All I Need Is You [JiKook]

1

Jeongguk

,,Zase to zpropadené pondělí!" řekl jsem si, když mi zvonil na nočním stolku budík. Pondělí je ten nejhorší den. Ještě k tomu když je po prázdninách. První pondělí v novém školním roce. Tak by se měl jmenovat nový horor. Určitě by byl úspěšný. Vstal jsem z postele a šel do koupelny, abych ze sebe udělal člověka. Vyčistil jsem si zuby a upravil si to vrabčí hnízdo na hlavě. Potom zpátky do pokoje kde jsem si ustlal a převlékl se do těch povinných hadrů - které musí nosit každý, kdo chodí do toho ústavu - a šel do kuchyně.

,,Ahoj Broučku, jak se spalo?" ,,Šlo to." ,,Pokaždé máš stejnou odpověď, Jeongguku!" ,,A ty mě pokaždé za mou odpověď napomeneš, mami!" s úšklebkem se ji odsekl a ona se na mě usmála a já ji úsměv oplatil. ,,Co si dáš k snídani?" ,,Nemám hlad." odpovím jí z knírkem od banánového mléka, které mi kupuje každé úterý a pátek. Jelikož jsem na něj nějakým zázrakem zapomněl, vzal jsem si ho teď.
Pusu jsem si utřel do papírové utěrky, dal mamce pusu na tvář a s tichým ,,Ahoj." jsem odešel do školy. Školu mám kousek od domu takže ani nemusím na autobus. Když jsem byl malý, jinak než busem jsem se do školy nedostal, jelikož mamka jezdila do práce brzy ráno a škola byla ve vedlejším městě. Jsem rád, že jsem se dostal na školu která je k nám domů nejblíže, protože bych asi nepřežil pořád jízdu busem.

,,Ahoj Kookie!" křičel na mě Tae, můj nejlepší kamarád, už od školní brány. Znám ho už od základky. Tam jsme se domluvili, že se pokusíme dostat na stejnou školu. Oba dva totiž máme podobné zájmy.
,,Čau!" došel jsem k němu a objal ho. Chvilku jsme stáli před školou na dvoře, než se neozvalo zvonění, upozorňující nás na blížící se začátek hodiny. Šli jsme do budovy, ale hned za skříňkami se naše cesty bohužel rozdělí. |Jednoletý rozdíl mezi námi mi nikdy nepřekážel..
Hned jak přijdu do třídy, zamířím úplně dozadu do předposlední lavice, protože poslední je pro "Borce" a já mezi ně nepatřím a ani nechci. Jsou známí svím nemravným chováním a tím si své jméno opravdu pošpinit nenechám. 
Ale je mi to fuk, protože já jsem jim zřejmě úplně ukradený.

Zazvonilo a do třídy přišla učitelka a za ní stál někdo nový. Slyšel jsem holky, co si šeptaly, že je to syn nějakého slavného milionáře nebo co... Ozval se ten příšerný hlas ďábla, který mě přinutil odtrhnout pohled od toho za ní a podívat se jí do tváře. ,,Třído, tohle je váš nový spolužák Park Jimin. Přistěhoval se se svým otcem do Busanu a budu ráda, když mu to tu o přestávce ukážete a řeknete mu jak to tu chodí. Jimine běž si sednout vedle Jeona." dodala.
Nadzvedl jsem obočí, když jsem slyšel své jméno. Proč ke mě? Proč já? Sklidil jsem si věci z židle vedle aby si tam ten podivný slavný syn milionáře mohl sednout.

-----------------------
Omlouvám se, že je kapitolka krátká.

Každopádně jsem ráda, že jste sem zabloudili a doufám že to s mým příběhem nevzdáte.

Budu ráda za cokoli <3

I purple you all <3