10- ples

522 11 1
                                        

Ráno jsem se probudila ze všech nejdříve. Posadila jsem se a opřela se o zeď. Rozhlédla jsem se po pokoji a zrak upřela na růžové šaty. Okamžitě se mi vybavilo že je dnes bál. Pomalu jsem vylezla z postele a přesunula se do koupelny. Opláchla jsem si obličej, vyčistila zuby a učesala culík. Pomalu jsem otevřela dveře a vešla do pokoje. Všechny tři ještě spaly. Pár Kroky jsem se dostala ke skříni a vynesla z ní tepláky, červené tílko a Nebelvírský svetr. Rychle jsem se převlékla, obula pantofle a vyšla ven z pokoje. Procházela jsem se po hradě, dokud jsem nenarazila na Pansy. „hele Delacour! Drž se od Draca dál!" Přišla ke mě černovláska. „Pansy, nech mě! Ničím si tento den nenechám zkazit!" Odsekla jsem a šla dál. „stejně bude můj!" Křiklan Pansy a mě to nedalo a otočila jsem se k ní. „dobře! Můžeš mi laskavě vysvětlit proč jsi na mě tak zlá?! Nic jsem ti neprovedla. Dřív jsme byli kamarádky a pak se to zvrtlo, tak bych ráda věděla proč." Naštvala jsem se a chrlila ze sebe. Pansy celá zrudla a rychle odběhla pryč. Nedalo mi to a Usmála jsem se. S úsměvem jsem se otočila a šla si sednout k jezeru. Už z dálky jsem věděla že tam někdo sedí. Čím blíž jsem byla tím víc mi bylo jasné. Na jednom kameni seděl vysoký blonďák. Pomalu jsem k němu přistoupila a sedla si na kámen vedle něj. „co ty tady?" Usmála jsem se a blonďák nasměroval jeho modré oči na mě. „dobré ráno, krásko." Usmál se, „taky nemůžeš spát?" Zeptal se po chvíli. „nemůžu." Prohlásila jsem a podívala se na jezero. Jentak jsme seděli na kamenech dokud Draco nepromluvil. „nepůjdeme už na snídani?" Pouze jsem kývla pro souhlas, blonďák mi podal ruku , pomohl mi se zvednout a vyrazili jsme na snídani. Procházeli jsme chodbami a všichni na nás koukali. Vešli jsme do společenky, Draco mě políbil a každý šel ke svému stolu. „vám to tak sluší!" Culila se Jess. „děkuju." Řekla jsem a na tváři se mi objevil úsměv od ucha k uchu.

Po snídaní jsme se přesunuli do pokoje. Posadila jsem se na postel a Hermiona zaběhla do koupelny. „posílejte co mám!" Prohlásila z koupelny. „my tě nevidíme." Zasmála se Ginny. Hermiona vyběhla z koupelny a v ruce držela černou tubu. „masky!!" Vykřikla a rozeběhla se k nám. „co to je?" Divila se Jess. „to jsou masky na obličej. Naneseš si to na obličej a ono ti to něco udělá s pletí." Snažila jsem se vysvětlit co to jsou masky, ikdyž jsem o nich nic moc nevěděla. „jakto že o nich víš?" Divila se Hermiona. „no, Fleur má kamarádku z mudlovského světa a ta kamarádka jednou masky přinesla a ukázala nám je." Prohlásila jsem a po jedné z masek sáhla. Hermiona nám projistotu vysvětlila jak si masku dát na obličej a pak jsme jen nehybně seděli a koukali na sebe, dokud do pokoje nevtrhnul Harry s Ronem. Rozrazili dveře a hned se zastavili. Chvilku na nás tupě zírali, dokud se nezačali smát. „coje?" Prohlásila Hermiona. „co to máte na sobě?!" Smál se nadále Harry. „masky na obličej!" Prohlásila Opět Hermiona. „co potřebujete?" Zeptala jsem se. „Malfoy s Cedricem se hádají...." ani to Ron nestihl říct a už jsem stála na nohou a ptala se. „kde?" „před velkou síní!" Řekl zaraženě Rona já vyběhla z pokoje. Bězěla jsem rychle ze schodů, málem jsem zakopla. Rychlostí blesku jsem proběhla chodbami, dokud jsem neuviděla chumel lidí. Protlačila jsem se mezi řadou lidí a uviděla Draca a Cedrica jak se hádají. Okamžitě jsem mezi ně skočila a odstrčila je od sebe. „co blázníte?!" Zvýšila jsem hlas. „nezaslouží si tě!" Zasmutněl Cedric. „ještě jednou to řekneš a takovou ti napálim!" Prohlásil naštvaně Draco. Chytla jsem ho za ruku a táhla za sebou. „hej, hej, hej kam jdeme?" Divil se Draco. „pryč od tamtud!" Prohlásila jsem naštvaně. „co se tam stalo?" Řekla jsem jakmile jsme byli dostatečně daleko. „nadával mi že si tě nezasloužím a furt kecal o tom že tě mám nechat být!" Řekl uraženě Draco. Jen jsem na něj koukala a neměla co říct. „tyvole!" Pronesla jsem když jsem se poškrábala na tváři. Podívala jsem se na zem a uvědomila si že jsem právě před hromadou lidí stála v mini kraťasech s oversize tričkem a černou maskou na obličeji. „no sluší ti to moc!" Zasmál se a já nasadila uražený výraz. Chytil mě za pas a vedl do Nebelvírské věže. „děkuju." Řekla jsem a dala mu pusu na tvář. „tak večer krásko." Usmál se a odešel pryč. Rychle jsem zaběhla do pokoje a všimla si holek, které si sloupávají masky. Sedla jsem si k nim a ony se mě hned začali vyptávat. „jen se tam hádali o tom jestli si mě Draco zaslouží nebo ne." Prohlásila jsem s klidným hlasem a začala si masku sloupávat taky.

Blacková?Kde žijí příběhy. Začni objevovat