Blacková?

31- doupě

„dobré ráno!" Vtrhnul do pokoje Sirius. „tati!" Ozvala jsem se ze spousty peřin. „jedem k Weasleyovým!" Oznámil mi Sirius. Ani jsem mu neodpověděla a vyletěla z postele. Popadla před připravené oblečení, převlékla jsem se. Už pomaleji jsem se přesunula do koupelny a udělala si hygienu. Vlasy jsme si vyčesala do vysokého culíku a vrátila se opět do pokoje. Vzala zabalený kufr a přešla s ním dolu do jídelny. „připravena?" „nepřemišťuji se poprvé..." zešeptala jsem a ozvalo se velké boooom. „tak jsme tu." Řekl Sirius a otevřel dveře od předělaného doupěte. „dobré ráno Molly!" Usmál se Sirius. „ahoj Siriusi. Nathal! Jakpak se máš zlatíčko!" Přívítala mě nadšená paní Weasleyová. „výborně!" „to je dobře, ti ospalci ještě spí. Tak se zatím posaď, já je dojdu vzbudit! Frede! George! Ginny! Rone!" Zakřičela paní Weasleyová a do místnosti pomalu dorazili 4 rozespalý zrzci. „dobré ráno!" Řekla jsem trochu nahlas a všichni čtyři se najednou probrali. „co? Co ty tu děláš?" Řekl zmatený George. „no co asi? Moje sestra se za pár dní vdává!" Řekla jsem s úsměvem. „chyběla jsi mi Nathal!" Přišla ke mně Ginny a objala mě. „ty mě taky!" Řekla jsem a Ginny už mě objímala. „dobré ráno krásko!" Řekl s úsměvem Fred. „Dobré ráno Weasley! Chyběl jsi mi!" Zasmála jsem se a Fred mě objal. „co se tu děje?" Dorazil do místnosti Bill a hned za ním Fleur. „Fleur!" Vykřikla jsem a rozeběhla se k sestře. „Nathal! Tak moc jsi mi chyběla!" Řekla Fleur a silně mě objala. „ty mně víc!" Řekla jsem v objetí. „ty jsi tak strašně vyrostla!" Řekla Fleur nadšeně. Nevěděla jsem co na to říct, tak jsem se jen Usmála. „Nathal, běž si dát kufr k Ginny." Řekla mile paní Weasleyová a já s Ginny pomocí vynesla kufr nahoru. „ukažte!" Přišel k nám Fred a kufr kouzlem nadzvednul. „jsem myslel že toto kouzlo jste se učili... je to wingardium Leviosa. Švihnout a máchnout!" Dělal si z nás srandu Fred. „páni! Kde jsi se to naučil? To je úžasné!" Řekla jsem ze srandy. On se na mě jen usmál a s kufrem mi pomohl. „páni, sluší ti to." Usmál se Fred po cestě. „no úžasná jsem, tepláky nějaký croptop... nenamalovaná! Úplná miss Bradavice!" Oba s Fredem jsme se zašmáli a vešli do Ginny pokoje. „děkuju." Usmála jsem se a společně jsme sešli dolu. 

O pár dní později
„vyrážíme!" Řekl Moody a společně s ostatními vyrazil k Dursleyovým. Já s Ginny a Jess jsme stáli ve dveřích a loučili se s nimi. „bojím se o ně..." Zašeptala jsem a společně jsme si šli sednout na sedačku. Povídali jsme si a pořád se nikdo nevracel. „myslíš že jsou v pořádku?" Zeptala se nervózně Jess. „doufám.." „už jsou tady!" Řekla paní Weasleyová a všechny jsme vyběhli ven ze dveří. „Harry!" Vykřikla jsem a rozeběhla se ke svému kamarádovi. Pevně jsem ho objala. Hned na to přiběhla Jess a začala ho objímat. „co se stalo? Kde jsou ostatní?" Ptala se Vystrašeně paní Weasleyová. „vrhli se na nás hned na startu..." řekl Hagrid. „no, aspoň že jste v pořádku vy dva." Řekla paní Weasleyová. Najednou jsem se hrozně začala strachovat o Hermionu, Fleur a Freda. „mám strach..." řekla jsem a najednou se ozvala rána. Uviděla jsem jak Lupin vede zrzavého chlapce s krví okolo ucha. Rychle jsem k nim přiběhla a pomohla mu. George jsme rychle odvedli dovnitř na sedačku. V tu chvíli co George ležel se Lupin rozběhl k Harrymu. „jaký tvor byl v Bradavicích, když malý Harry Potter navštívil můj kabinet?" Křičel Lupin a měl hůlku u Harryho krku. „ďasovec!" Řekl Harry a Lupin hůlku spustil. Najednou se ozvala další rána a já, Harry a Lupin jsme vyběhli ven. Uviděla jsem Hermionu a plnou rychlostí se k ní rozběhla a objala ji. Lupin se rozběhl ke Kingsleymu. „jaká byla poslední slova co nám dvoum řekl Albus Brumbál?" Zeptal se Kingsley s nataženou rukou. „Harry a Nathal jsou naše poslední naděje. Věřte jim." Řekl Lupin a Kingsley dal hůlku dolu. „co tě prozradili?" Položil další otázku Kingsley. „Hedvika, nejspíš. Snažila se mě chránit." Řekl Harry a ozvala se další rána a také se z nebes snesl testrál s Fleur a Billem. Jen co se testrál postavil, přišla jsem k němu a objala Fleur. Po chvíli jsem se podívala na místo kde se ozvala rána a tam už Jermiona objímala Rona. „zaslouží si to, nebýt jeho nestála bych tu." Řekla Namphadora a objala Lupina. Nervózně jsem se rozhlížela a čekala než se objeví Fred, pokud se teda objeví. Najednou se ozvala menší rána a na místo se přemístil pan Weasley s Fredem. Jen jsem je uviděla rychle jsem se rozeběhla k Fredovi a objala ho. „měla jsem o tebe hrozný strach..." řekla jse v objetí. Chvíli jsme so objímali a pak jsme s Fredem šli přímo za Georgem. „jak se cítíš?" Zeptal se Fred. „jak nočník..." Zašeptal George. „cože?" „jak nočník, taky má jen jedno ucho." Zasmál se lehce George. „pošuk je mrtvý..." řekl Kingsley. Už jsem ho ani neposlouchala a byla jsem ráda za to že všichni moji přátelé jsou v pořádku. Jakmile všichni odešli do pokojů, já jediná zůstala sedět na sedačce. Prostě jsem koukala do blba. „drahoušku, měla by jsi mu to říct..." řekl milý hlas za mnou. Rychle jsem se otočila a tam stála paní Weasleyová. „já vidím jak na něho koukáš, viděla jsem jaký jsi o něj měla strach..." řekla dál pańí Weasleyová. „já, já..." „myslím že jemu na tobě také hodně záleží..." řekla paní Weasleyová. „myslím že by jsi měla jít spát, zítra je ta svatba..." pokračovala Molly. „já tu ještě chvilku zůstanu, dobrou." Usmála jsem se na Molly a ona odešla pryč. Chvíli jsem přemýšlela nad slovy Molly, dokud jsem neuslyšela kroky. Rychle jsem se schovala za roh. Uviděla jsem Harryho, jak s batohem vychází ven. „kam jdeš?" Zeptala jsem se rázně. „nikdo další kvůli mně neumře!" Řekl Harry a chtěl se otočit. „kvůli tobě? Pošuk neumřel kvůli tobě! Ani George není zraněný kvůli tobě! Harry vzpamatuj se! Možná jsi vyvolený, možná jsem vyvolená já, ale tady šlo vždy o víc!" Mluvila jsem na Harryho, který ke mně byl otočený zády. „pojď se mnou..." „vážně? To tu necháš tvou přítelkyni? Jessicu? Necháš tu Rona s Hermionou? Bez Hermiony, Rona ani Jess nemusíme přežít, navíc máš pořád hledáček! Navíc zítra je ta svatba." Řekla jsem trochu naštvaně. „hele, Nathal mě žádná svatba nezajímá, jasný? Já musím začít hledat ty vyteály." „tak aspoň počkej pár dní, prosím. Já půjdu s tebou, ale prosím zůstaňme na tu svatbu." Řekla jsem. „dobře..." řekl Harry a objal mě. „běž se prospat prosím..." řekla jsem a společně jsme dorazili k pokojům.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Nazdárek!!
Je tu po 252638 letech další kapitolka💗 doufám že se líbí! Nathal + Fred?💗
Xoxo