Sestra Fleur Delacour, to je Nath. Nastupuje do prvního ročníku s TÍM Harrym Potterem. S ním a i s dalšími jejími přáteli prochází další ročníky, kde se stane nejeden zvrat.
*dokončeno*
„co máš vlastně s tou nohou?" Zeptala se Ginny při věcerní konverzaci. „no, mám pouze výron." Usmála jsem se a podívala se na ortézu. „a co Dean Ginny?" Zeptala se Hermiona. „Dean?" Zasmála jsem se. „no... byli jsme spolu jednou venku. JEDNOU!" Zdůraznila rusovláska. „jednou?! Asi tak třikrát!" Zasmála se Jess a Ginny zčervenala. „a co ty a Draco?" Otočila na mě pohled Hermiona. „no, jelikož jsem teď bůhví jak dlouho spala, tak vlastně nevím." Zamyslela jsem se a hned mě vyrušila Jess. „myslím že tě doopravdy miluje. Celou dobu co jsi spala, byl u tebe. Nechodil na hodiny, ani Zabinimu se nepovedlo ho od tebe dostat. Taky tam naběhla Pansy s její krátkou sukní a velkým výstřihem, ani se na ní nepodíval. Prostě byl pořád u tebe a měl o tebe hrozný strach." Vysvělila mi Jess.
„tak zatím Nathal, všechny knížky tu máš. Tak já jdu." Rozloučila se se mnou Jess a odešla na hodinu. Podívala jsem se na hromadu knížek co ležela na skříňce a protočila očima. Pomalu jsem se zvedla z postele a pokusila se postavit. Byla jsem hrozně líná brát si berle, tak jsem se postavila a začala kulhat ke skříňce. Na ortézu jsem jen lehce našlapovala. Ze skřipňky jsem vytáhla černé tílko a černé tepláky. Dokulhala jsem k posteli a převlékla se. Tentokrát jsem si vzala berle a přešla celou místnost do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, opláchla obličej a udělala culík. Opět jsem přešla ke skříňce a vzala si učebnici OPČM a začala si projíždět co všechno jsem zameškala. Popadla jsem učebnici a přemístila jsem se na parapet k oknu. Posadila jsem se na polštář co jsem si tam dala, berle položila na zem a začala se učit. Sotva jsem nalistovala stránku a někdo zaklepal. „tyvole já vážně chvíli neposedím." Zašeptala jsem, natáhla pro berle a vyrazila ke dveřím. Otevřela jsem dveře, ve kterých stál vysoký, pohledný blonďák s obřím pugetem červených růží. „Draco!" Řekla jsem nadšeně. „ta je pro tebe." Usmál se a předal mi květiny. „ty jsou nádherné děkuju." Usmála jsem se a přenesla jsem si berle do jedné ruky a do druhé vzala růže. Dokulhala jsem k posteli a růže na ni položila. „ty jsi blázen Draco." „do tebe." Usmál se a já cítila jak rudnu. „pojď ke mě blíž." Lišácky se usmál. Dokulhala jsem k němu a podilvala se mu do očí. „nešla by jsi se mnou na ples?" Zeptal se a já v tu chvíli ztuhla. „ano! Hrozně ráda." Usmála jsem se na něj a on mě něžně políbil. „kdy je ten ples?!" Odtrhla jsem se a rychle se zeptala. „za týden." „cože? Tak brzo?" Vystrašeně jsem položila řečnickou otázku. „vklidu, je to dost času." Usmál se Draco a chytil mě za ruku. „ale já nemám šaty!" Uklidnila jsem se trochu. „dnes po vyučování je volno, takže si šaty můžeš dojít koupit." Usmál se Draco a políbil mě na čelo.
„panebože! Ta květina je nádherná!" Vykřikla Jess když jsme se vrátili z oběda. „od koho je?" Divila se Hermiona. „od Draca, dnes mě pozval na ples." Zčervenala jsem se. „a co jsi řekla?" Radovala se Ginny. „ano!" Řekla jsem a všechny tři se začali radovat. „ty máš takový štěstí! Dnes jsme se učili tančit! Bylo to příšerný." Zastěžovala si po chvíli Jess. „nepůjdeme se podívat na šaty?" Zeptala se Hermiona. „ano! Moc ráda, ale musím dojít za madam Pomfreyovou aby mi sundala ortézu." Usmála jsem se a začala se chystat. Vzala jsem si na sebe černé džíny a bílé tílko, na to jsem si oblékla Nebelvírský svetr. „tak jdeme?" Zeptala se Ginny a šli jsme. Dorazili jsme na ošetřovnu, kde mi madam Pomfreyová sundala ortézu. „děkuju moc." Usmála jsem se a začala rozcházet nohu. V půlce cesty jsem chodila skoro normálně. Dorazili jsme k velké místnosti někde v hranu. „co to je?" Zeptala jsem se. „toto je speciální místnost, kterou otevírají pouze na plesy." Vysvětlila mi Jess. Pomalu jsme otevřeli dveře a přímo před námi se objevilo spoustu nádherných šatů. „PANE BOŽE!" Vykřikla Ginny když uviděla všechny ty šaty. Hned se rozeběhla k jedněm růžovo-zeleným. Hermiona si všimla překrásných růžových u vchodu a Jess si to namířila k nádherným světle modrým. Každá z nás si vyzkoušelo pár šatů. Ginny si odnesla růžovo-zelené, Hermiona si odnesla překrásné růžové, Jess měla překrásné fialové a já si odnesla světle růžové.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Hej Delacour!" Zakřičel na mě někdo. „drž se od Draca dál." Pokřikovala na mě Pansy. „ani nemáš čistou krev! Nechápu proč se s tebou tahá." „nech toho Pansy!" Zakřičel něčí hlas přes celou chodbu. „Draco?!" Lekla se Pansy. „ano to jsem já! Nech Nathal být!" Naštval se Draco a Pansy se radši rychle vytratila. „děkuju." Usmála jsem se. „tak co ty šaty?" Usmál se. „už nějaké mám, ale neukážu ti je." Oznámila jsem mu s lehkým úšklebkem ve tváři. „no dobrá." Zasmál se a šel na věceři. „co se tý Pansy děje? Já myslela že jste kamarádky?" Divila se Jessica. „nevím co se děje, od té doby co chodím s Dracem se ke mě choval hůř a hůř." Vyprávěla jsem po cestě do společenky. Bylo mi to celkem líto, protože jsem Pansy měla celkem ráda. „Nathal?" Zavolal na mě někdo, když jsme stáli před Buclatou dámou. Otočila jsem se a doběhl ke mě Cedric. „Ahoj." Usmála jsem se na něj. „ahoj, no... nešla by jsi se mnou na ples?" Zeptal se celkem nervózně. „no, víš někdo už mě pozval a já řekla ano." Usmála jsem se na Cedrica. „dobře a můžu si s tebou aspoň ztančit?" „určitě." Usmála jsem se na něj a vešla s Jess do společenky. Rychle jsme to proběhli do pokoje a tam seděla Ginny s Hermionou. „co se vám stalo?" Divila jsem se. „Víte kdo mě pozval na ples?" Řekla Zmateně Hermiona. „kdo?!" Vykřikla Jess. „Viktor Krum." Oznámila nám Hermiona. „a?" „řekla jsem ano!" Usmála se od ucha k uchu Hermiona. „a mě pozval Neville!" Oznámila nám Ginny. „no, teď stačí aby někdo pozval..." ani jsem to nestihla doříct a někdo klepal na dveře. „jdu tam." Usmála se Jess. „Ahoj Jess." Stál ve dveřích Harry. „Ahoj Harry." Pozdravila ho Jess. „copak potřebuješ Harry." Zeptala se mile Jess. „no, nešla by jsi se mnou na ples?" Zeptal se nervóžně Harry. „ano! Hrozně ráda." Radovala se Jess. Chvíli tam na sebe tupě zírali a Harry pak odešel. „anoooo!" Radovala se Hermiona. „já mám takovou radost!" Radovala se Jess a my s ní.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Ahoj!!!💗 Je tu další kapitola, moc se omlouvám že je kapitolka kratší. Něvěděla jsem co tam napsat.🥺💗 Xx
