Blacková?

4- tati?!

Uplynulo pár dní, které jsem stávila převážně s Jess, Hermionou, Ronem a Harrym. Za tu dobu jsem se hrozně nasmála. Jsou to úžasní přátelé.

Dnes jsme měli péči o kouzelné tvory s Hagridem. S Jess jsme společně šli k lesu kde měla být hodina. „Nat?!" Ozvalo se zamnou. Otočila jsem se a naproti mě stál pohledný blonďák. Podívala jsem se na svoji nejlepší kamarádku, která z mého pohledu pochopila že chci být s Dracem sama. „copak?" Pousmála jsem se, ale úsměv mi po chvíli zmizel. „nepřeju si aby jsi se bavila s Potterem." „to snad nemyslíš ani trochu vážně?! U Merlina já si myslela že jsi se konečně změnil!" Vykřikla jsem a on se na mě neustále díval. Najednou jsem ucítila pohledy všech lidí co okolo nás procházeli. „a třeba něco mi k tomu říct nechceš? Nějaký důvod?" Draco se na mě s vykulenýma očima díval. Evidentně nevěděl co říct. Celá rudá jsem se otočila a odešla.

„co ti chtěl?" Zeptal se mě Harry když jsem dorazila na místo. Divila jsem se jaktože o tom ví. „ale nic." Pousmála jsem se. „hej Pottere!" Zaslechla jsem dost známý hlas. „přestaň se motat okolo Nathal!" Zakřičel Draco. „Draco nech toho!" Zvýšila jsem hlas. Po chvilce to vypadalo jakože se Draco něčeho bojí. „Mozkomor! Mozkomor!" Zakřičel najednou a všichni se otočili. Okamžitě mě začala hrozně bolet hlava až jsem se musela posadit. Draco si toho všimnul a okamžitě se ke mě rozeběhl. Chytil mě za ruku, zvedl abych se mohla podatit na kámen. „děkuju." Poděkovala jsem. Po chvíli se tam objevil Hagrid s hypogryfem. Hagrid nám vysvětlil že hipogryfové jsou vznešená zvířata. Hned na to se nás zeptal kdo se s ním chce 'setkat' všichni odstoupili, jen Harry tam zůstal. Harry se s hipogryfem pozdravil s nakonec i proletěl. „však to nemůže být tak těžký!" Řekl Draco a nakráčel si to přímo před Kofana. Klofan se nejspíš lekl a Draca drápnul do ruky. „já umřu! Já umřu!" Křičel Draco a většina lidí se smála. Hagrid ho odnesl na ošetřovnu a hodina skončila.

Na obědě jsem přemýšlela nad tím co mi Draco řekl, dokud mou pozornost neupoutala Astorie, jak se motala okolo zraněného Draca. Hrozně mě to vytočilo a najednou, jablko které jsem měla v ruce s rozletělo všude kolem. „kurva" všichni okolo mě se začali smát. Já se jen podívala na svojí ruku kde bylo rozmázlé jablko. „ježiš to je nechutný!" Zasmála se Ginny. Zvedla jsem se a dost naštvaná jsem odešla z velké síně do koupelen. „pitomá Astorie." Zašeptala jsem a umyla si ruku.

„chtějí zabít klofa!" Zakřičela Hermiona. Všech pět nás vyběhlo rovnou směrem k Hagridovo chýši. Hermiona najednou zrychlila a já si všimla Draca. Najednou mu Hermiona zabořila hůlku do krku. „Ne Hermiono to nemá cenu." Zakřičel Harry. Hermiona se on Draca odtáhla. Najednou se napřáhla a chtěla mu jednu vrazit. Okamžitě jsem jí tu ruku chytila a odtáhla pryč. „nech ho být Hermiono." Řekla Jess a všichni jsme šli k Hagridovi. On nám vysvětlil proč chtějí Klofana zabít. „jau!" Vykřikla jsem když mě potřetí něco trefilo do hlavy. „hej! Už jsem jdou!" Zašeptala jsem a všech pět se nás pomalu vyplížilo ven.

Stáli jsme na kopci a sledovali muže jak se napřahuje. „nee!" Zašeptala jsem a Chytla Harryho za ruku. „jau!" Zakřičel Ron když ho prašivka kousla do prstu. „Rone! Stojí za tebou vlk!" Pomalu jsem ze sebe dostala a Ron se otočil, jenže vlk ho hned chytil za nohu. Jakmile Ron zmizel ve vrbě mlátičce, vrba začala máchat větvemi a všechny nás dostala do vzduchu. „pomooooc!" Křičela jsem. Okolo mě prolétla Jess, která mě stáhla za nohu. Jak jsme padali, dostali jsme se do nějaké chodby. Pomalu jsem se postavila, ale na nohách jsem nestála dlouho. Po chvíli jsem zašel ležela na zemi, protože za námi spadly i Hermiona a Harry. Když už jsme všichni stáli na nohách pomalu jsme se rozešli chodbou. „Rone!" Radovala se Hermiona. „je to past!" Křičel Ron a my jsme se naráz otočili. „ale malý Harry Potter!" Řekl neznámý. „kdo jste!" Vykřikla jsem a namířila na něj hůlku. „to by mě též zajímalo?" Zasmál se muž. „já jsem Nathalia! Nathalia Delacour." Se strachem v očích jsem se představila. Muž se najednou usmál. „Nathal?" Zeptal se. Jen jsem na něj udiveně zírala. „my se známe?" Zeptala jsem se. Muži stékala slza po tváři. „já jsem Sirius Black, tvůj otec." Celá jsem ztuhla myslela jsem že omdlím. „c-cože? Mě matka říkala že jsi mrtvý!" Vykoktala jsem ze sebe. „s matkou jsme se domluvili že budeme dělat že jsem mrtvý." „proč?" Zeptala jsem se a tekly mi slzy po tvářích. „Bylo to pro všechny lepší, tvoje babička mě neměla vůbec ráda a trvala na tom jestli si tě chce matka nechat, nebudu se k tobě hlásit." Řekl smutně Sirius. Naši dojemnou chvilku přerušil Harry, který chtěl vědět proč Sirius zradil jeho rodiče. Nakonec zjistil že to neudělal Sirius. Všichni jsme vyšli ven z chýše. „Siriusi, co s tebou teď bude?" Zeptal se Harry potom co mu Sirius vše vysvětlil. „no, vrátím se do sídla Blacků a zůstanu tam." Usmál se. „budeš mi hrozně chybět!" Rozloučila jsem se, objala ho. Hned po mě se s ním rozloučil i Harry. Sirius se změnil ve vlka a odběhl pryč. Sice jsem ho znala pouze chvíli, ale cítila jsem se jako bych ho znala celý život. Tekly mi slzy po tvářích a Harry mě objal. „bude mi chybět." Brečela jsem Harrymu na rameni. „mě taky." Opřel si Harry hlavu o mě. Všichni jsme se rozešli k hradu a celou dobu bylo hrobové ticho. „hele, já si někam zajdu, běžte napřed." Řekla jsem svým kamarádům a šla k jezeru.

Sedla jsem si na molo, sundala boty a ponožky a v ledové vodě si máčela nohy. Najednou jsem se rozbrečela. Po chvíli jsem ucítila něčí kroky jak se přibližují ke mě. Vedle mě si sednul pohledný blonďák. Rychle jsem si otřela slzy aby neviděl že brečím. „víš, chtěl bych se ti omluvit za to že jsem chtěl..." „Hele Draco, teď fakt nemám náladu řešit Pottera." Sbevědomě jsem ze sebe dostala. „pojď postav se." Podal mi ruku Draco. Stále jsem koukala do země aby nebylo tolik vidět že brečím. Přitáhl se ke mě a objal mě. Jakmile mě objal jsem se ještě víc rozbrečela. Odtáhnul se a otřel mi palcem slzy. „co si zaplavat?" „zbláznil si se? Však je zima." Vykoktala jsem ze sebe jakmile jsem se uklidnila. Draco si najednou sundal svetr, tričko i kalhoty. „jsi blázen Draco Malfoyi." Řekla jsem když už jsem byla naprosto klidná. Ani jsem to nestačila doříct a už byl ve vodě. „pomož mi ven, prosím." Pousmál se Draco. Natáhla jsem mu ruku, jenže on mě za ni zatáhl a skončila jsem ve vodě. On se začal hrozně smát. „ty jsem blbej!" Vykřikla jsem, ale hned na to jsem se začala smát taky. Připlaval ke mě a chytil mě za ruku. Následně i za druhou a nakonec mě objal. Cítila jsem se, no vlastně jsem necítila skoro nic, byla jsem úplně promrzlá. Objetí jsem mu vrátila. V jeho objetí jsem se zaklepala zimou a on si toho nejspíše všimnul. „pojď jdeme ven." Usmál se a pomohl mi ven z jezera. Popadl koště, které si předtím nejspíše přinesl, já se ho pevně chytila a vznesli jsme se do vzduch. Bohužel tam byla ješťe větší zima. Draco opatrně vlétl do jeho pokoje a lehce přistál. Rychle se rozeběhl k oknu a zavřel ho. „děkuju." Usmála jsem se na něj. Chvilku jsme se na sebe koukali a pak se rozešel směrem k velké skříni. „tady máš." Podal mi jeho kraťasy a černé triko. „Děkuju." Usmála jsme se a namířila si to do koupelny. Sundali jsem si ze sebe vše mokré a převlékla se do jeho oblečení. Vylezla jsem z koupelny a Draco seděl na posteli. „sluší ti to." Lišácky se usmál. „úplná miss Bradavice." Zasmála jsem se. Podívala jsem se z okna kde byla příšerná tma. „sakra! Musím na pokoj." Začala jsem panikařit. „tak dnes přespíš u mě." Zasmál se Draco. „tak to určitě." Řekla jsem a on se jen zamračil. Po chvilce přemlouvání jsem kývla na to že u něj přespím. Postel byla dost veliká pro nás oba. Lehla jsem si do postele, přikryla se a pomalu upadla do říše snů.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Nazdárek 💘
Tak a je to tadyyy! Nat a Draco se dost sbližují. A co říkáte na Nat otce?💘
Xx💘