Blacková?

5- Malfoy

Pomalu jsem otevřela oči, do kterých mi svítilo slunce. Ucítila jsem jak se mě někdo dotýká. Podívala jsem se a vedle mě ležel namáčknutý Draco. Sakra! Pomyslela jsem si když mi došlo že ležím v objětí s Dracem. Pomalu jsem mu nadzvedla ruku, abych se mohla posadit, ale nešlo to. Cítila jsem obrovský tlak směrem dolu. „notak." Zašeptala jsem a najednou se Draco začal smát. „u merlina Draco!" Řekla jsem a začala se smát taky. „jak jsi se vyspala Miss Bradavice?" Chvilku jsem se zamyslela a nakonec ze mě vypadlo pouze „dobře." Podívala jsem se z okna kde svítilo slunce. „sakra! Musíme vstávat..." prohlásila jsem a vylezla z postele. „nemusíme..." „proč?" „je sobota." Zasmál se Blonďatý chlapec, který neustále ležel v posteli. „a navíc je fakt dost brzo!" „no a já potřebuju být na pokoji aby si holky nemysleli že jsem spala někde jinde, zase by měli kecy." Zamračila jsem se. „kecy? Jaký kecy?" Divil se Draco. Když jsem si uvědomila že nebyl dobrý nápad to říkat, jsem si chtěla nafackovat. „no.... to je jedno." Pousmála jsem se a rychle pozbírala všechny své věci. „tak na snídani!" Prohlásila jsem a Usmála jsem se na pohledného blonďáka. „zatím!" Usmál se. Jeho úsměv mě zahřál u srdce. Ne sakra! Jsme jen dobří kamarádi! Pomyslela jsem si po cestě. Po chvíli jsem se objevila před Buclatou dámou. Řekla jsem jí heslo, ona mě pustila a já se rychle připlížila skrze společenku. „ale ale, kdopak se nám to toulá po hradě?" Uslyšela jsem hlas a instinktivně jsem se otočila. Seděl tam na jedné ze sedaček usmévavý Oliver Wood. Po chvíli co jsem byla v tranzu promluvil. „já jsem Oliver Wood mimochodem." „jo... já jsem Nathalia Delacour." Vykoktala jsem ze sebe. Oliver se na mě usmál a já mu úsměv oplatila. Rychle jsem se otočila a běžela po schodech do pokoje. Pomalu jsem je otevřela a najednou spatřila Hermionu sedící na posteli. „pane bože, myslela jsem že už se nevrátíš." Vykřikla Hermiona a objala mě. „a kde jsi vlastně byla?" Řekla polohlasem. „no... byla jsem u D..." „Malfoye?!" Vykřikla Hermiona. „nekřič tolik!" Snažila jsem se ji uklidnit. „ano byla jsem u Draca... večer jsme se koupali v jezeře a pak už bylo pozdě, tak jsme šli k němu na pokoj..." „k němu na pokoj!? To si ze mě děláš srandu?" Skoro až křičela brunetka. „ano u něj na pokoji!" Zašeptala jsem. „takže toto je jeho oblečení?" „no ano." Pousmála jsem se. Už už chtěla něco říct, ale já rychle zmizela do koupelny. Převlékla jsem se, namalovala a vyčistila si zuby. „holky? Ona byla u Malfoye!" Uslyšela jsem přes dveře když jsem si česala vlasy. Pootevřela jsem dveře a pomalu vešla do pokoje. „u merlina... já vám to tak moc přeju!" Radovala se Jess. „co nám přeješ?" „no však s Malfoyem chodíš ne?" Divila se Jess. „nechodím! Je to jen dobrý kamarád!" „a proč si teda rozmáčkla to jablko když se okolo Draca motala Astorie?" Zasmála se Ginny. Já se naštvala a vyběhla pryč z pokoje. „to je blbka!" Zašeptala jsem, když jsem byla u schodů. Z ničeho nic jsem přeskočila jeden ze schodů a to způsobilo to, že jsem se rozmázla na podlaze. „Nat jsi v pořádku?" Zeptal se mě dost známý hlas. Podívala jsem se za ním a podával mi ruku Harry. „jo jsem. Děkuju." Usmála jsem se a chytla Harryho za ruku. „kam máš namířeno?" Zeptal se Harry. „no chtěla jsem..." začala jsem větu aniž bych si uvědomila že vlastně nevím kam chci jít. „vlastně nevím." Zastyděla jsem se. „tak pojď se mnou dřív na snídani." Usmál se Harry a vyrazili jsme.

„zírá na tebe Malfoy." Oznámil mi Harry. Okamžitě jsem zvedla hlavu a podívala se ke zmijozelskému stolu. Mé oči se dívali přímo do očí zmíněného blonďáka. Lehce jsem se Pousmála a z kamenného výrazu Draca se zrazu stal menší úsměv. „u merlina to je zlatý!" Culila se Jess. Po chvilce se všichni začali smát. Celá jsem zčervenala, ale hned jsem se začala smát taky. „víte vy co? Dnes se naučím létat na koštěti!" Prohlásila jsem a vydala se ven z velké síně. Došla jsem si pro koště a vyběhla ven z hradu. Stála jsem a koukala na koště. „to zvládneš!" Zašeptala jsem a pomalu se posadila na koště. Koště se se mnou pomalu nadzvedlo. V tu chilli jsem se začala šíleně usmívat. Pomalu jsem se snesla k zemi. Rozhlédla jsem se okolo sebe a poté si znova sedla na koště. Plně jsem se soustředila na koště a pomalounku se vznesla do vzduchu. Pomalu jsem stoupala a stoupala, byla jsem pořád výš. Když jsem byla už asi 10 metrů nad zemí, proletěla okolo mě sova. Hrozně jsem se lekla a z koštěte spadla. Kupodivu jsem se země ani nedotkla. Zasekla jsem se ve vzduchu. Pootočila jsem hlavu, kde stál Draco s hůlkou v ruce. Pomalu jsem začala klesat, dokud jsem se nedotkla země. Rozeběhla jsem se k němu a objala ho. „děkuju!!!" Vykřikla jsem. „to byl udělal každý!" „znám spoustu lidí co by tohle neudělali." Řekla jsem a dál jo objímala. „Nat?" Uslyšela jsem a rychle se od Draca odtrhla. Vedle nás se smála Jess, Hermiona, Harry a Ron. „Nazdar Malfoyi." Pozdravila ho Jess a Usmála se na mě. Celá jsem zrudla. V poslední době rudnu dost často. Lehce jsem natočila pohled na blonďáka, který stál vedle mě a lišácky se usmíval. „tak my asi půjdeme co." Naznačila Hermiona a odešla i s ostatními pryč. „U Merlina! To bylo trapný!" Oznámila jsem blonďákovi. „co na tom bylo prosimtě trapnýho?" Zasmál se Draco. Nevěděla jsem co říct tak jsem prostě mlčela. „nechceš skočit do Prasinek?" Zeptal se Blonďák a popadl mě za ruku.

„viděl jsi jakou měl včera Snape náladu?" Zasmála jsem se a Draco začal imitovat Snapea. Já se v tu chvíli začala šíleně smát. „nebo jak si Diggory vtrhnul do špatný třídy." Dodal Draco a já dostala další výbuch smíchu. Oba jsme se tam šíleně smáli a všichni se na nás koukali. „pojď, radši půjdeme ven." Řekla jsem, když jsem se přestala smát. Vyběhli jsme ven z tří košťat a namířili si to směrem k jezeru. Po cestě bylo hrobové ticho, dokud do mě někdo nenarazil. „co si to dovoluješ?!" Ohnal se Draco po Oliverovi, který do mě zezadu narazil. „klid, klid." Uklidnila jsem Draca. „moc se ti omlouvám, jsi v pořádku?" Položil mi otázku Oliver. „jo, jsem v pořákdu." Usmála jsem se. „mimochodem nebyla jsi to ty kdo dnes letěl na tom koštěti?" Zeptal se opět Oliver. „pojď Nat jdeme." Chytil mě za ruku Draco. „no jo byla." Pousmála jsem se. „chce to trochu cviku a bude to o dost lepší." Usmál se Oliver a já mu úsměv oplatila. „tak zatím!" Zavolala jsem, když mě Draco táhnul pryč. „co děláš prosimtě?" „ten blbec tě balil!" Řekl naštvaně Draco. „ne nebalil!" Oznámila jsem blonďákovi. Dorazili jsme k jezeru, kde jsem si povídali, dokud Draco nepronesl „viděla jsi jak se Pansy snažila sbalit Zabiniho? U toho jsem málem umřel smíchy!!!" Řekl Draco a já se začala smát. „pojď se vykoupat!" „notaaaak! Zbláznil ses? Po druhý za dva dny?" Prohlásila jsem a on mi pomohl se zvednout. „fakt se koupat nejdu!" Ani jsem to nedořekla a on mě strčil do vody. „zabiju tě!!!!!" Vykřikla jsem a mezi tím blonďák skočil do vody.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahojky!
Další kapitola je tady!!!
Omlouvám se že tyto kapitoly nejsou nijak extra zajímavé, musím ten příběh rozepsat💖
Líbí se vám příběh?💖
Xx🥰