Blacková?

20- Mami....

Zelený paprsek z Belatrix hůlky zasáhl přímo mou matku. „miluju tě...." bylo to poslední co jsem od matky slyšela, když mi padala do náručí. Začali mi stékat slzy a já si musela kleknout. „ne! Mami ne! Prosím! Nesmíš mě opustit!" Ječela jsem z plných plic, kdy mě Sirius držel za ruce. „já jí zabiju!" Zakřičela jsem ještě jednou a vyškubla se Siriusi z rukou. Oči jsem měla plné slz, které mi stékaly i po obličeji. S hůlkou v ruce jsem běžela za Bellatrix. „crucio!" Zakřičela jsem s hůlkou namířenou na ni. Bellatrix se svíjela v křečích na zemi. „jen do toho! Tu kletbu znáš!" Ozval se hlas těsně za mnou. Lehce jsem hůlkou cukla a Bellatrix rychle utekla. „konečně můžu potkat onu vyvolenou!" Řekl hlas, procházející okolo mě. Oči jsem měla neustále plné slz. „tak slabá jsi! Kdyby jsi se přidala k nám, mohla by jsi toho dokázat víc!" Řekl Voldemort. Z ničeho nic jsem ucítila něčí dotek na zápěstí. „Přidej se k nám! A tvé matce pomůžeme!" Řekl opět a dále mě držel za ruku. Bylo mi tak špatně, že jsem ho vůbec neposlouchala. Neustále jsem myslela na ty oči, mé umírající matky. Podlomila se mi kolena a klečela jsem na zemi. „mami..." Zašeptala jsem. „já to chápu! Přidej se k nám!" Řekl opět Voldemort. „Bylo od tebe pošetilé sem chodit Tome!" Ozval se starší hlas. Ihned jsem se k němu otočila a tam stál Brumbál. Voldemort konečně mou ruku pustil a couvl pár kroků dál. Mezitím se ke mně Brumbál přiblížil. Pomalu si stoupnul přede mě. Uslyšela jsem hrozný řev, rány a velký hluk. Voldemort s Brumbálem bojovali. „přidej se k nám!" Ozvalo se mi v hlavě. „nikdy se k tobě a těm tvým vrahům nepřidám!" Řekla jsem. „Nathal..." promluvil na mě Brumbál. „jsi tak slabá!" Ozval se opět hlas v mé hlavě. „všichni tě považují za něco co nejsi! Nikdy se z tebe nic nestane! Nikdo z těch lidí okolo tě nemá rád! Nikomu na tobě nezáleží!" Říkal dál hlas. Ležela jsem bezmocně na zemi a všichni na mě koukali. „co ty o tom víš!" Zašeptala jsem. „je mi tě vlastně fakt dost líto! Každou noc usínat s tím že jsi vrah, nemít nikoho komu se svěřit ani nikoho koho by jsi miloval. Jsi vlastně hroznej ubožák. Zabíjet lidi, jen kvůli tomu, vlastně ani nevím proč někoho zabíjíš! Zabíjet mudly? To je ohavnost! Zabíjet kouzelníky? Také ohavnost! Jsi hrozná zrůda!" Řekla jsem polohlasem. V tu chvíli jsem upadla do bezvědomí. „Nathal! Prosím vbuď se!" Slyšela jsem brečící hlas. Pomalu jsem otevřela oči. „Mami?" Vykulila jsem oči. „jen jsem ti chtěla říct, že tě hrozně miluju! Jsi ta nejstatečnější dívka, kterou jsem za svůj život poznala." Řekla mamka. „Nathal!" Ozval se opět brečící hlas. Pomalu jsem otevřela oči a tam klečela Jess. „Nathal!" Vyjekla Jess a objala mě. Opět mi začaly téct slzy, jen z myšlenky na matku. „Nathal! Vše bude v pořádku!" Řekl hlas vedle mě. „Siriusi!" Rozbrečela jsem se a on mě objal. „pojďte, musíme ji dostat na ošetřovnu!" Řekl Brumbál. "Booooom" ozvalo se a všichni jsme byli v Bradavicích.

Ležím na posteli, vedle mě zdrcený Sirius, naproti mně Jess s Hermionou, Harrym a Ronem. Na druhé straně sedí smutný Draco. Pomalu jsem se rozhlédla po místnosti. „tak co už je ti líp?" Zeptal se vystrašený Sirius. „ano!" Usmála jsem se na něj. „tati? Hrozně mi chybí!" „já to chápu, zlatíčko." Řekl smutně Sirius. Draco, celou tu dobu co jsem na oštřovně, se nepustil mé ruky. Celou dobu tam byl se mnou. Ani jednou jedinkrát neodešel. Byla jsem za to tak moc ráda, že tam se mnou byl. „Slečno, jak pak vám je?" Přiběhla s milým úsměvem Madam Pomfreyová. „už je mi lépe." Usmála jsem se na ni. „tuma, vypijte to." Podala mi fialovou lahvičku. Vypila jsem to. Bylo to celkem dobré. „co je to?" Zeptala jsem se. „váš oblíbený džus." Usmála se na mě madam Pomfreyová. Pořád jsem musela myslet na matku, na ty oči, do kterých jsem koukala když umírala. „Nathalia!" Vběhla na ošetřovnu Fleur. „Fleur!" Řekla jsem se slzami v očích. Na Fleur bylo vidět že brečela. Přiběhla k mé posteli, sedla si na ní a chytila mě za ruku. „jsi v přádku? Nemůžu o tebe přijít!" Říkala Ubrečená Fleur. „já ano..." řekla jsem smutně.

Uplynulo pár dní a mě pustili z ošetřovny. „tak jdeme Nathal." Řekl Sirius a vzal mi kufr. „budete mi chybět!" Řekla jsem a každého z kamarádů objala. „drž se!" Řekla smutná Jess, když mě objímala. Pomalu jsem přešla ke Dracovi. „Budeš v pořádku?" Zeptal se smutný blonďák. „slibuju!" Řekla jsem a objala ho. Po objetí mě políbil. „Miluju tě!" Řekl blonďák. „já tebe taky miluju Draco!" Řekla jsem a opět ho políbila. Když už jsem se rozloučila s přáteli, pomalu jsem přešla k Siriusovi. „připravená?" „ano!" Kývla jsem na Siriusovu otázku. "Booooom" ozvalo se a my se přemístili do hlavního štábu. „Nathal!" Ozval se hlas od stolu. Pomalu jsem vešla do dveří a tam stála Nymphadora. „Doro!" Řekla jsem s lehkým úsměvem. Nymphadora ke mne přiběhla a objala mě. „jsi v pořádku?" Zeptala se. „v rámci možností ano." Řekla jsem smutně. Sirius mi mezitím vynesl kufr do pokoje. „děkuju tati." Řekla jsem smutně. Vešla jsem do pokoje, sedla si na postal a tupě zírala do zdi. Sáhla jsem na noční stolek, kde ležela moje fotka s Matkou. Jen jsem na tu fotku koukala a musela jsem brečet. „Maminko! Hrozně mi chybíš..." Zašeptala jsem potichu. Pomalu jsem přešla ke svému kufru a otevřela ho. Sáhla jsem do kapsy uvnitř a z té vytáhla pobertův obraceč. Nandala jsem si ho na krk a pomalu se začala vracet v čase. Viděla jsem sebe a matku jak sedíme ne trávě u nás na zahradě. „Maminko?" Zeptala se malá Nathal. „ano princezno?" Odpověděla maminka. „máš mě ráda?" Zeptala se opět malá Nathal. „mám tě ráda nejvíc na světě Nat." Usmála se maminka. Obě jsme se posadili a malá Nathal matku objala.  Otočila jsem obrátku a vrátila se zpět v čase. Tekli mi po obličeji slzy. Vždy když jsem na matku Pomyslela chtělo se mi brečet. "Ťuk ťuk" zaklepala na mé okno sova. Otevřela jsem okno, vzala si dopis a posadila se na postel.

"Milá Nathal, všem nám tu mic chybíš. Už se moc těším až tě budu moct navštívit. Draco je v poslední době dost smutný a pořád o tobě mluví. Už dopisujeme pár posledních zkoušek. Famfrpálový zápas jsme nohužel prohráli. Všichni tě moc pozdravují. Mám tě moc ráda.
                                                    Tvoje Jessica<3"

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahoj!🥺
Další kapitolka je tady! Omlouvám se že jsem dost pozměnila děj. Prostě mám Siriuse až moc ráda!😅💗🥺 tak snad se kapitola líbí!
Xoxo!💗