Blacková?

12-druhý úkol

Dnes ráno jsem se probudila dost brzy. Všechny tři mé spolubydlící ještě spaly. Jen tak jsem ležela v posteli a koukala do stropu. Přemýšlela jsem nad dnešním úkolem. Včera jsem se domluvila se Snapeem, že mi žaberník donese na místo úkolu. Nebyla jsem si jistá jestli ten žaberník bude fungovat, ale doufala jsem že mi Neville nelhal. „dobré ráno!" Zašeptal hlas z vedlejší postele. „Jess! Dobré ráno." Potichu jsem se zradovala. „nepůjdeme do společenky?" Zasmeptala po chvíli Jess. „jasně!" Zašeptala jsem nazpět a potichu jsme odešly z pokoje. Sedly jsme si na sedačku ke krbu. „tak co jak se těšíš?" Zeptala se Jess. „upřímně? Mám hrozný strach." Přiznala jsem se jí. „moc bych se ti chtěla omluvit, v poslední době jsem nebyla dobrá kamarádka. Jen bych ti chtěla říct, že mi na tobě hrozně záleží Jess. Jsi moje nejlepší kamarádka." Vysvětlila jsem jí. „já jsem taky nebyla úplně dobrá kamarádka." Posmutněla Jess a já ji objala. „budu ti moc držet palce!" Usmála se a mě to hrozně podpořilo. „ježiš! Já se tak lekla!" Prohlásila Hermiona když nás uviděla. Já s Jess jsme se začaly smát. Obě jsme se zvednuly a šly s Hermionou do pokoje. Tam už seděla na posteli i Ginny. Rychle jsem se převlékla do tepláků a nějakého staršího trička a všechny jsme vyrazili na snídani. „slečno Grangerová? Slečno Williamsová? Mohly by jste za mnou?" Zastavila nás na chodbě profesorka McGonagallová. Obě dívky vyrazily za profesorkou. Já a Ginny jsme společně pokračovaly na snídani. „Harry!" Radovala jsem se když jsem spatřila černovlasého kamaráda. „Nat!" Odpověděl. S Ginny jsem si Sedla k Harrymu a Ronovi. Vzala jsem si pouze červené jablko a rozhlížela se po Dracovi. „neviděli jste Draca?" Zeptala jsem se po chvíli. „ne!" Zabručel naštvaně Ron. „hele rone, nechápu co ti zase přelétlo přes nos, ale nemusíš být tak nepříjemný!" Naštvala jsem se a vyběhla pryč z velké síně. Nechápu co se to stalo, nikdy bych takle na nikoho nevyletěla. Vběhla jsem do pokoje a začla se oblékat do plavek. Na posteli mi ležely překrásné jednodílové fialové plavky. Sáhla jsem po nich a oblékla si je. Na ně si nandala tepláky a tričko. Po chvíli do pokoje přišla i Ginny. „omluv Rona, žárlí na Viktora kvůli Hermioně, pořád mu to leží v hlavě." Vysvětlovala mi Ginny. „jasně, to já bych se měla omluvit." Posmutněla jsem. Sáhla jsem po svetru a oblékla si ho. Poté mi Ginny podala ručník a župan. Nakonec jsem si oblékla kabát a společně jsme vyrazily k jezeru.

„slečno Delacour, tady máte ten žaberník." Podala mi nemjakou služkou věc paní profesorka McGonagallová. „děkuju." Usmála jsem se na ní a pomalu si sundala oblečení. Brumbál vysvětlil všechna pravidla úkolu, ale já ho vůbec neposlouchala. „Hodně štěstí Harry." Popřála jsem kamarádivi vedle sebe. „tobě taky." Usmál se. „Nathalia! Dávej na sebe pozor." Řekla ustaraně Fleur. Usmála jsem se na ni a v tu chvíli se ozval výstřel. Do pusy jsem si vtlačila žaberník. Málem jsem vrhla. Bylo to nechutné! Já i Harry jsme se tam chvíli kroutili, ale nakonec oba skočili do vody. Harry ještě vskočil nad vodu, ale já rovnou plavala pryč. Proplouvala jsem spoustou řas, okolo ryb a z dálky zahlédla i nějakou mořskou příšeru. Celkem dlouho mi trvalo, dokud jsem nenašla pět studentů, přivázaných k lanům. Bla tam Hermiona, Jess, Draco, Cho a moje sestřenice. 'Pane bože! Koho mám zachránit.' Pomyslela jsem si. Chvíli na to připlul Krum a Cedric. Krum okamžitě odtáhl pryč Hermionu. Cedric chytil Cho a připlul ke mně. Naznačil mi, něco v tom smyslu že už nemám moc času.

Chvíli jsem jen tak stála mezi Jess a Dracem, dokud nepřiplul Harry. On si odvázal Jess a já okamžitě připlula k Dracovi. Chytila jsem blonďáka za ruku a namířila si to ke své sestřenici. „jen jednoho!" Zakřičel jezerní tvor. Harry si toho všimnul, tak se vrátil za mnou. „vpohodě" zeptal se a moji sestřenka chytil za ruku. Já jsem rychle vyslala zklínadlo a chytla jí za druhou ruku. „Harry!!!" Zakřičela jsem, když mého černovlasého kamaráda začal stahovat jezerní tvor. Draca, sestřenici a Jess jsem poslala nahoru a plavala přímo za Harrym. Najednou mě lehce začalo bolet na krku. Nedávala jsem tomu žádnou pozornost. Plavala jsem přímo za ním. Neustále ho držel jezerní tvor. Rychle jsem se otočila nahoru, abych zjistila jestli všichni tři plavou nahoru. Hned jsem se otočila nazpět, ale u Harryho bylo hrozně moc jezerních potvor. Začala jsem sesílat různé kletby. Při seslání asi třetí kletby mě začalo hrozně bolet na krku. Podívala jsem se na Harryho a on už nemohl dýchat. Seslala jsem dalších pár kleteb. Seslala jsem poslední kletbu a plavala k Harrymu. Chytila jsem ho za ruku a všimla si že má zavřené oči a nemůže dýchat. Opět mě hrozně zabolelo na krku. S Harrym jsem okamžitě začala plavat nahoru. „Harry, už jen kousek." Se strachem jsem Zašeptala. Už jsme skoro vyplavali, ale mě opět zabolelo na krku. Tentokrát to bylo mnohem horší. Harryho jsem poslala nahoru a začala se kroutit. Držela jsem se za krk a extrémně to bolelo. Už jsem se nemohla ani nadechnout. Na chvíli to přestalo, tak jsem toho využila a vyplavala nad vodu. „támhle! Vyplavala!" Ozval se něčí hlas. Všichni začali tleskat a křičet. Trochu se mi zamotala hlava. Pomalu jsem začala plavat ke schodům na dřevěnou podlahu. U schodů už stála Fleur a pomohla mi vylézt z vody. Okamžitě mě objala a podala mi ručník a župan. „děkuju." Usmála jsem se a potřebovala si sednout. Ani jsem si nestihla sednout a objímal mě Draco. „měl jsem o tebe hrozný strach!" Řekl, když mě neustále objímal. Už jsem nemohla udržet slzy a rozbrečela jsem se. „Nathal!" Zavolala i Jess a přiběhla ke mně. Draco mě pustil a hned na to mě objala i Jess. „děkuju, že jsi pomohla mně i Harrymu." Usmála se a dál mě objímala. „ty jsi to stihla!" Radovala se po chvíli Jess. „cože?" Zarazila jsem se. „ano! Sice ti zbývalo pouze 30 vteřin ale stihla." Radovala ae Jess. „tichooo!" Ozvalo se od Brumbála. „musíme trochu pozměnit výsledky! O první místo se dělí pan Diggory s panem Potterem. Pan Potter projevil nevídanou statečnost při pomoci kamarádce. Také se o první místo dělí se slečnou Nathalii Delacour, která zachránila pana Pottera!" Pronesl Brumbál a všichni začali zběsile tleskat. Draco si rychle sundal svůj ručník z ramen a podal mi ho. „tady máš, vem si ho." Usmál se a pomalu jsme vyrazili do hradu. Celou cestu jsem se držela Draca za ruku. Dracovi dokonce ani nevadilo že s námi šli Jess, Hermiona a Harry. Z Rona nebyl úplně nadšený. Ron občas pronesl pár slov, ale nikdo ho neposlouchal. Celou cestu na hrad jsme řešili něco z úkolu. Ron jakožto jediný co do úkolu nebyl vůbec zapojený vypadal dost naštvaně. Má být rád aspoň teď nemusí chodit v téhle zimě v plavkách úplně mokrej. „Nazdar Draco." Zaslechla jsem cizí hlas za námi. Všichni se otočili a tam stál Blaise. Jen jsem se na něj  podívala měla jsem sto chutí ho něčím fláknout po hlavě. Je mi hrozně nesympatickej a vždy se ke mě choval povýšeně. Nikdy jsem ho neměla ráda a nikdy se to ani nezmění.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahojky!💗
Další kapitola je tady! Doufám že se vám líbí!💓 určitě si přečtěte příběh od  Amelie1100 💗 ještě dnes se pokusím vydat další kapitolu💓
Xoxo😻