All I Need Is You [JiKook]

23

Nervy jsem měl v troskách. Co si to dovolil! Jeho telefon jsem dal na noční stolek a otevřel jsem ten můj. Když emaily tak emaily...

od koho: taehyung.kim@.... .kr

komu: jimin.park@.... .kr

předmět:

Jsi si vědom co jsi provedl?! Už od začátku jsem věděl, že se něco posere ale tohle už je moc! Zlomil jsi něco tak cenného... Stálo ti to za to? On ti věřil. Miluje tě... Ty se mu otevřeš, necháš ho se zamilovat a pak mu zavřeš dveře před nosem. Naprav to, jinak poznáš zač je toho Taehyung. Ublížil si! Kvůli tobě!... 

Email jsem odeslal. Po chvíli mého agresivního histerčení mi přišla odezva.

od koho: jimin.park@.... .kr

komu: taehyung.kim@.... .kr 

předmět: 

Co se stalo Tae? Nevím o čem je řeč. Co se stalo Koomiemu?! Co jsem udělal špatně? On nečetl můj email? Prosím odepiš! 

Jaký email? Jeon spal. Nemohl jsem ho vzbudit. Na stole mu ležel notebook. Otevřel jsem ho a zadal heslo. Heslo neplatné?! Cože? Já ho ale opravdu nechci budit... Začal mi zvonit telefon. ,,Ano mamí" ,,Tae kde jsi? přijel ti ten balík a máš v pokoji strašný bordel." ,,Mami já jsem u-" ,,Nejdřív povinnosti potom zábava a kamarádi. Okamžitě domů!" ,,Ale- Tak nic..." S těžkým srdcem jsem sešel ze schodů dolů, došel do kuchyně, z lékárničky vybral nějaký prášek na bolest, natočil sklenku vody, donesl mu ji na stolek v obýváku, napsal mu na papírek vzkaz, v předsíni si na sebe hodil jeanovou bundu a tašku a opustil dům. Před domem jsem si ale ještě vzal jejich náhradní klíč, abych se tam poté co nejrychleji dostal. Pro jistotu jsem si ho přidělal na moje klíče abych ho neztratil. Došel jsem na zastávku a nastoupil do autobusu. 

Jungkook pov. 

Vzbudil jsem se už potřetí za dnešek s ukrutnou bolestí hlavy. Jak já tenhle den nenávidím. ,,Tae?" zakřičel jsem jak nejsilněji jsem mohl, jméno svého přítele. Odezva mi ale nepřišla. Otočil jsem hlavou a pokusil se posadit. Nechápu jakým zázrakem, ale po chvilce se mi to podařilo. Můj pohled padl na stolek se sklenicí vody, bílým práškem oválného tvaru a oranžovým papírkem z naší kuchyně s mě moc známým rukopisem.  Musel jsem se nad tím pousmát.                                         Kookie šel jsem si něco zařídit. Vrátím se hned jak to bude možné.  Dobře, doufám, že přijde co nejdříve. Jako na zavolanou jsem uslyšel otevření vchodových dveří. ,,Kookie? spíš?" slyšel jsem šepot nad kterým jsem se musel pousmát. ,,Ne" ,, To je dobře. Něco jsem ti přinesl." řekl a mezi nohama na dece, kterou jsem byl přikrytý přistálo banánové mléko. ,,Děkuju!" ,,Není za co.." usadil se na druhý konec pohovky a s jeho mě moc známým pohledem mě sledoval jak zapichuji brčko do krabičky s tou boží tekutinou. ,,Co ti vrtá hlavou Tae?" zeptal jsem se ho už silnějším a pozitivnějším hlasem. ,,Proč jsi se pořezal. Nedává mi to smysl. Nikdy jsi to nedělal a na víc co s tím má co společného Jimin?" ,,Já vím, že lžeš. Taky si dokážu představit, že mezitím co jsem spal jsi mi projel celý telefon a notebook." řekl jsem mu na rovinu ,,Na to tě až moc dobře znám" dodal jsem. ,,No notebook právě že ne. Změnil jsi si heslo. " ,,Jo, ale před týdnem a napsal jsem ti ho do poznámek, stejně jako všechny ostatní hesla, který tam máš..." ,, Četl sis email od Jimina?" ,,Jo.. no ne celý... proč?" ,,Je to celé nedorozumění. Asi. Dojdu pro notebook." řekl, vstal a odešel nahoru pro počítač. ,,Heslo?" ,,Ukaž" zadal jsem pětimístný kód a oběma se naskytl pohled na ne moc dlouhý ale za to opravdu překonaný emal, který jsem měl rozečtený...

od koho: jimin.park@.... .kr

komu: jeongguk.jeon@.... .kr 

předmět: IG

Promiň. Kookie asi ti dlužím vysvětlení. Doufal jsem že to neuvidíš. Pak mi ale ta holka napsala že jsi to viděl a já jsem nevěděl co dělat. Není to moje přítelkyně či cokoli za co se na sociálních sítích vydává. Je jen holka, kterou jsem potkal v baru a chtěla po mě fotku. Nic víc. Promiň. Nechtěl jsem, abys to viděl. Už jsem to nahlásil. Snad to smažou. Vracím se za tři dny. Tátu potřebují v Seoulu a já jedu s ním. Takže se můžeme sejít a já se ti omluvím osobně. Promiň            S láskou Jimin. 

,,Tae, řekni mi že jsi mu  nepsal." ,,Psal.. Promiň" ,,Co? Co jsi mu napsal."....

Vše mi přečetl a mě to do sebe konečně začalo zapadat. Takže je vše v pořádku. Teda až na nechtěný konflikt mezi Jiminiem aTaem a na mě. Vše mě bolí, vypadám podle Taeho jako bez duše. Musím se dát do kupy a všechno vyřešit...

Jimin pov. 

Kookiemu se kvůli mě a JEJÍ blbosti něco stalo... Nikdy si to neodpustím. Ne dokud něco nevyřeším. Napsal jsem Gabriele že se s ní chci sejít už dnes. V kavárně v deset hodin dopoledne a ať si s sebou vezme koho chce. Ona mi po chvíli odepsala kladnou SMSkou. Musím se na to psychicky připravit. Nikdy v životě jsem si to nepřiznal. Nikdy v životě jsem to nedělal. Vždy jsem si nalhával že to není pravda. Že to je jen pubertou a že se z toho "vyléčím". Že ještě nepřišla ta pravá. Jenže teď to cítím opačně. Nepřišla ta pravá, ale ten pravý. Ten pravý, za kterého bych i život položil. Ten pravý, kterého mi nikdo nikdy nevezme. Ten pravý, kterého nedovolím odejít, ať to stojí co to stojí. Je můj, jen můj a nikdo s tím nic nesvede. Vstal jsem z postele a zamířil na snídani. Pořád jsem kontroloval telefon zda mi od Kookieho nebo od Taeho nepřijde nějaká zpětná vazba. Najednou se ale telefon rozsvítil. 

od koho: jeongguk.jeon@.... .kr

komu: jimin.park@.... .kr

předmět: omluva

Ahoj Jimine. Omlouvám se. I Taehyung se omlouvá. Já byl smutný a naštvaný. Nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem viděl. Je to moje blbost. Měl jsem ti věřit. Tvůj email jsem si nepřečetl celý. Ale nemusíš se bát. Jsem v pořádku a Tae se o mě postaral. Nic si nevyčítej. Nemáš co. Vše je jen moje chyba ba i moje hloupost, za kterou si musím pykat. Až přijedeš vše ti to vynahradím. Promiň
S láskou Jeongguk.

--------------------------

Moc se omlouvám za neaktivitu

Děkuji vám moc za podporu

Omlouvám se za přebytečné chyby a překlepy

I purple you all<3

사랑헤요 여러분💜