Blacková?

37- Lapkové a Malfoy Manor

"Booom" ozvalo se a my se objevili v Godrikově Dole. Najednou se mi začala motat hlava a bylo mi na omdlení. „Nath? Jsi v pořádku?" Zeptala se mě vystrašená Jess. „no, hrozně se mi motá hlava." Odpověděla jsem. „Měla by jsi se přemístit zpět, evidentně to tu není pro tebe nejlepší." Řekl Harry starostlivě. „dobře..." řekla jsem smutně a chystala se přemístit. „počkej, já půjdu s tebou." Řekla Jess a chytila mě za ruku. „booom!" Ozvalo se a my se objevili uprostřed lesa. „tak co, lepší?" Zeptala se mě po chvíli Jess. „mnohem." Odpověděla jsem. Po dobu co Harry a Herm byli v Dole, já s Jess jsme si povídali nebo zkoušeli různá kouzla.

„Konečně..." Zaradovala se Jess, když Herm a Harrym dorazili. „tak co?" Zeptala jsem se a oba objala. „bylo to hrozný!" Řekl Harry a my začali stavět stan, který Herm vytáhla z kabelky.

Už bylo pozdě v noci a my se rozhodli jít spát. „dobrou!" Řekla jsem a snažila se usnout. Po chvíli jsem usnula.

"Kde jsou! Měli jste je najít!" Řekl hlas Voldemorta. „pane, nikde nebyli..." řekl vystrašený lapka. "Prostě je najdi!" Okřikl lapku Voldemort. Lapka i s jeho pomocníky rychle odešel a v místnosti zůstal jen Voldemort, Lucius Malfoy a bellatrix. "Jste si jistý pane že chcete aby se stala Nathalia vaši manželkou?" Zeptala se nejistě Bellatrix. "Víte že..." "Luciusi je mi jedno že má něco s Dracem!" Okřikl Luciuse Voldemort.

„Co to U Merlina bylo?" Pomyslela jsem si, když jsem se probudila. Porozhlédla jsem se po místnosti, ale byla zde pouze Herm s Jess. Přehodila jsem přes sebe deku a vylezla ze stanu. Venku byla ještě docela tma. Rozhlédla jsem se po lese a uviděla přicházejícího Harryho a Rona. „Rone?" Řekla jsem udiveně a pomalu ke mně přišli dva chlapci. „chyběl jsem ti co?" Řekl Ron s úsměvem. „blbečku!" Řekla jsem a objala ho. „kde jsi ho vzal?" Zeptala jsem se Rona. „to je na dlouho." Řekl Ron a všichni tři jsme přešli k pařezu. Harry dal medailonek na pařez a z medailonku vyletěl obří stín. Ve stínu stála Hermiona, která líbala Harryho. "Nikdy tě nebudu milovat! Co jsi ty proti vyvolenému? Ani tvoje matka tě něchtěla, žádná žena o tebe nebude mít zájem." Řekl stín Hermiony a dál vyprávěl. „Rone! Nevěř jim! Lžou!" Křičela jsem na Rona. S Harrym jsme ho dál podporovali. Ron se najednou rozběhl a mečem trefil medailonek. „výborně!" Zaradovala jsem se naráz s Harrym. „pojď, měl by jsi si odpočinout." Řekl Harry a společně jsme vyrazili ke stanu. „Ahoj..." řekl Ron, když si všimnul Hermiony. „Ronalde Weasley? Ty se hrozně dlouho neukážeš a jediné co řekneš je Ahoj?" Křičela na něj Hermiona. „ty jsi takový hlupák!" Zakřičela Hermiona a trefila Rona batohem. Hermiona pak naštvaně odešla do stanu. „myslíte že jí to přejde?" Zeptal se nervózně Ron. „nejspíš..." řekla jsem a přešla do stanu.

O pár sní později jsme se rozhodli že změníme místo. Zabalili jsme stan a vyrazili. „Herm, už se na něj nezlob prosím..." snažila jsem se s Jess Hermionu přemluvit. „chová se jak naprostý idiot!" Řekla naštvaně Herm. „slyšeli jste to?" Zeptal se Harry. „to se ti jen zdálo." Odpověděla mu Jess. „pozor!" Zakřičela Herm a všichni jsme se rozeběhli pryč. Za námi běželi lapkové a snažili se nás chytit. Hermiona najednou seslala na Harryho nějakou kletbu a on spadnul na zem. Lapkové k nám přišli a začali nás odváďet pryč a sebrali nám hůlky. „nech mě ty slizoune!" Zakřičela jsem na jednoho z lapků a kopala okolo sebe. „nevrť sebou!" Okřikl mě lapka a táhnul mě lesem. Po dlouhé cestě jsme se objevili před obrovským barákem. „není to?" „je to Malfoy Manor...." odpověděla jsem Ronovi. „no tak pojďte!" Táhli nás dál lapkové, přímo k velkým dveřím. Dveře se před námi otevřely a my vešli dovnitř. Před námi se objevila obrovská místnost, ve které byl  Lucius Malfoy, Bellatrix, Narcissa a Draco. „Draco!" Zaradovala jsem se, když jsem uviděla vysokého blonďáka. On jen stál a upřeně na mě koukal.  Po chvíli co nás pustili, vzal Lucius Harryho a posadil ho na sedátko. „já už se o ni Postarám." Řekla Narcissa a přistoupila ke mně. Lapka mě pustil a Narcissa mě chytila zezadu za ruce. „neboj..." Zašeptala. Naproti nám probíhala debata zdali je Harry, Harry. „všechno bude v pořádku, musíš mi ale věřit..." Zašeptala Narcissa. Já ji na odpověď jen zakývala hlavou. „tak pojď, jdeme... vše ti vysvětlím za chvíli." Zašeptala opět Narcissa a odvedla mě pryč z místnosti. „nechte ji!!!" Zakřičela Jess z místnosti. „takže, Náš Pán si tě chce vzít za ženu, teď se půjdeš převléct do šatů a upravíš se. V pokoji budeš mít i koupelnu. Poté pro tebe přijdu a půjdeme na slavnostní večeři. Před pánem zla se musíš chovat, jako by jsi mezi nás patřila. Musíš vypadat jako by jsi neměla problém s tím mezi nás patřit." Vysvětlila mi Narcissa a odvedla mě do pokoje. „děkuju." Řekla jsem a objala ji.

Vešla jsem do velkého pokoje a rovnou vešla do koupelny. Byla tam obrovská sprcha. Umyla jsem si vlasy a začala si je sušit. Vlasy už jsem měla suché a šla se převléct. Na posteli ležely nádherné černé šaty. Horní část byla s květinovými ornamenty, které tvořili i rukávy. Šaty měli černou sukni s rozparkem na pravé noze. Šaty mi perfektně padly. Vlasy jsem si lehce navlnila a udělala si velké černé stíny. Do koutku oka jsem si dala lehce třpytivý stín a namalovala si linky. Namalovala jsem si velké černé řasy a nanesla si lehký lesk na rty. Na malé komodě před zrcadlem byli stříbrné kruhové náušnice a řetízek s přívěškem ve tvaru hada. Najednou se ze zdola ořval křik. Hrozně jsem se lekla a začala přemýšlet nad tím jestli to není jedna z mých kamarádek.  Nandala jsem si šperky a přistoupila k černým podpatkovým botám. Obula jsem si je a snažila se na nich udržet. Dobelhala jsem se ke dveřím, u kterých stála Narcissa. „páni, sluší ti to." Řekla s úsměvem a obě dvě jsme společně sešli dolu do jídelny. Všichni u stolu se na mě začali koukat. Seděli tam spousta lidí v černém. Zahlédla jsem i profesora Snapea. Pohled na mě upřela i naštvaná Bellatrix a blonďatý chlapec. Pomalu jsem přistoupila ke stolu. Všichni ostatní se taky postavili a poté se i posadili. Jediný kdo zůstal stát byl Voldemort.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahojky!
Je tu dlaší kapitolka. Omlouvám se že tak dlouho nevyšla, ale neměla jsem chuť psát. Snad se vám líbí!💗
Xoxo