak doleva. To by si zapamatoval kdokoli. Začal jsem hledat jeho telefon. Ten jsem po chvilce našel ležet vedle postele. Heslo, datum narození a teď něco co to mohlo způsobit. Měl ho uzamknutý na instagramu. Měl tam rozkliknutý profil nějaké bělošky. Projel jsem od zdola její všechny fotky, zda narazím na něco podezřelého a nakonec jsem to našel. Naposledy postnutá fotka byla s Jiminem a její popisek mluvil za vše. V tu chvilku jsem dostal takovou zlost. Pak ale přišel email. Od Jimina. Sice do nich nevidím a ani asi nechci, ale Kook se pořezal! Sakra to už je vážné ne?! Zobrazil jsem si ho

od koho: jimin.park@.... .kr

komu: jeongguk.jeon@.... .kr

předmět: ?

Kookie jsi tam? Odpověz prosím. Vím, že to zní blbě. Snad mě pochopíš.

-----------------------------------------

I purpe you all<3

and sorry....