Blacková?

11-otevíraní vejce

„Nathal, měla by jsi začít řešit ten úkol." Vyrušila mě Hermiona z myšlenek. „však na tom pracuju." Odsekla jsem a zvedla se z postele. „já se jdu projít po hradě." Pronesla jsem a vyšla ven ze dveří. Pomalu jsem se vyšla ven z Nebelvírské společenky a namířila si to do knihovny. Vzala jsem to nějakou divnou cestou a najednou jsem se objevila u koupelny prefektů. Z ničeho nic jsem uslyšela tlumený křik. Pomalu jsem vešla do koupelny, kde leželo něčí oblečení. „Ahoj Nathalie!" Zapuštěná Uršula. 'Natálie, ne opravdu se tak nejmenuju' Pomyslela jsem si. „Ahoj Uršulo." Nahodila jsem falešný úsměv. „čí to je?" Položila jsem jí otázku. Jen ukázala prstem na vodu plnou bublin. Z ničeho nic se z vody vynořil Cedric. „Ahoj Cedricu." Usmála jsem se a Cedric se okamžitě usmál. „ahoj Nathal." Usmál se a vylezl z vody. Sotva se začal zvedat jsem se okamžitě otočila. „neboj, mám plavky." Zasmál se. Pomalu jsem se otočila a podívala se mu do očí. „co tu děláš?" Prolomila jsem ticho. „otevírám zlaté vejce." Oznámil. „fungovalo to?" Nadšeně jsem se zeptala. „ano!" Prohlásil a já se okamžitě rozeběhla pryč. Běžela jsem přímo k nám na pokoj.

„co se děje?" Zvedla se ze země Hermiona. „vím jak otevřít vejce!" Vykřikla jsem, prohrabala šuplík s oblečením a vytáhla plavky. „jak?!" Divila se Ginny. „no, to nevím, ale vím že to musím udělala v koupelně prefektů." Oznámila jsem a najednou se zastavila. Po chvíli jsem vešla do koupelny a převlékla se do plavek. Na ně si vzala tepláky a nějaké tričko. Popadla vejce a rozloučila se s holkama. Seběhla jsem schody do společenky, kde seděli na sedačce Harry a Jess. Trochu jsem se na ně zaměřila a zjistila že se líbají. Měla jsem z Jess hroznou radost. Proběhla jsem společenkou a vyšla ven. „kampak máš namířeno krásko?" Ozval se velmi známý hlas. Otočila jsem se a spatřila vysokého blonďáka. „do koupelen." Usmála jsem se a blonďák ke mě přišel blíž. Něžně mě políbil a po chvíli mi položil otázku. „a co tam?" „no, jdu se vykoupat." Zasmála jsem se. „co kdybych šel s tebou?" Lišácky se usmál Draco. „klidně." Pousmála jsem se a barva mých tváří se změnila na lehce narůžovělou. Chytla jsem ho za ruku a vyrazili jsme.

Dorazili jsme do koupelny, zvřeli dveře, nepustili vodu a vylezli do ní. Vzala jsem vejce, ponořila se s ním pod vodu a otevřela ho. Začalo nádherně zpívat. Celou písničku jsem doposlouchala a vynořila se. „tak co?" Zeptal se Draco. „no, říkalo to něco o tom že v našem světě je nemůžeme slyšet. Taky to bude někde ve vodě, budu mít jen hodinu na to získat něco důležitého." Vysvětlila jsem mu. „no, podle mě to bude v černém jezeře, kde žijí jezerní lidé." Snažil se mi pomoct Draco. „to je dobrý nápad!" Pronesla jsem a dala mu pusu na tvář. „mohli by jste toho nechat?!" Zapištěla Uršula. „však jsem mu jen dala pusu na tvář!" Okřikla jsem Uršulu. „blablabla!" Zasmeptala Uršula a zmizela v kabince. „já jí tak nesnáším!" Zamumlal Draco. „no, nepůjdeme do knihovny?" Zeptala jsem se a společně vylezli z vody. Osušili jsme se ručníkem, který jsem si sebou vzala a oblékli se. „pojď!" Chytla jsem ho za ruku a vyrazili jsme do knihovny. Spousty lidí se na nás koukalo. Zahlédla jsem i výraz Pansy. Vypadala zde za chvíli vybouchne. Nad představou toho, zme by vybouchla jsem se musela lehce pousmát. „tak jsme tady." Prohlásil Draco a vstoupili jsme do knihovny. „tak kam půjdeme?" Zeptal se po chvíli. „no, potřebovala bych zjistit něco, co mě dokáže nechat hodinu dýchat pod vodou." Zamyslela jsem se. „myslím že ti můžu pomoct." Ozvalo se od regálu s knihami. Rychle jsem se otočila a stál tam Neville. „ahoj Neville." Usmála jsem se. „myslím že by ti pomohl žaberník." „žaberník?!" Divila jsem se. „a kde ho seženu?" Zeptala jsem se. „no, pár jich má Snape v kabinetu." Vysvětloval Neville. „děkuju moc." Opět jsem se Usmála a s Dracem jsme vyrazili ke kabinetu Snapea. „jak od něj chceš získat žaberník? A jsi si jistá že ti Longbottom nelhal?" Kladl mi otázky Draco. „jsem si tím jistá. No, a myslím že pokud nám Snape nedá ten žaberník, jediné co nám zbývá je ho ukrást." Zamyslela jsem se. „ukrást?" Co se to s tebou děje?" Zasmál se Draco, když jsem byli u kabinetu Snapea. Opatrně jsem zaklepala na dveře a hned z nich vyběhl Snape. V tu chvíli co mě uviděl, celý zamrznul. „Dobrý den pane profesore..." „dobrý den slečno Blacková, pane Malfoy." Vyrušil mě Snape. 'Jak ví o mém jméně?' Pomyslela jsem si. „pane profesore, potřebovala bych se zeptat jestli by jste mi nedal žaberník?" „proč?!" Pronesl otráveně Snape. „na turnaj." Oznámila jsem mu. „pokud vám ho mám dát, dám vám ho až v den turnaje!" Pronesl Snape. „děkuju moc!" Usmála jsem se a s Dracem jsme odešli pryč. „vážně? On mi ho jen tak povolil?" Divila jsem se. „v poslední době je divnej, ale buď ráda že ti ho dal." Usmál se Blonďák. „nezajdeme do prasinek?" Zeptala jsem se. „jasně rád." Odpověděl blonďák. „tak já se dojdu převléct." Usmála jsem se, políbila ho na tvář a šla do pokoje. 

„ahoj." Pozdravila jsem holky, když jsem dorazila do pokoje. „ahoj!" Odpověděla všechny tři naráz. „kdyby mě někdo hledal, půjdu s Dracem do prasinek." „jasně, my s Harrym, Ronem a Jess půjdeme taky." Usmála se Hermiona. Vytáhla jsem černé džíny, bílé tričko a převlékla se. Popadla Nebelvírský svetr a oblékla si kabát. „tak v Prasinkách!" Zavolala jsem, když jsem vycházela z pokoje. Seběhla jsem schody do společenky a společenku nenápadně prošla. „Draco!" Zaradovala jsem, když blonďák stál před společenkou. Nastavil mi jeho ruku, já se ho chytila a vyrazili jsme. Celou cestu jsme si o něčem povídali, dokud jsme nedorazili ke třem košťatům. „tak co si dáš?" Usmál se Draco. „dýňový džus asi." Zamyslela jsem se a najednou na stole stály dva dýňové džusy. „Draco, já mám hrozný strach." Prohlásila jsem smutně. „co-co se děje?" Ustaraně se zeptal a chytil mě za ruku. „já nechci soutěžit, hrozně se bojím." Draco se na mě jen ustaraně podíval a pronesl: „neměj strach, jsem tu pořád s tebou. Jsi ta nejsilnější osoba, kterou znám." Věděla jsem že mi tou poslední větou lhal, ale trochu mi to pomohlo. Lehce jsem se Usmála a napila se džusu. „nepůjdeme zpět?" Zeptal se Draco. Jen jsem kývla hlavou a vyrazili jsme. Celou cestu jsme si povídali a smáli se. Bylo to hrozně fajn.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahoooj!💗
Další kapitola je tady. Snad se vám líbí!🥺💗 moc děkuju všem co si tuto knížku čtou!💗
Xoxo💗