Blacková?

25- Lucas

„konečně!" Zaradoval se Harry když jsme si konečně sedli ke stolu. „mám takovej hlad!" Pronesla Jess a pustila se do salátu. „Lucas na tebe kouká Nathal!" Drkla do mě Hermiona. „už toho nech!" Ohnala jsem se po ní a všichni se začali smát. Okolo nás najednou prošel Lucas. „vidíš jak se na tebe kouknul?" „vidím?" „myslím že se mu líbíš..." „možná..." vedla jsem potichu dialog s Jess. „tak pojďte jdeme." Řekla jsem a vyrazili jsme do společenky.

„tak, za 3 hodiny je to Křiklanovo posezení!" Zaradovala se Jess a začala schánět hezké oblečení. „chceme jít s Harry sladění. Sice to není ten vánoční večírek, ale aby to vypadalo že jsme spolu." Snažila se vysvětlovat Jess. „jasný chápeme!" Usmála jsem se na ni a přešla kr skříni. „tak co máte v plánu si vzít na sebe?" „asi, ty černé džíny a to bílé tričko. A co ty Herm?" Řekla jsem a otočila se na kamarádku. „zatím nevím, ještě uvidím." Usmála se Hermiona a posadila se na postel. Čas rychle ubíhal a my se pomalu začali chystat. Oblékla jsem si na sebe černé džíny s vysokým pasem, bílé pásové tílko  a černé tenisky. Přešla jsem do koupelny, lehce si navlnía vlasy a namalovala si řasy. Už jsem jen počkala na holky a všechny jsme společně vyrazili. „wau! Tobě to hrozně sluší Jess, vám samozřejmě taky." Usmála se Harry a chytil Jess za ruku. „A-Ahoj..." Vykoktal ze sebe Lucas, kterého jsme po cestě potkali. „Ahoj Lucasi!" Usmála jsem se na něj. „taky jdeš ke Křiklanovi?" „ano jdu." Řekl už normálně Lucas. Přidal se k nám a všichni společně jsme došli ke Křiklanovi. Já se posadila vedle Jess a Lucase. „Ale, slečno Blacková, povězte mi něco o vaší matce." Řekl Křiklan když už byli všichni. Jen jsem se na něj nervózně a smutně podívala. „byla to výborná čarodějka..." bylo jediný co jsem na téma matka byla schopná říct. „myslím, že tento pokrm je opravdu výborný." Řekl nahlas Lucas, ještě než se stihnul Křiklan na něco zeptat. „děkuju..." Zašeptala jsem a poslouchala jak se Křiklan baví s ostatními. „pane Johnsone, slyšel jsem že vaši rodiče jsou bistrozorové." „ano jsou!" Řekl pyšně Lucas. Zbytek večera byl vážně nudný, ale opravdu.

„naschledanou, uvidíme se zítra na hodině." Rozloučil se s námi pan profesor a my odešli. „tak to byla hrůza!" Řekla jsem protáhlé. „souhlasím!" Řekl Lucas. „kam zmizeli?" Zeptala jsem se, když jsem očima hledala své přátele. „teď tu byli!" Řekl Lucas. „rád tě doprovodím!" Řekl a já kývla hlavou pro souhlas. „chystáš se jít na ten vánoční večírek?" „no, Křiklan mě pozval takže asi jo." Usmála jsem se. „a máš nějaký doprovod?" „no, nemám..." „a nešla by jsi se mnou?" Zeptal se trochu nervózně Lucas. „velmi ráda." Usmála jsem se a on mě objal. Přes jeho rameno jsem v dáli zahlédla vysokého kluka. Byl to Draco a Koukal se přímo na nás. „nemohl by jsi mě chytit za ruku?" „proč?" Divil se Lucas. „potřebuju aby někdo žárlil." Řekla jsem a hned na to mě Lucas držel za ruku. „tak pojď jdeme." Řekl a společně jsme šli k Nebelvírské věži. „děkuju moc." „to bylo kvůli Dracovi že?" Zeptal se Lucas. „ano..." „já to chápu." Řekl a usmál se. „byl to fajn večer, moc jsem si to užila. „já též." Usmál se ještě víc Lucas a věsli jsme do společenky, kde seděla skupinka tří kamarádů. „tak dobrou." Řekla jsem a posadila se ke skupince. „vám to spolu hrozně sluší!" Radovala se Jess. „zase nepřeháněj." Zasmála jsem se a dál jsme si povídali. „nejdeme už na pokoj? Jsem dost unavená..." řekla Jess. „já taky." Řekla jsem, všechny jsme se zvedli. Rozloučili jsme se s Harrym a šli na pokoj. „tak co ty a Lucas! Povídej! Přeháněj!" Radovala se Jess. „no, jelikož jste zmizeli, společně jsme šli a uviděli Draca. Tak mě chytil za ruku aby Draco žárlil, to je vše." „to je vše? Ty jsi blázen Nathal!" Zasmála se Hermiona a šli jsme spát

„dobře ráno..." řekla jsem a Zívla si. „dobré!" Řekli všechny tři mé spolubydlící naráz. „za jak dlouho je snídaně?" „no, za pět minut." Odpověděla mi Jess a všechny jsme se začali chystat na snídani. Rychle jsem na sebe hodila šedivé tepláky a bílé tričko a vyrazili jsme. Po cestě jsem si rychle učesala culík. Doběhli jsme na snídani a posadili se ke klukům. „Ronánku!" Ozval se pisklavý hlas ze zadu. „a je to tady..." Zašeptala jsem a protočila očima. Levandule přiběhla k Ronovi a začala mu dávat polibky po celém obličeji. „tak u toho fakt být nemusím, řekla Hermiona, zvedla se a odešla pryč. Já jen pohledem probodla Levanduli a dál jedla kaši. „co máme první hodinu?" „OPČM se Snapeem..." odpověděla jsem na Jess otázku.

„kdy už tam konečně budeme..." zastěžoval si Harry a dál jsme šli do učebny. „ještě kousek..." odpověděla mu Jess. „no konečně jsme tady..." řekl protáhle Harry a vešli jsme do učebny. Jess si sedla vedle Hermiony a Ron s Harrym. „nechceš si sednout ke mně?" Ozval se hlas vedle mě. „je, Ahoj Lucasi. Ráda..." řekla jsem a vražedným pohledem jsem probodávala Herm a Jess. „tak jak se dnes máš?" „no, mohlo by to být i lepší. A co ty?" „výborně, mohu sedět s tebou." Usmál se Lucas. „ticho!" Zakřičel Snape na celou třídu. Z ničeho nic jsem ucítila cizí pohled. Otočila jsem se a přímo na mě zíral Draco. Sotva jsme stihli navázat oční kontakt, už jsem se otáčela k Lucasovi. „už teď mě to nebaví..." Zašeptal Lucas. „a koho by tahle hodina bavila?..." Zašeptala jsem mu nazpět. Oba jsme se začali šíleně smát. „Slečno Blacková! Pane Johnsone?" Napomenul nás Snape. „moc se omlouvám." Řekla jsem a pokoušela jsem se přestat smát. „tak to nám trošku nevyšlo..." Zašeptal Lucas a já se snažila co nejvíc zadržet smích.

„to vypadá že si s Lukášem opravdu rozumíš..." Zaradovala se Jess po hodině. „ano rozumím." Usmála jsem se na ni. Hermiona a Jess se usmívaly od ucha k uchu, to samé i Harry. „notaaaak!" Řekla jsem protáhle, když jsem se na ně koukala.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahojky!
Další kapitola je tadyy! Doufám že se vám knížka líbí!🥰  Co říkáte na Lucase?
Xoxo💗