Blacková?

13- třetí úkol

Čas rychle plynul a pomalu se blížil poslední úkol.

Sen
'„Harry! Cedricu!" Křiklan jsem na dva chlapce kteří se právě prali. přiběhla jsem k nim a odtáhla je od sebe. „pojďte k tomu poháru všichni najednou!" Snažila jsem se je uklidnit. Bohužel to nezabralo a Cedric se na mě naštval. Beze slova mě strčil do křoví. „Nat!!" Uslyšela jsem křik a po chvíli náhle ticho. Chvíli okolo mě byla tma a z ničeho nic jsem se objevila na nějakém hřbitově. „c-co tu dělám?" Zašeptala jsem a hned na to se ozvala rána. Na místě se objevil Harry a Cedric s pohárem. „Harry!" Rozeběhla jsem se ke kamarádovi a objala ho. „Nat!" Zašeptal, když jsem ho objímala. Když jsem si všimla Cedrica, odtáhla jsem se od Harryho a po Cedricovi hodila naštvaný pohled. „Nat, neměj mu to za zlé, byl pod kletbou!" Vysvětlil mi Harry. Podívala jsem se na Cedrica, který se na mě provinilec díval. „H-Harry!" Zašeptala jsem nahlas, když jsem spatřila červíčka, který držel nějaké deky. „zabij přebytečného!" Ozvaly se deky a Červíček seslal kletbu AVADA KEDAVRA! „Neee!" Zaječela jsem, když zelený paprsek vyletěl z hůlky Červíčka.'
Konec snu

Okamžitě jsem vyletěla z postele. Všechny tři mé spolubydlící. „pane bože!" Vykřikla jsem. „Nat? Co se děje?!" Přiběhla ke mně Jess. „zdál se mi sen, s Harrym a Cedricem jsme se při 3. Úkolu dostali na hřbitov. Kde, kde s objevil Červíček. Jednoho z nás zabil! Nevím koho, ale někoho ano." Rozbrečela jsem se Jess v náručích. „To bude dobré!" Uklidnila mě Jess. „já se bojím!" Zašeptala jsem. „nic se neděje všechno bude v pořádku." Dál mě uklidňovala Jess. „pojďme, půjdeme na snídani, tam si promulvíš s Harrym." Vysvětlila mi Hermiona. Rychle jsem se převlékla a udělala si hygienu. Všechny čtyři jsme se vydali na snídani. „Harry!" Zavolala jsem na brýlatw'ho kamaráda před námi. „Nat?" Zeptal se a já měla čas ho doběhnout. „na tom úkolu, nesmíš se dotknout poháru! Je ti to jasný!" Řekla jsem Harrymu. „proč?!" Koukal na mě s vykulenýma očima. „prostě ne! Měla jsem noční můru, kdy jeden z nás zemřel! Ty, já a nebo Cedric! Slib mi že se ho nedotkneš?!" Naléhal jsem na něj. „ano slibuji!" Řekl nervózně Harry. Všech pět nás společně dorazilo do velké síně. K snídani jsem si dala pouze červené jablko a snažila se ho sníst asi tak půl hodiny. Žaludek jsem měla úplně stažený a ani po půl hodine jsem nedokázala sníst jablko.

„Nat, měla by jsi se převléct do dresu." Upozornila mě Jess. „jo jasně!" Škubla jsem sebou a šla se převléct. Čím víc se úkol blížil, tím víc jsem měla stažený žaludek. Rychle jsem se převlékla do svého dresu, učesala si culík a pomalu vylezla ven z koupelny. „sluší ti to!" Snažila se mě podpořit Jess. „mám strach!" Řekla jsem a rozbrečela se. Jess ke mně přišla a objala mě. „Jess, ten sen mě hrozně vyděsil, mám o Harryho strach." Posmutněla jsem kamarádce a ona mě silněji objala. „neboj, budeme tam s tebou." Pronesla Jess a společně jsme vyrazili na místo úkolu.

„Draco!" Zakřičela jsem, když jsem uviděla vysokého blonďáka. „Nathal!" Řekl když se otočil. Přišla jsem k němu, objala ho a on mě políbil. „neměj strach! Zvládneš to! Miluju tě." Uklidnil mě Draco. Hned na to nás doběhla i Jess s Harrym. „Harry, dej na sebe pozor a hlavně mysli na to co jsem ti řekla jasný?" Rěkla jsem a podívala se na brýlatw'ho kamaráda. „jasný!" Řekl nervózně. Už jsme byli u bludiště a museli jsme se rozloučit. „miluju tě!" Řekl Draco a políbil mě. „držím palce!" Řekla Jess a objala mě. Na oba jsem se Usmála a s Harrym jsme vyrazili k bludišti. „držím palce!" Řekla jsem a objala brýlateho kamaráda. „Nathal!" Ozvalo se když jsem objímala Harryho. „Fleur!" Odtáhla jsem se od Harryho a rozeběhla se za sestrou. „dávej na sebe pozor! Slib mi to!" Strachovala se Fleur. „slibuju! Taky na sebe dávej pozor!" Usmála jsem se na sestru a objala ji. „pojďte sem slečno Delacour!" Zavolala na mě profesorka McGonagallová. „buďte opatrná! Čeká vás tam spoustu zlých věcí! Pokud by jste chtěla z turnaje odstoupit, vyšlete do nebe paprsek." Oznámila mi profesorka a já na všechny její pokyny kývla hlavou. Pan profesor Brumbál něco říkal, ale byla jsem tak nervózní že jsem slyšela každé čtvrté slovo.

„na výstřel vyráží slečna Delacour, pan Diggory a pan Potter..." sotva to stihnul Brumbál doříct a Filch už vystřelil. Pomalu jsem vstoupila do bludiště, které se za mnou zavřelo. Hned mě popadl záchvat strachu, ale po chvíli jsem se uklidnila. Udělala jsem dalších pár kroků, dokud jsem nrnarazila na rozcestí. Šla jsem do prava. Udělala jsem pár kroků a uslyšela křik. „Harry?! Fleur?!" Zakřičela jasná bych zjistila kdo to je. „Nathal?!" Ozvalo se z pravé strany. „Harry?" Zakřičela jsem a rozeběhla se tím směrem. „Harry?!" Křičela jsem víc a víc a běžela dál. Z ničeho nic jsem narazila do vyššího kluka. „jsi v pořádku?" Zeptal se mě a já se rychle zvedla. „ano, promiň... Cedricu?" Divila jsem, na koho jsem narazila. „pojď, jdeme za pohárem." Pronesl Cedric a vyrazil. Rychle jsem ho chytila za ruku. „ne! Cedricu! Ani jeden z nás se toho poháru nesmí dotknout. Je to přenášedlo!" Trvala jsem na svém. „jak jsi na to přišla?" Zaptal se nevěřícně. „zdálo se mi o tom." Řekla jsem nejistě. „zdálo?" Zasmál se Cedric a šli jsme dál.

„pšššt!" Zarazil mě Cedric a přitáhl ke keři. „coje?" Zasmeptala jsem Vystrašeně. „halo?" Ozvalo se. „to je Harry!" Zašeptala jsem a rozběhla se za hlasem. „Harry!" Vykřikla jsem když jsem spatřila brýlatého kamaráda. Rychle jsem ho objala a šli jsme. „támhle by měl být Cedric!" Pronesla jsem a šli jsme k tomu místu. Nikde, ale nebyl. „asi už šel." Prohlásil Harry. „asi." Odpověděla jsem a společně jsme šli dál. „Harry, kdo myslíš že vhodil naše jména do poháru?" Zeptala jsem se Harryho, abych se méně bála. „nemám ani tušení!" Posmutněl Harry. „myslíš že ten sen byl pravda?" Zeptal se ustaraně Harry. „nevím, ale asi bych ho úplně nepodceňovala." Řekla jsem, těsně před tím než jsem spatřila modré světlo. „Harry ne!" Zarazila jsem kamaráda, který šel se mnou. „pojď, jen tam dojdeme!" Pronesl Harry a společně jsme došli k poháru. „Cedricu?!" Řekla jsem když na pravé straně stál. „pohár bude můj!" Zakřičel Cedric a rozběhl se proti nám. Do mě strčil a já se objevila v keřích. Poslední co jsem slyšela byl Harryho křik. „Nathal!" Chvíli byla tma a ticho. Z ničeho nic jsem se objevila na hřbitově. „nenenene! Já věděla že to nebyl jen sen!" Šeptala jsem a řekly mi slzy. „Harry!" Řekla jsem lehce zvýšeným hlasem, když jsem uviděla brýlatého kamaráda. Rozeběhla jsem se k němu a objala ho. „Cedricu!" Hodila jsem po něm naštvaný výraz. „promiň." Smutně se na mě usmál. „t-taky to vidíte?" Vypadlo z Cedrica. „co?" Zeptala jsem se a podívala se na křoví kam ukazoval. „to, to vypadá jako Moody!" Řekl Harry. „H-Harry!" Zašeptala jsem nahlas, když jsem uviděla červíčka, který držel nějaké deky. „zabij přebytečné..." ozvaly se deky, ale já je nenechala domluvit a z plných plic Zakřičela: „EXPELIARMUS!" Červíčkovi odletěla hůlka a na chvíli se všude objevil prach. Těsně potom co jsem zaklínadlo Zakřičela já se ozvalo i z kteřů. „Harry, Cede! K poháru." Zakřičela jsem a všichni tři jsme se vrhli k poháru. Jen tak tak jsme to stihli a přemístili se na místo, kde jsme začínali. Po celém obličeji mi tekly slzy. „promiň Nathal, že jsem ti nevěřil." Řekl Cedric. „já se taky omlouvám! Děkuju že jsi nás zachránila!" Řekl Harry a slzely mu oči. „Nathal! Harry!" Uslyšela jsme a objala mě Jess. „ten sen- ten sen byl skutečný! Ono se to doopravdy stalo!" Brečela jsem a objímala Jess a poté i Hermiona. „Nathal!" Ozval se další hlas. „D-Draco?" Zvedla jsem se a rozeběhla se přímo k vysokému blonďákovi. „on, on tam byl Červíček! S voldemortem!" Brečela jsem a objímala Draca. „cože?!" Lekl se blonďák. Už jsem nic neříkala a dál ho objímala. „slečno! Pojďte za mnou!" Ozval se profesor Brumbál. Na chvíli někam odešem, ale Po chvíli se vrátil  a mě s Harrym a Cedricem se ptal na otázky, co se stalo. Všechno jsme mu řekli a on vypadal že nám věří.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahojky!💗
Další kapitolka je tady!! Doufám že se líbí💗 co říkáte na to že jsem "zachránila" Cedrica? Myslíte že je to dobře?💗
Xoxo🥰