Blacková?

Epilog

Jako malá jsem věřila v to že dobro vždy zvítězí nad zlem. Možná ano. V pohádkách dobro přemůže zlo a vše je opět v pořádku, ale v reálném světě to tak prostě není. Sice jsem s přáteli přemohli jednoho z největších černokněžníků všech dob, ale přišla jsem o spoustu lidí. Nejtěžší pro mě bylo smířit se se smrtí mého milovaného otce Siriuse Blacka. Ani jsem mu nestihla říct ahoj. Byl to ten nejůžasnější člověk. Vždy když mi bylo smutno po matce, přátelích a nebo jsem se prostě cítila špatně, dokázal mě rozveselit. Vždy mne nechal vyhrát v šachách abych se necítila špatně. Od prvního dne co jsem zjistila že je to můj otec jsem si připadala jako bych ho znala věcnost. Když mi zemřela matka, byl to on který se mnou trávil většinu času aby mi zvednul náladu.

Další těžká smrt byla smrt mé matky. O mě a Fleur se starala jak nejlépe dokázala. Když jsem byla malá jednou v noci jsem k ní přišla a řekla ji že se bojím že jednou umře a já to bez ní nezvládnu. Maminka mi Pověděla že se nemám čeho bát, že jsem ta nejšikovnější dívka na světě a že tu se mnou ještě dlouho bude. Vždy když si na tyto slova vzpomenu popadne mě smutek...

Můj nejlepší kamarád mě opustil strašně brzo. Děkuju ti Frede Weasley za to že jsi mě po tu dobu co jsme se znali bavil. S tebou jsem se vždy nasmála. Za tu dobu co jsme se znali jsem se nasmála víc jak za celý svůj život. Podporoval jsi mě a byl jsi tím nejlepším kamarádem, kterého jsem si kdy mohla přát. Když jsem se dozvěděla že jsem o tebe přišla, připadala jsem si jako kdyby z celého světa zmizela radost, smích a štěstí.

Všechno zlé je pro něco dobré... sice jsme porazili pána zla, ale přišla jsem o spoustu úžasných lidí. Abych tu pořád nemluvila o špatném. V Bradavicích jsem potkala své dvě nejlepší Hermionu Grangerovou a Jessicu Williamsovou. Tyto dvě za mnou stáli ať se stalo cokoli. Byli moje opora, v těch nejtěžších chvílích. Společně se nám povedlo zabít Voldemorta. Také je zde chlapec, kterého považuji jako svého bratra. s Harrym jsem trávila spoustu času. Byl na mě vždy hodný a byla s ním zábava. Nikdy se nestalo že bych se na něj nemohla spolehnout. Vím že mu vždy můžu věřit. Vždy za ním budu stát a věřím že on bude stát za mnou.

Největší díky patří mému snoubenci Dracovi. Sice jsme měli ve vztahu nějaké problémy, ale vždy mě chránil. Nikdy jsem si nedokázala představit že se tak moc zmiluju. Od prvního polibku jsem věděla že je to můj princ na bílém koni. Nikdy jsem nepochyboval že bych ho nemilovala. Bezmezně mu věřím a nikdo to nikdy nezmění. Vždy při mně stál a já se na něj mohla spolehnout. Vždy mě podporoval i když se mu to nelíbilo. Nikdy bych si neodpustila, kdybych o něj přišla. Je to ten nejůžasnější muž, kterého jsem si mohla přát. Z celého svrhli srdce tě miluji Draco... <3

Musím přiznat že ničeho co se v mém životě stalo nelituji. Svůj život jsem žila nejlépe jak jsem mohla. Poznala jsem spoustu úžasných lidí a o některé jsem bohužel přišla... šle nikdy nepřijdu o ta úžasné zážitky co s těmito lidmi mám. A jak říkávala moje matka, „co tě nezabije, to tě posílí."

                Nathalia Bella Delacour Blacková <3

~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahoj,
Toto je úplně poslední kapitola této knížky. wow! Všem co se dostali až sem moc děkuju že jste knížku dočetli. Budu moc ráda za váš názor na knížku!🤍
Mimochodem už pracuji na další knížce🤍
Děkuju moc za 1k přečtení!🤍🤩
Xoxo🤍